Praha – Hokejista Jaromír Jágr si může pomalu začít odškrtávat poslední letošní dny v Česku. A také úkoly, které však vnímá jako součást svého poslání.
Například včera křtil pod dozorem médií svůj kalendář, ještě předtím rozdával podpisy v obchodním domě na Smíchově, kde na něj čekala předlouhá šňůra zájemců.
"Zůstali jsme tam o hodinu déle, aby lidi, kteří čekají na Jágra dvě hodiny, byli spokojení. Já bych tedy nečekal," smál se při rozhovoru s novináři.
V hlavně ještě měl čerstvé vzpomínky z pražské Stromovky, kde tři dny sportoval s dětmi. I proto toho v poslední době natrénoval méně, než by si představoval.
Jaromíre, jak jste necelé tři týdny před odletem na Floridu naladěný po hokejové stránce?
Byl jsem na tom líp. Poslední týden nebo dva jsem měl hodně sponzorských povinností, takže jsem trošičku vypadl z tréninku. Jsou ale věci, které musím do odletu zvládnout. Třeba na akci, co se jmenovala Dostaň Jágra, jsem skoro celý den strávil dětmi. Bylo to příjemné, ale hrozně mě to unavilo. Příprava se tedy zhoršila, ale nedá se nic dělat.
Je pro vás příprava na novou sezonu rok od roku těžší?
Těžko říct. Jde o to, na jak dlouho vypadneš ze zápasového tempa. Kdybych hrál finále Stanley Cupu, měl bych přestávku jen dva a půl měsíce, to by bylo nejjednodušší. Pamatuju si, že když jsem byl vytrejdovaný do Bostonu a jel až do finále, druhý rok jsem měl nejlepší sezonu za posledních deset let, aniž bych dělal něco extra.
Dostat se zpátky do zápasového tempa, to je ve stáří těžké, protože se nemůžeš srovnávat s tím, co jsi byl na konci play off. Musíš se srovnávat s tím, co jsi byl včera. Nějakým způsobem to protrpět.
Musel jste v Česku řešit i záležitosti kolem hokejového Kladna, které spolu s městem vlastníte?
Za poslední dva roky, kdy jsme spadli a potom se nedostali do baráže, jsme byli hodně kritizovaní jak od lidí, tak od města, našeho partnera, že nehrajeme hokej, že peníze do nás jsou investované zbytečně. Tyhle věci zamrzí, protože se snažím dělat maximum.
Vím ale, že komunikace s městem a naší stranou nebyla ideální. Nejsme klub, který by si mohl dovolit ztratit dotace od města. Že poslední dva roky nepřicházely, to nám hodně ublížilo. Nějakým způsobem jsme to přežili, ale dál by to takhle nešlo. Řekl jsem tedy, že ustoupím většině požadavků, které město mělo, a uvidím, jak to bude dál.
Dá se říct, že přes léto se jen tak nezastavíte. Kromě kladenských Rytířů a vlastního tréninku máte i sponzorské povinnosti. Jde to skloubit?
Jsou věci, které už jsou dané, a já mám určitou zodpovědnost, alespoň tak jsem si to vždycky říkal. Je mi líto, aby – já nevím – 560 dětí, které na Kladně máme, přišlo o milovaný sport. Proto se snažím všechno skloubit, dokud to půjde. Je to ale těžší a těžší.
Stihl jste před sezonou všechno, co jste chtěl?
Já jsem člověk, který nikdy není spokojený. Jak bych to vysvětlil… Když člověk není v únavě, říká si: "Mohl jsem toho udělat daleko víc." Ale když v únavě jsi, prostě to nedokážeš. Tak je to se vším. Jako když hraješ zápas a říkáš si: "Kdybych ještě trochu šlápnul, mohlo to dopadnout jinak." V daný moment to ale nejde.
Budete sledovat Světový pohár?
Až začne, budu zrovna odjíždět do Ameriky. Půjdu se podívat na zápas s Ruskem, který tady bude, a pak to nějakým způsobem budu sledovat.
