Usmíření s Králem, pocta legendám, pivo za polovic. Tak v Třinci slavili 90. výročí

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 tisíc eur (téměř 1,6 milionu korun), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.