Teplice - Nad teplickými Stínadly krásně svítí slunce, jenže pro návštěvníky místního stadionu se tento den ponořil do smutného temna, jako by šlo o stejnojmenou čtvrť z knih Jaroslava Foglara.
"Ty starý pardále, proč jsi odešel tak brzy? Měls tady rodinu, přátele a ještě tolik práce," pronáší teplický patriot a fanoušek Antonín Moravec při posledním rozloučení s dlouholetým šéfem fotbalového klubu Františkem Hrdličkou.
Ten minulou sobotu podlehl mozkové mrtvici, kterou utrpěl tři dny předtím. Bylo mu pouhých 57 let.
Ze třetí ligy až do Evropy
Hrdlička za sebou zanechal 21 let pilné klubové práce i zasloužené výsledky, jimiž se v českých luzích a hájích nemůže pochlubit jen tak někdo.
Vytáhl Teplice ze třetí ligy do první, vyhrál s nimi domácí pohár, několikrát žlutomodří dýchali na krk korunovaným mistrům, postavil krásný stadion, který svého času platil za opravdovou fotbalovou baštu. A také na něm díky účasti v evropských pohárech přivítal celky zvučných jmen jako jsou Dortmund, Kaiserslautern, Feyenoord či Celtic.
"Udělal pro klub opravdu hodně. Především ta éra, kdy jsme hráli v pohárech, byla velmi povedená. Zároveň dokázal přivést řadu dobrých hráčů. Bude Teplicím hodně chybět," shodovali se fanoušci, kterých se na hlavní tribuně sešlo přes tisíc.
U rakve Bílek, Rada i Chvalovský
Mnoho vzpomínek, často velmi osobních, se při tryzně honilo hlavou i osmi jindy tvrdým chlapům, kteří drželi u katafalku čestnou stráž: dřívější první muž českého fotbalu František Chvalovský, trenéři Josef Pešice, Petr Rada a Michal Bílek, bývalý šéf skláren Štěpán Popovič a teplické legendy Pavel Verbíř s Radkem Diveckým.
Láska, úcta, nebo vděk k Hrdličkovi nespojoval však jen nejbližší rodinu, přátele a spolupracovníky. Poklonit se respektované osobnosti české fotbalové scény přišli i zástupci Fotbalové asociace ČR v čele s předsedou Miroslavem Peltou a generálním sekretářem Rudolfem Řepkou, šéfové konkurenčních klubů Jaroslav Starka z Příbrami, plzeňský Tomáš Paclík, trenér Slavie Miroslav Beránek nebo hokejista z nedalekého Litvínova Jiří Šlégr.
Poslední rozloučení doprovázely smuteční melodie i známé balady Here I Am od Scorpions nebo Až mě andělé od Petra Spáleného, song Halellujáh zazpíval rocker místní skupiny Kabát Josef Vojtek.
Ovšem určitě nejkrásněji Františku Hrdličkovi do nebe zněl následný spontánní potlesk odhadem tisícovky fanoušků, který dlouhé minuty nechtěl skončit.
