Paříž (od našeho zpravodaje) - Byl to mimořádný zápas. Průběhem, emocemi a nakonec i výsledkem. Tak večerní show českých hokejistů na mistrovství světa v Paříži nyní popisuje komentátor České televize Robert Záruba. Obrázky toho, jak velkolepý obrat z 0:3 na 4:3 prožíval on sám na komentátorském stanovišti, teď baví český internet.
"Pastrňák. Škoda že ta střela se mu svezla. Góól!" křičel Záruba do mikrofonu. Jenže víc už diváci přímého přenosu České televize po vyrovnání Jana Kováře na 3:3 slyšet nemohli.
Jak ukázalo nyní video na sociálních sítích, samou radostí z veledůležité trefy totiž začal bouchat pěstí do svého stolu tak silně, že vypojil z provozu vysílací techniku. Část přenosu proto museli odkomentovat jeho kolegové ve studiu.
"A to se mi zdálo, že jsem nebouchl tak moc," usmívá se vtipnému momentu Záruba. A vzpomíná, jak kdysi ve Finsku vzteky mrštil sluchátkem.
Samou radostí jste pěstí začal bouchat do stolu, najednou zvuk v televizi ztichl. Co se vůbec stalo, měl jste nějaký kabel po ruce a vyškubl ho?
"Ne, ne, ne. Ale je tam hrozná změť kabelů z různých komentátorských pozic, jsou tam přípojky z Kolína i z pařížské haly. Nějaké kabely tam máme my, nějaké jsou od mezinárodního signálu a všechno, skříňka, počítač a monitor, jsou zastrkané do takového psa, takové dlouhé přípojky. Je tam toho prostě hrozně moc a já, jak měl radost a bouchl do toho stolu, tak se vypnulo centrální tlačítko na jedné elektrické přípojce. Všechno vypadlo. A to se mi zdálo, že jsem nebouchl moc silně. To jsem míval i daleko silnější (usmívá se)."
Exkluzivní pohled do komentátorského stanoviště aneb jak prožívá góly Robert Záruba 😃 P.S. Sledujte až do konce 😉
Zveřejnil(a) ČT sport dne 08. Květen 2017
Uvědomil jste si hned, že už vás v televizi nikdo nemůže slyšet?
"Hned. Přestala svítit červená, to bylo hned."
Stalo se vám už někdy něco podobného?
"Mnohokrát se stalo, že nám ta skříňka vypnula sama. Ty naše už jsou takové dosluhující, takže třeba při Euro Hockey Tour, i v téhle sezoně, se to párkrát stalo. Jen jsme trošičku zahýbali kabelem a už to spadlo. I teď jsem si myslel, že bude problém v tomhle. Ale chvíli to byla záhada, naštěstí byl Jirka Hölzl ve studiu připravený a kousek za mě odkomentoval."
Vaši reakci natočil kolega, který zákulisí vysílání přenosu natáčel pro vaše sociální sítě. Emoce z vašeho hlasu lidé doma u televize znají, ale to, jak jste bouchal do stolu, to taky děláte běžně?
"Ten včerejší zápas byl mimořádný. Tím obratem, tím, že na škále emocí bylo od nuly do stovky úplně vše. Nejprve úplný zmar, když na začátku nešlo tomu mužstvu vůbec nic a ještě dostalo dva takové polovlastní góly. Od půlky zápasu tam byla taková jiskřička naděje, ale bez větších šancí. Anebo se šancemi, které jsme nedávali. Až pak na konci se to vystupňovalo tak, že jsme ten zápas dokázali vyrovnat. Pozor, takových utkání, která národní tým otočil, zvlášť na mistrovství světa a proti takovému soupeři, není moc, opravdu třeba do pěti. Byl to fakt mimořádný zápas. Takový obrat jsem ještě nezažil."
Stalo se vám při komentování někdy něco podobného?
"Hned jsem si na jeden moment vzpomněl, a to jsem si tehdy řekl, že už to nikdy neudělám. Je to už hodně dávno, úplně na začátku mého komentování, na mistrovství světa 1995 ve Stockholmu. Hráli jsme semifinále, shodou okolností také s Finy. Měli tenkrát tu vynikající řadu Lehtinen, Koivu, Peltonen, která byla vynikající a motala nás fakt hrozně. Finové tenkrát dostali po dost přísném vyloučení přesilovku pět na tři, a i když jsme ji téměř do konce bránili, dali nám z ní gól. Tehdy jsme to komentovali s Jirkou Lípou ve dvou, já vzal sluchátka a hodil jsem je normálně dolů pod sebe, kde seděl finský komentátor, takový starý pán. Jen se otočil a vůbec nechápal, co se to děje. Oni totiž Finové emoce neprojevují ani normálně, že jo. Pak jsem se mu omluvil a byli jsme kamarádi. Já se od té doby koncentruju na své území a snažím se nikoho kolem sebe neomezovat. Tohle, co se stalo teď, byla nešťastná náhoda."
Vaši kolegové to takhle před koncem zápasu brali jako legraci, nebo jako velkou nepříjemnost?
"Potom si to asi tak dvacetkrát pouštěli a já byl samozřejmě terčem velkého posměchu, to se už nedá nic dělat. Všichni se náramně bavili, nejvíce asi pan Hosták, který měl z toho srandu největší. Přitom v tom byl v tu chvíli se mnou, sám hledal, kde je problém, protože už tu techniku taky zná. Pak tam přišel i kameraman, technik a pomohl i kolega, který to video natáčel."
To byla další kuriózní náhoda, že tenhle moment zaznamenala vaše kamera. Předpokládám, že vás normálně během komentování nikdo nenatáčí.
"Diváci dostali vůbec poprvé možnost na Facebooku živě sledovat, jak se komentuje zápas. Kolega za námi přišel po první třetině, když to bylo 0:3, jestli by nám nevadilo, když to bude natáčet. Mně to nevadilo, jen jsem si říkal, proč zrovna tenhle zápas? No, ale úlovek má z toho neskutečný. Na čudlu ulovil velrybu, neuvěřitelné."
Když už jste říkal, že se vám smál i spolukomentátor Martin Hosták, on a jiní vaši experti také někdy projevují emoce?
"No, málo. Přece jen ten můj komentář, jak se říká play-by-play, je víc emotivní než ta analýza potom. Samozřejmě taky mají radost, ale není to až takhle. Já normálně taky nebouchám do stolu, to prostě byla náhoda. Ještě jsem si říkal, že se tady nemůže nic stát. Kontroloval jsem to. Ale bum, vypnulo se tlačítko a byla z toho taková hloupost."
