Glosář - Mohlo to dopadnout i hůř. Ale taky mnohem líp. Plzeň se Sarajevem chvilku prohrávala, pak zase vedla o dva góly... Houpačka se zastavila na skóre 4:3.

Řekněme si otevřeně, že na téhle výhře ve 2. předkole Ligy mistrů je hezké asi jen to, že je to prostě výhra.

Sedm nastřílených gólů, to je sice možná v něčích očích atraktivní představení, jenže ty tři v Kozáčikově síti by trenér Pavel Vrba v úterním programu jistě milerád "oželel".

Shrňme si to. Viktoria Plzeň má tři problémy:

1) Půl roku čeká, až se gólově zmátoří útočník Tecl, pořád marně.

2) Zkraje sezony jí vůbec nefunguje obrana.

3) Nejde jí vůbec pod nos, když má v pohárovém dvojutkání začínat doma.

"Fernando" Tecl, seznamte se...

Doosan Arena jako by v úterý hostila tak trochu i pomyslný maškarní ples.

Například Stanislav Tecl se už sžil s převlekem za Fernanda Torrese prakticky dokonale. Rozvíjí českou paralelu hořkého příběhu španělského útočníka, co v Atlétiku Madrid a původně i v Liverpoolu střílel góly jako stroj, načež za obrovské peníze přestoupil do Chelsea - a gólový esprit ho úplně opustil. Jeho příběh si můžete připomenout zde.

Tecl, velký talent, co přišel v zimě z Jihlavy, dal za Plzeň všehovšudy dva góly, loni v únoru v Neapoli. A pak už v lize ani ťuk. Ne, vůbec není na místě se mu vysmívat, jsme prostě svědky trápení mladíka, co mu v jeho profesi šlo vždycky všechno samo od ruky (či spíš od nohy) - a najednou NIC... Jen zaskočená zmatená duše...

Tecl rozhodně není první ani poslední kanonýr, kterého něco takového potkalo. Ale jeho psychický blok už se jeví jako opravdu silný. Kouč Pavel Vrba nejspíš počítal s tím, že zrovna proti Sarajevu by Tecl mohl své prokletí odčarovat, ten soupeř se k tomu podle papírových prognóz nabízel. Ale nestalo se.

Celá první půle byla o tom, že si Plzeň vytvářela velešance, ale ty končily právě u Tecla. Gól dát nedokázal a jeho trauma se velmi pravděpodobně opět prohloubilo.

Petržela to měl přes nohu

Plzeňského útočníka číslo 1 Marka Bakoše trápí zraněný kotník, Tecl roli první alternace nezvládl, v úterní odvetě tedy patrně nastoupí Wágner. Bude teď zajímavé sledovat, zda ho kouč Vrba postaví i v páteční ligové premiéře proti Bohemians 1905. Nebo zda ho pošetří, aby zminimalizoval riziko, že třeba kvůli zranění přijde i o něj.

Proti Sarajevu se odehrál ještě jeden minisouboj o místo v sestavě, na levém křídle. Po mém soudu v něm střídající Kovařík obstál lépe než Petržela - bylo sice hezké, že se navrátilec z Německa dostával díky své rychlosti k možnosti nebezpečně přihrát, jenže to by to pak odtamtud musel zvládnout levou nohou...

Kovařík možná sice nemá tak rychlé dva metry s míčem, ovšem levačka je jeho přirozený pracovní nástroj. A funkční.

Ale vraťme se zpět na náš "bál". Jestliže totiž Tecl dorazil k utkání maskován za Torrese, Vrbova obrana byla k nerozeznání od děravého řešeta. A nikoli poprvé.

Už po třígólovém superpohárovém přídělu od Jablonce se upozorňovalo na velmi snadný způsob, jímž Plzeňáci umožňovali soupeři skórovat. Byť hráli v netradičním složení.

Čišovského pohled Kozáčikovi nepomohl

Proti Sarajevu nastoupila papírově optimální obrana - a nebránila ani ona. Sarajevští hráči asi jen zírali, že je viktoriáni jen stínují, nejdou s nimi vůbec do souboje, natož do těla. Viktoriáni se vraceli, v obraně jich v klíčových situacích bylo habaděj - ale jen se pasivně dívali, co udělá soupeř.

Zejména Čišovského pohled upřený před třetím gólem na protihráče, chystajícího si na šestnáctce pěkně v klídku balon ke střele, byl opravdu démonický... Leč Kozáčikovi nijak nepomohl.

Slovenský brankář se tak trochu ocitnul v roli Petra Čecha, odtrpěné v úvodním utkání na Euru 2012 proti Rusku. Góly, které tam Čech inkasoval, mu asi nešlo vyloženě vyčítat - ale zároveň tam nepředvedl ani žádný nadstandardní zákrok, kterým by některý z těch míčů chytil. O Kozáčikovi proti Sarajevu se dá říct zhruba totéž.

V první půli zaznamenala statistika střel na branku poměr 6:0, po konci zápasu v součtu 13:4. Před pauzou tedy úřadoval zejména "Fernando" Tecl, po přestávce zúročili viktoriáni víc než půlku svých střeleckých pokusů mezi tyče, hosté ale byli ještě efektivnější. Tři góly ze čtyř zásahů brankového prostoru, to je bilance, ke které si musí gratulovat.

Co to všechno znamená? Vyložený průšvih to (zatím) není, Plzeň jde přeci jen do odvety s náskokem, ale ten je minimální. Na 0:0 moc hrát neumí, takže by asi měla chtít vstřelit nějakou tu branku i v Sarajevu. Jestli ovšem hodlá bránit podobným způsobem jako v posledních dvou duelech, pak ji tedy čeká tanec na rozžhaveném uhlí.

Nutno dodat, že jestli má Tecl blok při střílení gólů, pak už Viktoria jako celek začíná mít nejspíš tak trochu trauma z losu, který začíná zápasem doma a končí odvetou na hřišti soupeře.

Rána do vazu by byla krutá

Jak už jsme zmiňovali před zápasem, při tomhle "rozhozu" zatím pod Vrbou nikdy neuspěla, ať už proti Besiktasi, Schalke či Fenerbahce. Naopak opačný sled zápasů pro ni vždycky znamenal postup.

Proti Sarajevu to Plzeňští nerozehráli zrovna optimálně, ale přesto za týden postup uválčit prostě MUSÍ. Případný výpadek v této fázi by totiž pohřbil nejen sen o Lize mistrů, ale i celou sezonu v evropských pohárech.

A to by byla tak krutá rána do vazu, že by si ji tak silný tým, jaký teď Plzeň bezesporu má, navzdory nedostatkům, které duel se Sarajevem odhalil, určitě nezasloužil.

I proti Sarajevu zahrála Viktoria v poli směrem dopředu dobře, šance si vytvářela po celý zápas a ve druhé půli po prostřídání zvládla "čtyři kousky" jako nic.

Jenže zprvu "umírala" na zoufalé zakončení - a posléze jí šmak z vlastních gólových hodů kazila zkyslá pachuť zklamání z míčů v Kozáčikově síti.

Tenhle souboj je teprve v polovině. Ale bude mnohem dramatičtější, než si asi kdo dokázal představit...

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz