Z předposledního zápasu Columbusu jste předčasně odstoupil kvůli zranění, další duel jste vynechal. Jaké problémy máte?
Oni to tady moc nespecifikují, v podstatě zranění v dolní části těla. Uvidím, jak se budu cítit po týdenní pauze.
Během povinného pětidenního volna nesmí váš tým ani trénovat. Je to dobrá novinka, nebo vám víc sedí stálý zápřah?
Ne, podle mě je to dobrá novinka. Každý si to docela pochvaluje. Hlavně kluci, co hráli Světový pohár a jezdí na All-Star Game, si potřebují odpočinout. Ale rádi jsou i ostatní, protože přijdou na jiné myšlenky.
Mimochodem, John Tortorella říká, že v NHL se trénuje zbytečně moc. Sám sází spíš na efektivitu. Jak na vás působí jako trenér? Je jiný než ostatní?
Určitě je trochu jiný, svéráznější. Všechno si dělá po svém a nikdy nejde oklikou, vždycky říká to, co si myslí. Hrozně se mi líbí, jak je upřímný. Každý hráč pak ví, na čem je a co se od něj očekává.
Tortorellova svérázná povaha je pověstná. Už máte nějaký nezapomenutelný zážitek?
Zatím asi ne, ale v průběhu sezony něco určitě přijde.
Zatím je na vás - i od Tortorelly - slyšet chvála, ale nehrajete tolik jako vaši spoluhráči z lajny. Co udělat pro víc než těch průměrných deset minut na zápas?
Čas na ledě se hodně odvíjí od přesilovek a oslabení. Když je hodně přesilovek, tolik toho neodehraju. Teď jsem začal hrát oslabení, což mi icetime určitě přidává. Tuhle šanci potřebuju chytit, abych mohl hrát víc.
Při práci ve čtvrté formaci se nemůžete vyhýbat tvrdé hře. V lednu jste proti Jasonu Chimerovi zažil premiérovou bitku v NHL. Jaká to byla zkušenost?
Ne moc příjemná, ale nějak jsem to zvládl, takže v pohodě. Trošku jsem se ale zalekl, když jsem se otočil a viděl Chimeru, zkušeného tvrďáka, který už má pár bitek za sebou.
Na práci obranáře jste zvyklý, ofenziva nikdy nebyla vaší hlavní zbraní. Čím si vysvětlujete, že v posledním play-off farmářské AHL jste sbíral bod na zápas?
Všechno začalo už zhruba v březnu, když mě trenér dal do jiné formace. Už jsem nehrál s bitkaři ve čtvrté lajně, ale s těmi, kteří hrají hodně ofenzivně, třeba Bjorkstrand je velký střelec. Ještě jsem hrál s Andersonem, který je letos taky v Columbusu. Perfektně jsme si sedli a mně to tam začalo padat. Bylo v tom i štěstí, ale hodně mi pomohli právě spoluhráči.
Během minulé sezony jste přitom vážně pomýšlel na návrat do Evropy. Kdo o vás stál?
Nevím, jak moc to můžu přiblížit, ale bylo tam víc týmů jak z extraligy, tak ze zahraniční, ale asi jsem se soustředil spíš na českou extraligu, odkud bych se mohl dostat dál. Zvažoval jsem, kde by se mi líbilo nejvíc. Chtěl jsem se co nejvíc dostat do reprezentace a zabojovat o NHL jinou cestou.
Ale nakonec jste zůstal za mořem. Proč?
Hrozně moc jsem o tom přemýšlel a uvědomil si, co by ostatní kluci v Česku za moje místo dali. Mám štěstí. Řekl jsem si, že to nebudu balit zbytečně brzo, což se vyplatilo.
To ano, v Columbusu máte zajímavou pozici. Čekáte prodloužení smlouvy?
Indicie zatím moc nemám, ale myslím si, že mám docela dobrou sezonu. Management o něčem mluvit začne, ale až po období přestupů, které teď pomalu končí. Uvidíme.
Jaké máte cíle? Vidíte v NHL hokejistu, jehož kvalit byste chtěl v rámci svých možností dosáhnout?
