Praha - Loni v létě se po Kristýně Kolocové stala novou deblovou partnerkou Markéty Slukové ostravská beachvolejbalistka Barbora Hermannová. Této nově sestavené dvojici se na závěr loňské sezony podařilo vyhrát jeden turnaj Světové série a brzy nato také halové mistrovství střední Evropy.
Dnes se obě hráčky vrátily z téměř měsíčního soustředění v Jihoafrické republice a už v pátek si to namíří do Brazílie, kde je čekají první tři turnaje.„Jsem ráda, že jsem se rozhodla přejít k Markétě. Se vším jsem spokojená, cením si dalších získaných zkušeností. Užívám si nový herní styl a už se po náročné přípravě moc těším na první letošní turnaje,“ přiznala Hermannová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Co pro vás v závěru sezony znamenala dvě prvenství na dobře obsazených turnajích?
Měla jsem z těchto úspěšných vystoupení skvělý pocit, přinesl mi vnitřní sílu a obrovský motiv do zimní přípravy.
V lednu jste se vydaly do centrály RedBullu v Salcburku. Z jakých důvodů?
Absolvovaly jsme tam fyzické testy a hodně nových i důležitých věcí jsme se o sobě dozvěděly. Byla to pro nás velká čest a zároveň i poučení, které můžeme využít při tréninku. Vyšetření nám prozradilo různé bolístky a s nimi i nedostatky, na kterých je potřeba zapracovat.
Proběhlo potom soustředění v JAR podle vašich představ?
Byla jsem tam už počtvrté a vždy jsem s tamějšími výbornými podmínkami velice spokojena. Je tam stálé teplé počasí, nádherná příroda, dobře se tam trénuje a navíc mě tam přitahuje vřelý vztah ke Kapskému Městu.
Dočkali jste se tam od trenéra i nějaké novinky?
Bylo jich z mého pohledu několik, ale tou největší byla pro mě spousta hodin na kole. Nemyslím si, že cyklistika je sport, který by byl pro volejbal mimořádně důležitý. Nicméně třeba po zápase může být kolo ideální pro celkovou regeneraci. Jinak jsme hodně času věnovaly zkvalitnění vytrvalosti, síle a už i herní činnosti.
Kolika turnajů se chcete letos zúčastnit?
Podle možností, včetně finančních, téměř všech, které jsou v oficiálním programu. Potřebujeme získat co nejvíc bodů, abychom si udržely určitou naději na olympiádu. Je jen škoda, že v programu chybí pražský turnaj, který byl volejbalovým svátkem v celé republice. Byl orámován skvělou atmosférou a diváci se mohli seznámit se současnou světovou konkurencí. Hrát doma turnaj na světové úrovni je vždy báječné.
Startovat na velkém počtu turnajů znamená také cestovat po celém světě. Nebude vám to dělat určité potíže?
Myslím si, že ne. Po světě jezdím už čtyři roky a i když letošních přesunů bude asi víc, tak je snad zvládnu. Už mám za sebou například cestu z Jižní Afriky do Číny a pak do Mexika.
Zmínila jste se o olympiádě. Jaká je vaše současná naděje na letenky do Ria?
Máme málo bodů, takže velice malá. Ve světovém žebříčku, z něhož si olympijskou účast zajistí týmy do 16. místa, jsme někde až na ocásku. Na každém turnaji bychom tedy musely skončit na předních příčkách, což je téměř nemožné. Největší šance je v Kontinentálním poháru, i když v této soutěži by nám mohlo pomoci jen umístění v elitní trojce. Bude to tedy velice těžké, ale ne nemožné. Pokud by se to podařilo, bylo by to úžasné. A když ne, tak to vyjde třeba za čtyři roky (úsměv).
