Během kariéry vyhrál s reprezentací a Bayernem Mnichov téměř všechny významné trofeje včetně titulu mistra světa i Evropy, s 365 góly je dosud rekordmanem bundesligy. Někdejší postrach brankářů v posledních letech trpěl Alzheimerovou chorobou, v neděli ve věku 75 let zemřel.
"Gerd byl kanonýr, jaký se už asi nenajde. Navzdory všem úspěchům se držel stále při zemi," prohlásil o držiteli Zlatého míče pro nejlepšího hráče Evropy roku 1970 jeho nástupce Karl-Heinz Rummenigge. "Bez Müllera bychom pravděpodobně dodnes byli malým provinčním klubem s dřevěnou klubovnou," dodala na adresu bývalého spoluhráče další velká postava Bayernu Franz Beckenbauer.
S bavorským velkoklubem spojil útočník se skvělou orientací v malém vápně, jenž uměl dávat góly ze všech pozic, téměř celou kariéru. Během 15 sezon přispěl 566 brankami v 607 utkáních k třem vítězstvím v PMEZ, jednomu v PVP a Interkontinentálním poháru či čtyřem ligovým titulům. Dalších 68 gólů přidal v 62 duelech v západoněmeckém dresu, v němž se výrazně podílel na zlatu z mistrovství světa 1974 i Eura 1972. Sedmkrát se stal nejlepším střelcem bundesligy a obzvláště jeho 40 gólů v sezoně 1971/72 bylo donedávna raritou. Až v uplynulém ročníku ho překonal Robert Lewandowski, který dal 41 branek.
Na světovém šampionátu 1970 v Mexiku, kde tým SRN obsadil třetí místo, se stal s deseti góly nejlepším střelcem turnaje. Na následujícím MS na domácí půdě se sice trefil "jen" čtyřikrát, zato vždy v pravou chvíli včetně rozhodující branky ve finále s Nizozemskem.
"Rok 1970 byl nejlepší v mé hráčské kariéře, o čtyři roky později jsem ale zase zaznamenal důležitější branky," hodnotil kanonýr, jenž po MS 1974 skončil v reprezentaci. Údajně tak učinil na protest proti tomu, že na oficiální banket po německém vítězství nebyly vpuštěny manželky hráčů.
S 14 zásahy byl Müller nejlepším kanonýrem historie MS, než ho v roce 2006 překonal Brazilec Ronaldo (později oba ještě Němec Miroslav Klose). Tentýž primát mu díky 66 brankám dlouho patřil i v evropských pohárech.
Rodák z Nördlingenu (narozený 3. listopadu 1945) začínal s fotbalem v deseti letech v místním TSV, do Bayernu přišel jako devatenáctiletý v roce 1964 a hned přispěl 33 góly k postupu do nejvyšší soutěže. V letech 1967 a 1969 byl vyhlášen německým fotbalistou roku, dvakrát získal Zlatou kopačku pro nejlepšího kanonýra evropských lig.
V roce 1979 odešel do lukrativní americké ligy NASL a tři sezony hájil barvy týmu Fort Lauderdale Strikers. Kariéru ukončil v roce 1982 a vrátil se domů, avšak na život bez fotbalu si nemohl zvyknout a propadl alkoholu. "Stala se ze mě troska," vzpomínal na neveselé období otec dcery Nicole.
Záchrana přišla od bývalých spoluhráčů z Bayernu, kteří Müllera přesvědčili, aby podstoupil odvykací kůru. V roce 1992 podepsal ve "svém" klubu trenérský kontrakt, na starosti měl vyhledávání talentů. Později získal nejvyšší trenérskou licenci a až do roku 2014 působil v Bayernu jako asistent mládežnických a rezervních celků.
