Praha - Když vyhrála, emotivně si zakřičela a se zaťatou pěstí se otočila na tribunu, kde ji sledoval tatínek. Není divu, Andrea Hlaváčková letos vyhrála ve dvouhře jen tři zápasy a ten čtvrtý si schovala do sobotního prvního kola turnaje J&T Banka Prague Open, kde přehrála krajanku Barboru Štefkovou.

V rozhovoru s novináři poté přiznala, že singlovou sezonu tak trochu obětovala na úkor účasti pod pěti kruhy v Riu, o kterou bojuje spolu s Lucií Hradeckou ve čtyřhře. Programově vybírají turnaje, kde si spolu můžou zahrát debl a získat nějaké body do žebříčku, který bude v olympijské nominaci rozhodovat. Potřebují být do desátého místa v žebříčku.

Loni jste u vypadla s Markétou Vondroušovou, tentokrát jste Češku porazila, jak těžké to je hrát s krajankou na domácím turnaji?
Samozřejmě, že česká derby jsou víc vypjatá, ale dneska jsem si to moc nepřipouštěla. Barboru jsem do dnešního dne neznala, akorát jsem slyšela, že začíná mít dobré výsledky a vyhrála minulý týden turnaj, takže jsem věděla, že určitě půjde sebevědomě na kurt. Navíc já moc singlových zápasů letos neodehrála, takže jsem si říkala, že budu muset být soustředěná od začátku do konce. To jsem byla, hrála jsem dobře a jsem moc ráda, jak to dopadlo.

Navíc jste čerstvě po nemoci, cítila jste to na sobě?
Je pravda, že jsem musela jsem rušit Stuttgart, což mě mrzí. Měly jsme si tam zahrát debl s Luckou Šafářovou, moc jsme se na to těšily, ale bohužel mě skolila viróza, takže jsem týden ležela a to je na kurtu trochu znát.

Nebála jste se pražského turnaje kvůli nízkým teplotám, které předpověď slibuje?
Bála. Hlavně tréninky před turnajem pro mě nebyly lehké. Po nemoci v téhle zimě vlézt na kurt a s antibiotiky, to není nic moc. Doufejme, že to počasí bude aprílové, nevyjde předpověď a bude lépe.

Sama jste to nakousla, letos jste vyhrála teprve čtvrtý singlový zápas, projevuje se vaše soustředění na čtyřhru?
Jasně, máme jasný cíl, olympiádu, a podle toho se odvíjí veškerý program. Můj absolutně, Lucky je také hodně ovlivněný. Člověk si musí vybrat, nemůže sedět zadkem na dvou židlích a myslet si, že to vyjde.

Co pro vás tedy takové singlové vítězství, jako to sobotní, znamená?
Je to velké povzbuzení, mě to hrozně baví. Je o pro mě zase něco jiného, protože ten hlavní tlak je v deblu a v singlu, když vyhraju, beru to tak, že si přidávám na kondici a víc to ocením.

Mrzelo by vás hodně, kdyby olympiáda nakonec nevyšla, když jste tomu tolik obětovaly?
Bylo by to obrovské zklamání. Před začátkem sezony jsme si říkaly, že uvidíme, jak se nám bude dařit, ale tím, že jsme se dostaly do finále prvního grandslamu, hrály dobře v Miami, Indian Wells, tak cítíme, že tam paříme. Olympiáda pro nás má obrovský význam, celou letošní singlovou sezonu jsem hodila za hlavu jen abych se tam dostala.

Zatím se držíte kolem desátého místa žebříčku, což by vám nominaci zajistilo, jste tedy spokojené, jak se sezona vyvíjí?
Myslím, že máme na to na olympiádu jet, hrajeme letos dobře. Odehráli jsme finále na Australian Open, dvě čtvrtfinále na velkých turnajích, takže myslím, že jsme na té správné cestě a do toho českého olympijského týmu bychom se dostat měly.

V loňské sezoně jste upozorňovala na to, že je nyní v deblu brutální konkurence, ještě se to podle vás s blížící se olympiádou posunulo?
Level se zvyšuje pořád, začaly hrát nové týmy, například Francouzky García - Mladenovic, nebo Erraniová se dostává vysoko. Je to složité. Nicméně těmahle holkama pravidelně hrajeme a máme nejvíc zkušeností, proto myslím, že bychom do Ria měly jet.

Může být olympiáda vzhledem k vašemu věku a tomu, co už máte za sebou, takovým vrcholem vašich kariér?
To si nemyslím, ale je to rozhodně jeden z našich největších cílů. Vrcholů bylo tolik, na grandslamech, v Londýně, že to bych takhle nevyzdvihovala.

Když ne vrchol, tak alespoň skvělý dárek, vždyť kdo může říct, že oslavil narozeniny na olympiádě v Brazílii?
Přesně tak, dokonce třicáté narozeniny, to by asi bylo moc příjemné místo na oslavu.