Sedm zápasů, sedm výher, z toho jedna na nájezdy. Až by se chtělo říct, že Švýcaři prožívají svůj historicky rekordní turnaj.
Podobně už ale jednou zářili. Na mistrovství světa 2013 zakončili skupinovou fázi s totožnou bilancí. První porážku nakonec utrpěli až ve finále, kde nestačili na Švédsko. První medailí po 60 letech nicméně vyvolali poprask.
O pět let později ukořistili další stříbro. A teď? Do čtvrtfinále jdou proti Spojeným státům jako mírný favorit. Ve skupině sice kvůli absenci sborné potkali jedinou velmoc, Kanadu, ale tu přehráli jasně 6:3. Celkově svými výkony udělali na svět dojem.
"Je ale jedno, jestli ve skupině vyhrajete sedm zápasů ze sedmi. Jestli skončíte první, nebo čtvrtí. Hlavně musíte vyhrát čtvrtfinále, jinak jedete domů," krotí euforii Timo Meier, spoluhráč Tomáše Hertla ze San Jose.
Vedle Meiera disponuje Švýcarsko dalšími šesti hokejisty, kteří v sezoně nastoupili v zámořské NHL. Tolik jich nepřivezli třeba Finové. Největší hvězdou je teprve 23letý kapitán Nico Hischier, který stejnou funkci zastává v New Jersey.
Nejproduktivnějším hráčem Švýcarů i celého šampionátu je ale někdo jiný - Denis Malgin. V sedmi kláních nastřádal úctyhodných dvanáct bodů (5+7) a vede bodování před Romanem Červenkou.
Díky Malginovi a jeho parťákovi Philippu Kurashevovi poutá země helvétského kříže neobvyklou pozornost v Rusku. Oba totiž mají ruské kořeny.
Sborná spolu s Běloruskem o mistrovství ve Finsku přišla kvůli válce Vladimira Putina na Ukrajině. Ruská média o turnaji do jisté míry přesto referují. Často se zaměřují právě na Švýcarsko, respektive na Malgina s Kurashevem.
"Ruský chlapík válí na mistrovství světa, kam Rusko nesmělo! Zatím září víc než hvězdy NHL," napsal deník Sport-Express.
Server Championat vytasil třeba tyto titulky:
"Dotáhnou Švýcarsko k medaili ruští kluci?"
"Historický úspěch Švýcarska, za které válí naši kluci!"
"Pomohou ruští kluci vyřadit Ameriku?"
Pětadvacetiletý Malgin reprezentuje zemi, v níž se narodil, ovšem jako dítě trávil každé léto v ruském Permu, odkud pochází jeho otec, bývalý hokejista Albert Malgin. Ten se ve Švýcarsku usadil po pádu železné opony a dodnes tam trénuje.
Před pěti lety Denis Malgin prozradil, že přemýšlí v ruštině a že měl šanci reprezentovat sbornou, která ho kontaktovala. Rozhodl se ale pro švýcarskou reprezentaci, čehož podle svých slov nelituje. Už ani nemá ruský pas. V posledních letech září ve švýcarské lize, ovšem stále myslí na NHL. Šanci dostal na Floridě, která ho draftovala, a v Torontu, ale výrazně se neprosadil.
Dvaadvacetiletý Kurashev to zkouší v Chicagu, kde zatím patří k méně vytěžovaným útočníkům. I on vedle němčiny a angličtiny mluví plynně rusky a má ruského otce, který po rozpadu Sovětského svazu zakotvil ve Švýcarsku.
O Kurashevovi se na rozdíl od Malgina stále mluví jako o hráči s dvojím občanstvím. Nikdy se ale nerýsovalo, že by reprezentoval sbornou. "Rusko i Švýcarsko beru jako svůj domov, ale vždycky jsem hrál a budu hrát za Švýcarsko," řekl Kurashev před lety.
Na probíhajícím mistrovství se mu zatím nedaří tak jako Malginovi, posbíral "jen" čtyři body (1+3). Švýcarská ofenziva nicméně šlape. Spolu s tou kanadskou má na kontě nejvíc gólů.
