Glosář - Miroslav Pelta si na Strahov, do krásného nového sídla Fotbalové asociace ČR, přivedl před pár dny novou figuru. Jméno jeho čerstvé "posily", tedy Marcela Chládka, donedávna ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pak v zemi způsobilo doslova poprask.

Pokusme se už ale povznést nad úvahy, jestli snad za štědrou ruku, nakloněnou fotbalu při rozdělování dotací, nedostal Chládek něco jako trafiku.

Položme si dnes jinou otázku: A sice jestli neukočírovatelný ex-ministr nemůže jednoho krásného dne přerůst svému dobrodinci Peltovi přes hlavu. Jinými slovy: Zda Chládek kvůli mimořádné zbytnělosti svého ega nemůže v konečném součtu nadělat ve fotbale i víc škody než užitku.

Pelta měl s Chládkem jasný plán, jenže...

Pokusím se vysvětlit, z čeho mé obavy pramení. Zákulisní zdroje se shodují, že když Chládek po vynuceném odchodu z vlády začal s Peltou vyjednávat o své pracovní pozici na asociaci, měl s ním Pelta zcela jasný plán: Nasměrovat ho k mládežnickým akademiím. Jenže to bylo pro Chládka údajně málo, kategoricky prý trval na tom, že musí zastávat nějakou důležitější a medializovanější funkci, nejlépe u reprezentace. Budiž, můžete říct, že tohle všechno jsou nepodložené drby.

Jenže další sled událostí či výroků zainteresovaných osob naznačuje, že konkrétně tyhle drby se ze studánky pravdy nejspíš napily.

Chládek se nakonec dočkal funkce s poměrně dlouhým názvem: Generální manažer státních reprezentací a fotbalových akademií. Čili obojí rozjednané spojeno v jednom. K oficiální informaci o zřízení nové funkce a Chládkově příchodu na Strahov, přibalil pak ještě FAČR slib tiskové konference, kde bude vše detailněji vysvětleno, a to i za účasti samotného Marcela Chládka.

Šéfa zděsila kritická odezva médií

Slib byl však vyplněn jen částečně. Proč? Peltu poměrně zděsilo, jak masivní a v převážné míře kritickou odezvu Chládkův příchod do fotbalových služeb mediálně vyvolal. Tím spíš, když sám Chládek nevolil zrovna nejtaktičtější metody své obhajoby, a to za použití výroků typu: "O trafice nemůže být řeči, protože já fotbalu rozumím."  Což místo rozmetání dohadů o jeho (ne)dostatečné kompetenci vyvolalo spíš opačný efekt. Byť je Chládkovi jistě nutno spravedlivě přiznat, že fotbal poznal optikou sudího a s výchovou mládeže se seznámil coby tělocvikář.

Slíbené přesnější vysvětlování toho, co bude Marcel Chládek ve fotbale vlastně dělat, pak vskutku proběhlo. Úkolu se chvályhodně osobně chopil předseda Pelta, který se snažil maximálně zklidnit situaci. Patrně si vyhodnotil, že kdyby s ním na setkání s novináři dorazil i slibovaný Chládek, mohl by spíš zase objevit oheň na střeše.

Pelta byl na "žehlení Chládka" připraven velmi dobře, akcentoval řadu logických argumentů, proč může být člověk se zkušeností z vrcholné politiky skvělou posilou Strahova pro jednání s veřejnou sférou. Tedy s městy, hejtmany, jednotlivými partajemi a podobně. Přičemž ke škodě rozhodně nebude Chládkova detailní znalost úředních procesů spojených s dotačními programy.

Je nabíledni, že to všechno může mít velmi zásadní souvislosti s projektem akademií. A když Pelta novinářům tohle všechno vysvětlovat, desítky minut hovořil v souvislosti s Chládkem výhradně o akademiích.

Chládek baží po spojení s národním týmem

Na dotaz, co tedy bude mít Chládek společného s reprezentacemi, byl najednou předseda mnohem stručnější. Poznamenal, že mládežnické reprezentace budou potřebovat své patrony, patrně míněno sponzory, a že Marcel Chládek je pomůže shánět.

Pelta navíc sám výslovně zdůraznil, že směrem ke sportovní stránce věci nemá Chládek u žádného z reprezentačních týmů absolutně žádnou pravomoc.

Z téhle mozaiky by se nejspíš mohlo dát vyčíst následující. Že se tedy Chládkovi, bažícímu po spojení svého jména s národním týmem, vyšlo vstříc, když se mu zmínka o státních reprezentacích napsala na vizitku. Přičemž ta nejzásadnější část jeho činnosti by přesto měla směřovat k akademiím, tak jak to chtěl od začátku Pelta.

V pátečních Hospodářských novinách už opět promluvil i Marcel Chládek. Zmínil, že v otázce akademií už absolvoval několik schůzek, včetně té s reprezentačním koučem Pavlem Vrbou. Nicméně - jak prozradil - nemluvil s ním jen o mládeži.

"Mrzelo mě, že mě nepozvali na trénink"

Teze, že slavomanu Chládkovi jde hlavně o to, aby se i po neplánovaném odchodu z ministerstva udržel v ohnisku mediálního zájmu, tentokrát prostřednictvím Vrbovy reprezentace, opět mohou posílit díky této Chládkově upřímnosti:

"Mrzelo mě, že jako ministra mě nikdy nepozvali na trénink. Zavedli jsme alespoň takovou praxi, že jsem před každým kvalifikačním utkáním absolvoval s reprezentanty večeři. Kdyby mi teď možnost zatrénovat si s nimi nabídli, tak bych šel. Udržuju si fyzičku, chodím běhat," svěřil se Chládek se svým velkým snem zatrénovat si na reprezentačním srazu s Čechem, Sivokem a spol.

Že u toho budou televizní kamery a štáby fotoreportérů, jistě není třeba dodávat.

Tak co? Že by počáteční nesoulad mezi Peltou a Chládkem o (převažujícím) obsahu ex-ministrovy funkce stále přetrvával?

Řeknete si: Vždyť jde o malichernost. Tak ať si pan Chládek v teplákách na  reprezentačním tréninku zašaškuje, když mu to udělá dobře.

Peltovo slovo není pro Chládka zákon

Jenže všechno, co jsme si dnes popsali odkazuje k jedinému: Máme tu už poměrně dost signálů, abychom se mohli domnívat, že Peltovo slovo není pro Chládka zákon a že by ve své svéhlavosti mohl klidně pokračovat, případně ji ještě stupňovat. Jako ministr nebyl zvyklý poslouchat něčí pokyny, maximálně ty premiérovy. Možná teď tedy potřebuje nějaký čas, aby si tuhle linku v hlavě přenastavil.

Pokud by se však neuskutečnil jeho přerod z neukočírovatelného sólisty v plně loajálního a vůči pokynům svých nových šéfů bezvýhradně poslušného zaměstnance, pak reálně hrozí, že čůrky potu kvůli Chládkovi netekly Peltovi po čele zdaleka naposledy tenkrát, když musel čelit výkřikům o trafikantovi.