Takhle to moc neberu, hlavně chci odehrát co nejvíc zápasů v téhle sezoně a dostat se do nějaké role, aby trenéři viděli, že můžu pravidelně nastupovat v NHL. Chci si tady vybudovat kariéru víc než na jeden nebo dva roky. Snažím se hrát tak, abych byl další zápas v sestavě, ale když nad tím tak přemýšlím, líbí se mi, jak hraje Boone Jenner. Myslím, že jsme si stylem hry trochu podobní.
Abyste stoupal soupiskou, potřebujete důvěru trenérů. Co vám třeba říká John Tortorella?
Moc spolu nemluvíme. Po zápase mezi hráče ani nechodí, ale když nám něco opravdu potřebuje říct, tak za námi přijde a ukazuje nám video nebo něco takového. Mně osobně ale zatím nic neříkal, takže jsem si asi tři měsíce zpátky sám řekl asistentovi, aby mi dal dohromady nějaké video, abych věděl, co mám zlepšit. V podstatě šlo hlavně o obranu. Od té doby se mnou trenéři moc nekomunikují, protože v obraně se mi daří. Útok je víc na mně, tam mi nemůžou nic vyloženě nalajnovat.
Co jste z videa vyčetl?
Šlo spíš o detaily. Musím si třeba daleko víc všímat, kde jsou moji spoluhráči, hlavně při rozehrávce, kde jsem dělal chyby. Když jsem dostal puk od obránce, začal jsem koukat, kde mám spoluhráče. Jenže pak už bylo pozdě, protože mi to někdo vypíchl. Hra je tady mnohem rychlejší než v AHL, musíte přemýšlet hrozně dopředu.
To je největší rozdíl mezi NHL a AHL? Rychlost?
Nejde ani o rychlost hráčů, spíš hry celkově. Nemáte čas reagovat až po tom, co se něco stane, musíte předvídat dopředu a zaujmout takové postavení, abyste zamezil nejhorší variantě.
Jestli sledujete statistiky nováčků, mezi které taky patříte, vidíte, že je opravdu hodně kandidátů na Calder Trophy. Kdyby sezona skončila teď, komu byste cenu dal?
To je těžké. Werenskiho vidím každý zápas, Matthewse jsem viděl jednou. Z Toronta se mi taky líbil Marner. Co jsem viděl highlighty (sestřihy zápasů, pozn. red.), jde mu to hodně dobře. Cenu bych rád dal Werenskimu, ale asi by to bylo neobjektivní.
Ještě jednou se vrátím k minulé sezoně. Když Cleveland ovládl basketbalovou NBA, pozval vás, hokejové šampiony z města, do slavnostního průvodu. Jaké to bylo?
Já jsem v tom průvodu už nebyl, ale kluci vyprávěli, že to bylo něco neuvěřitelného. Tisíce lidí v ulicích a super zážitek.
Proč jste chyběl? Nemáte rád velké oslavy?
Ne, bylo to tak, že všichni spoluhráči se rozjeli domů. Já taky chvátal, sezona byla dlouhá, takže jsem se těšil na přítelkyni a rodiče. Po dvou nebo třech dnech, co jsem byl doma, mi přišel e-mail, že se průvodu můžeme zúčastnit a že nám zaplatí letenky, hotel a všechno, ale mně se nechtělo vracet zpátky do Ameriky jen na jeden nebo dva dny, takže jsem se na to vykašlal.
Myslíte, že letos byste se podobného průvodu mohl dočkat? Mluví se v Columbusu o Stanley Cupu? Klub je na tom oproti minulému ročníku hodně dobře.
Trochu se o tom mluví, ale spíš z pohledu novinářů. My jako hráči na to zatím moc nemyslíme. Samozřejmě vidíme na internetu, kdo má jaké šance a podobně, takže v hlavách to máme. Do konce základní části ale zbývá nějakých 25 zápasů, ještě se toho může stát hrozně moc. Záleží, jakou formu si přeneseme do play-off. Tam se uvidí.
