Příznivá novinka přišla v minulém týdnu na základě snahy hokejového vedení, Ligové fotbalové asociace (LFA) a Národní sportovní agentury (NSA). Od 1. září mají hokejové kluby možnost rozdělit stadion na deset oddělených částí a do každé vměstnat až pět set lidí.
To ovšem znamená pro každý stadion něco jiného, navíc by mělo i dále platit pravidlo o obsazení každé druhé řady. Nejistá zůstává situace s místy na stání, kterých je například v Litvínově více než sedaček.
"Každou změnu směrem k navýšení počtu diváků kvitujeme, ale detaily se budou teprve řešit. Dneska máme schůzku APK (Asociace profesionálních klubů) a dále budeme dělat maximum pro to, aby se na zimák dostalo co nejvíce diváků," hlásí Tomáš Vlasák, sportovní manažer Plzně.
Stadion indiánů má kapacitu přes 7 500 míst, ale teoretických pět tisíc fanoušků v září do hlediště rozhodně nedostanou. "Zjišťujeme, jak se tady vejdeme do samostatných vchodů pro sektory, řeší se také toalety, aby se tam lidé nepotkávali," odkrývá Vlasák.
Až budou mít kluby v rukách kompletní manuál pravidel, budou se podle něj zařizovat. Čtveřice bude v září bojovat v semifinále a finále (obě fáze na dvě utkání) letního poháru Generali Česká Cup, zbytek bude ladit na start extraligy, jež stále počítá se startem v pátek 18. září.
"Ještě je čas na další jednání, ale už tento posun je znatelný. Podmínky, které platí do konce srpna, povolují v Plzni asi 1 200 lidí. Pokud to od září bude 2 500 nebo tři tisíce, pocítíme to i finančně. Momentální pravidla jsou totiž opravdu likvidační," podotýká trojnásobný mistr světa.
Sparta, která hraje v největší české aréně, vyjádřila v minulém týdnu ústy generální manažerky Barbory Snopkové Haberové svou nespokojenost. "Limit je stále hodně drastický," řekla první žena klubu serveru iDnes.
Pražané by mohli v O2 aréně na rozdíl od jiných klubů vytvořit i více oddělených sektorů a přivést více fanoušků než pět tisíc. "Je to jasné, pro každý stadion platí něco jiného. Každý má spočítané, za jakých podmínek by tratil, a všem hrozí citelná finanční ztráta," tvrdí Vlasák.
"Hokej se teď bez vnější pomoci neobejde, je na lidech závislý, dělá se pro ně, ostatně jako další sporty. Některé kluby by to vůbec nemusely unést," varuje. "Nejlepší by bylo od 1. října pustit plné stadiony jako ve Švýcarsku, ale nikdo neví, co bude," pokračuje bývalý útočník.
Švýcaři mají návštěvnost bez omezení od října garantovanou, v Česku to klubům zřejmě nikdo slíbit nedokáže. Ovšem i bez toho existuje reálná šance, že extraliga neodstartuje podle plánu, nýbrž až později.
"Kdyby se vědělo, že od října budou moct být plné stadiony, dávalo by to smysl. Jenže situace se mění ze dne na den," krčí rameny Vlasák.
Do toho kluby čekají, zda dostanou od státu příspěvek za ušlý zisk, který by se měl počítat nejen podle počtu "zamčených" sedaček, ale i vzhledem k návštěvnosti z minulých sezon. Tak aby se peníze případně rozdělily co nejspravedlivěji. Jinou ztrátu utrpí Kometa, jinou Mladá Boleslav.
Mimo povolený počet diváků však vyvstává ještě jedna důležitá otázka. Přijdou fanoušci na hokej, pokud budou muset mít při sledování roušky a pokud budou muset na stadionu čelit i dalším omezením?
"Raději plný stadion v rouškách než tisíc lidí. Někoho to může odradit, ale já věřím, že převládne chuť vidět zase hokej. Vždyť se přes půl roku nic pořádně nehrálo. Věřím, že se lidé těší a přijdou, pokud budou moct," zůstává optimistický sportovní manažer Západočechů.
Ze čtyř dosavadních domácích zápasů Plzně v Generali Česká Cupu si našlo na stadion cestu nejvíce diváků v prvním případě proti Spartě, kdy jich přišlo 852. Přesto Vlasáka potěšily v tomto směru spíše poslední dva duely, v nichž diváci vytvořili alespoň improvizovaný kotel.
"Už to bylo v lepší atmosféře, povzbuzovalo se. Vypadalo to jinak než v prvních zápasech, ale pořád to zdaleka není to, na co jsme u sportu zvyklí," mrzí vítěze extraligy v dresu Plzně z roku 2013.
