Šimon Hrubec z Omsku, Roman Will z Čeljabinsku a Petr Kváča z Liberce. První dva už jsou na soupisce, třetí k nim pravděpodobně přibyde.
To by znamenalo, že české brankoviště bude poprvé od mistrovství světa 2016 v čistě evropských rukách.
Trenér reprezentace Filip Pešán přitom původně hleděl do zámoří. Chtěl Josefa Kořenáře, kterého úspěšně koučoval na tři roky starém šampionátu dvacítek, ale San Jose českého mladíka ještě poslalo na farmu.
Další trumfem mohl být Vítek Vaněček, jenž letos mezi maskovanými nováčky v NHL vychytal nejvíc výher. Jakmile ale odstartoval play off, zranil se. Přitom už před tímto zádrhelem Pešán tvrdil: "Není moc reálné, že by přijel."
Kterýkoliv odpadlík z bojů o Stanley Cup s chutí reprezentovat totiž musí v Rize projít několikadenní karanténou. Tím pádem zmešká celou nebo skoro celou skupinovou fázi.
Zraněný Vaněček
Vaněček je navíc stále na marodce se zraněním v dolní části těla. Přivodil si ho hned v úvodní třetině série proti Bostonu, když zkoušel zastavit gólovou střelu soupeře. Poté odkulhal do kabiny a přenechal místo veteránovi Craigu Andersonovi.
Ten odchytal i následné klání. Do třetího zápasu už ale nastoupil mladík Ilja Samsonov, který byl do té doby "uvězněný" na covidové listině.
Vaněček mezitím ani netrénoval a není jasné, jestli do série, v níž Washington prohrává 1:2, ještě naskočí.
Zranění českého zelenáče vyvolalo pozdvižení ve studiu televize Sportsnet, kde analytik a bývalý gólman Kelly Hrudey usoudil, že Vaněček si natáhl sval. "Je mi líto, ale pokud chytáte v NHL, tohle by se vám stát nemělo," spustil. "Musíte se ujistit, že jste pořádně protažení. A jestli to znamená, že se v den zápasu protáhnete desetkrát, tak budiž."
"Něco mi říká, že bych měl Vaněčka litovat. Byl to jeho první start v play off NHL… Dostal ale laciný gól. Nebyl připravený," pokračoval Hrudey. "Pokud si zraníte koleno, rameno nebo zápěstí, chápu to a soucítím s vámi. Ale ne u nataženého svalu. Musíte být profík."
Z trojky jedničkou
Je tak pravděpodobné, že Češi zůstanou v Rize u evropské trojky, čímž nijak nevybočují.
Kromě severoamerických celků má brankáře z NHL akorát Lotyšsko; Matiss Kivlenieks navíc většinu ročníku strávil na farmě. Oproti předešlému mistrovství světa chybí velké hvězdy jako Andrej Vasilevskij z Tampy nebo Philipp Grubauer z Colorada.
Ruský deník Sport-Express dokonce napsal, že všechny reprezentace mají z brankářského postu těžkou hlavu. Až na "Kanadu, Česko a možná Finsko".
Ano, česká trojice budí respekt tak jako tak. Hlavně Hrubec, který v sezoně ohromil po přestupu z čínského Kunlunu do ruského Omsku, s nímž jako první český brankář vyhrál Gagarinův pohár. Pomohl pěti nulami a úspěšností zákroků přes 95 procent.
Měl by tak začít jako česká jednička.
"Když jsem byl mladší, přál jsem si být na tomhle místě," prohlásil. "Sledoval jsem Tomáše Vokouna a další, kteří byli v téhle pozici. Čím starší jsem ale byl, tím víc jsem si uvědomoval, že tlak je větší; v dětství jsem ho neviděl. Také si ale myslím, že už mám zkušenosti na to, aby se to dalo odchytat."
Na minulý šampionát v Bratislavě a Košicích jel Hrubec coby extraligový mistr s Třincem v roli trojky. Nakonec ale chytal klání o bronz proti Rusku. V rozhodujících nájezdech si sice nevedl tak dobře jako Vasilevskij, ale ukázal, že umí reprezentaci podržet.
Stejně jako v nedávné generálce na Rigu, kdy sbornou vynuloval 34 zákroky. Dnes odpoledne při ostrém vstupu do šampionátu ho Rusové čekají znovu (pokud tedy Filip Pešán nepřekvapí volbou jiného brankáře).
Vydrží mu forma z Kontinentální ligy a přípravy? Speciální recept nemá: "Dělám pořád to samé, věci, kterým věřím. A je jedno, jestli zrovna chytám, nebo ne. Jde jen o to jít na led s čistým svědomím a pak už to nechat. Děj se vůle boží."
"Brankáře máme nejlepší," usmívá se Lukáš Radil, když hodnotí silné stránky českého výběru.
