Znáte rčení o starém psu a nových kouscích? Ve čtvrtečním duelu Tottenhamu s United ho fanoušci viděli v praxi, protagonistou přitom byl trenér domácího mužstva. I přes tříměsíční odpočinek v garáži je Mourinhův autobus stále ve výborném stavu.
Proti svému bývalému týmu to byl Portugalec ve své nejznámější, často vysmívané verzi - přísná defenziva a spoléhání na kontry. Vycházelo to parádně - Spurs hostům příliš nedovolili, a když už ano, skvěle zasáhl Lloris. Když pak rychlý Bergwijn zesměšnil v přímé konfrontaci Maguirea, který v tu chvíli rozhodně nepůsobil jako nejdražší obránce všech dob, vedení kohoutí ekipy bylo na světě.
I díky nejistému zákroku De Gey, který tak dalším pochybením v probíhající sezoně znovu dal za pravdu kritikům, kteří by na jeho místě už rádi viděli v Sheffieldu hostujícího Deana Hendersona. Tomu se u štiky aktuálního ročníku mimořádně vede a mnozí příznivci by ho v brance Solskjaerova celku chtěli sledovat už nyní.
Právě fanoušci Manchesteru United se na návrat svých hochů těšili možná ze všech nejvíc. Před nucenou pauzou to i díky skvělým výkonům lednové posily Fernandese šlapalo, teď měl být navíc konečně k dispozici i hvězdný Paul Pogba. Ten se na hřiště dostal ve druhé půli a hned ho bylo všude vidět. Byl to právě on, koho nešikovný Dier v osmdesáté minutě stáhl k zemi a tím svůj tým připravil o vítězství.
Slibná spolupráce dvou výtečných středopolařů, fotbalově i lidsky čím dál vyzrálejší Rashford, druhý nejlepší pravý bek ligy Wan Bissaka či talentovaný Greenwood - Red Devils disponují zajímavým kádrem, který na první pohled působí mnohem perspektivněji než týmy Tottenhamu či Arsenalu. Jestli ale chtějí na Old Trafford v blízké době znovu oslavovat ligový triumf, chce to mnohem víc. Jasnější herní strategii, suverénnější fotbalový projev.
Je ale otázkou, jestli je něčeho takového současný kouč schopný. Bývalý norský útočník je klubovou ikonou a bezpochyby i velmi sympatickým mužem, experti i příznivci si ale stále nejsou jisti, zda je po taktické a trenérské stránce natolik na výši, aby v exponovaném křesle obstál. A když je navíc volný Mauricio Pochettino, červíček ve vás hlodat zkrátka musí.
Chaos v obraně Chelsea
Chelsea s kormidelníkem Frankem Lampardem hrála svůj první zápas po přestávce proti Aston Ville. Na hřišti outsidera v první půli dominovala - a pak dostala hloupý gól ze standardní situace. Obrázek, který fanoušci Blues neviděli v této sezoně poprvé. Co se týče držení míče, neměli hráči Villy nejmenší šanci, pak ale stačil jeden přímý kop a skandální defenziva hostí a do vedení šel ligový trpaslík. Gólově se sice prosadil Hause, stejně tak ale branku mohl vsítit jeden ze tří dalších hráčů na malém vápně.
Vedení by se tak možná mohlo zamyslet, jestli by přestupovou prioritou, namísto dalšího hráče do ofenzivy či levého beka Bena Chillwella, neměl být příchod středního obránce. Andreas Christensen je famózní co do rozehrávky a distribuce balonů, v soubojích ale kvůli malému důrazu často prohraje a chybuje - jako dnes. A i Antonio Rüdiger, který by měl díky svým zkušenostem plnit úlohu lídra obrany, dělá minel více, než by se slušelo.
Výtečný výkon zato ve středu zálohy podal N’Golo Kanté. Ten dal svým suverénním představením za pravdu těm, kterým se nelíbila postupná změna jeho herního využití, jež nastala s přestupem neapolského Jorginha. Po příchodu chytrého dirigenta se předloňský mistr světa posunul na hřišti více do ofenzivy, čímž se podle mnohých nemohl na sto procent věnovat tomu, v čem je nejlepší.
Tentokrát hrál na své obvyklejší pozici, coby zataženější z dvojice "střeďáků", a vedl si na výbornou. A pokud se v poslední době často zmiňuje, že by malého Francouze mohla Chelsea kvůli konkurenci v záložní řadě a vyššímu věku co nejdříve výhodně prodat, Kanté jí dal v neděli mnoho důvodů, proč tak v žádném případě nečinit.
