První dekáda 21. století českému hokeji několikrát ukázala, že soupiska nabouchaná mnoha hráči NHL sama o sobě neznamená úspěch.

Češi skončili na MS bez medaile v letech 2002 až 2004, kdy si trenéři Augusta a pak dvakrát Slavomír Lener pozvali devět, dvanáct, a dokonce šestnáct hokejistů z Ameriky. Obzvláště hořké bylo vyřazení od USA ve čtvrtfinále pražského MS 2004. Domácí tým narvaný hvězdami šel turnajem jako nůž máslem, jenže rozhodující zápas nezvládl.

Alois Hadamczik vyválčil stříbro v Rize (2006) s deseti krajánky z NHL, byť tam mu z této pozice pomohli i reprezentací jinak ne tolik ověření hráči jako Patrik Štefan, Jan Bulis nebo Jaroslav Balaštík.

Šestnáct hráčů z NHL, stejně jako v roce 2004, měl Hadamczik k ruce na šampionátu v roce 2008. Situace byla tehdy výrazně ovlivněná dějištěm turnaje na úzkém kluzišti v Kanadě. Na papíře velmi silné mužstvo, s Patrikem Eliášem či mladými puškami Davidem Krejčím a Martinem Hanzalem, však ztroskotalo ve čtvrtfinále na Švédech.