Jistě, reprezentační sezona se bude hodnotit podle toho, jestli Češi na jaře na mistrovství světa ve Švýcarsku uspějí ve čtvrtfinále a pak přidají ještě alespoň jednu medailovou výhru, nicméně v současném stavu by měl český hokej docenit i víkendový triumf na finském turnaji.
První akce sezony Čechům tradičně nevycházela, listopadový termín mívali fanoušci spojený se sychravým počasím a sledováním trpkých porážek od televize. Ve 25 ročnících Karjaly do roku 2018 zvedli Češi pohár nad hlavu jednou. Desetkrát, nejčastěji ze všech, byli poslední.
Letos ovšem navázali na jízdu kapitána Petra Nedvěda a několika hráčů NHL ve výlukové sezoně 2012/13 a prošli turnajem bez porážky. V Euro Hockey Tour se to stalo poprvé od loňského nástupu trenéra Říhy.
Český tým nejprve dominantním výkonem přehrál Švédy na jejich ledě v Leksandu 3:1, v sobotu byl v Helsinkách vyrovnaným soupeřem Finům s 12 úřadujícími mistry světa v sestavě a vyhrál 3:2 na nájezdy. V neděli už docházely síly, ale i tak se Češi zmáčkli a skolili Rusko 3:0.
Říha postavil na úvod sezony i díky exportu mnoha hráčů ze zámoří do KHL silné mužstvo a vtiskl mu vítěznou mentalitu. "Ano, bojujete o místo v národním týmu vzhledem k MS, ale hlavně jste sem přijeli vyhrát." Na ledě to pak vypadalo, že by se Češi pro výhru rozkrájeli.
Samozřejmě, vítězství z Karjaly nevyřeší problémy českého hokeje, při neúspěchu na MS si na něj málokdo vzpomene. Ale při dlouhatánském medailovém půstu musí být Češi hladoví v každém zápase. Ať už je to čtvrtfinále MS, nebo přátelák s Rakouskem. Musí být na této vlně.
Jedině pokorou, respektem a tvrdou prací se můžou vrátit na ztracené pozice. Proto se nehodí hledět ani na Euro Hockey Tour s despektem.
Zodpovědný přístup s touhou vítězit, ne si na turnaji zahrát, chválil také Říha. A když po výhře nad Finy věděl, že hraje o celkový triumf, sám tomu přizpůsobil sestavu na nedělní zápas s Ruskem. Oproti původnímu plánu vsadil na bratrský útok Zohornových, chytat šel odpočatý Roman Will.
Utkání proti sborné zvládli Češi tak, jak bylo pro vítězství potřeba. Věděli, že mají v nohách těžký zápas s Finy s minimem času na obnovení sil a od začátku se nikam nehnali. Will neudělal jedinou chybičku, Češi odbránili celkem tři minuty a 19 sekund při hře tři na pět a dočkali se odměny.
Will vychytal výhry nad Švédy a Rusy, Marek Langhamer doslova zářil v duelu proti mistrům světa Finům. V těžkých situacích z něj nevypadávaly puky a výkon korunoval pěti suverénně chycenými nájezdy. Velmi dobrý návrat do reprezentace zažili obránci Andrej Šustr a Jakub Jeřábek.
Elitní řada ve složení Andrej Nestrašil, Jan Kovář a Michal Řepík je trefou do černého. To kolem nich se v útoku bude stavět evropský základ týmu. Příslibem jsou rozhodně výkony Dmitrije Jaškina a Lukáše Sedláka.
Tomáš a Hynek Zohornovi potvrdili, že jsou v reprezentaci právem, byť se tomu na šampionátu v Bratislavě mnoho lidí divilo. Konečně se ukázal i nejmladší Radim, kterému Říha minulou sezonu věřil v nelehké době a jeho nominace k bratrům byly brány z velké části jako reklamní tah.
Do hry zasáhly neokoukané tváře z extraligy a nedá se říct, že by někdo z celého výběru zklamal. Hlavně proti Švédům a Finům se zdála být slabou stránkou hra v prostoru před brankou, vpředu i vzadu. Proti Rusům zase vynikla nedisciplinovanost a osm prohřešků proti pravidlům.
Důležité je, že komplexní kvalitou Češi tyto mezírky zacelili. Mimo jiné se poprali s nepříjemným cestováním z Leksandu do Helsinek, dvakrát hráli proti domácím. V tom měli vůbec nejtěžší roli z evropské čtyřky.
V prosinci budou naopak ruský turnaj Channel One Cup zahajovat proti Finům doma v Plzni. Kabina načichla vítěznou atmosférou, hráči se teď budou do národního mužstva rádi vracet. Ve Skandinávii zažili příjemné povzbuzení v pořád ještě první fázi jejich sezony v klubech.
Triumf na Karjale, bronzová sedmnáctka na World Hockey Challenge v Kanadě nebo stoprocentní ženská reprezentace na Turnaji pěti zemí v Rusku. Pro český hokej to všechno znamená lehký čerstvý větříček.
Už by to chtělo na dílčí úspěchy navázat a rozfoukat něco většího.
