Pardubice - Luboš Kubík je jedním ze stříbrných medailistů z Mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996 a zahrál si i na mistrovství světa o šest let dříve.
Má za sebou bohatou fotbalovou kariéru, kdy po šesti letech ve Slavii zamířil do zahraničí, kde si vyzkoušel italskou, francouzskou nebo německou ligu. Poslední čtyři roky v kariéře strávil jako hráč v zámořské Major League Soccer.
Vyzkoušel si i pozici kouče, a byl tak jediným českým účastníkem na mistrovství světa v Jihoafrické republice, když dělal asistenta trenéra reprezentace Spojených států amerických.
Přečtěte si v obsáhlém rozhovoru, jak hodnotí převzetí Slavie do čínského vlastnictví, co říká na jízdu Sparty Evropskou ligou, jak by srovnal fotbal v zámoří a v Česku i co si myslí o současných poměrech v tuzemském fotbale.
Děkujme Číňanům
Po návratu z USA jste dělal skauta ve Slavii, ale dlouho jste tam nevydržel. Co se stalo?
To jsem do dnes nepochopil. Byl jsem osloven tehdejším ředitelem Zbyňkem Kusým, abych tehdy v dost těžké době dělal nejenom skauta, ale měl jsem právo mluvit i na téma trenéra, sportovního ředitele a tak dále. Ve finále to dopadlo tak, že skauta jsem nedělal žádného, protože nebyly peníze, abych někam mohl jet, a nebyla žádná ochota do něčeho investovat. Za dva měsíce, co jsem ve Slavii byl, jsem pochopil, že není žádný zájem o nějaké diskuze se mnou, aby někdo vyslechl, co tomu říkám.
Po špatných výsledcích byl odvolaný Petr Rada a vedení Slavie mezi sebou vůbec nekomunikovalo. Někdy na začátku května po skončení sezony mi pan Kusý oznámil, že jsem byl odvolán už měsíc předtím, ale nikdo nenašel odvahu mi to říct do očí. To bylo pro mě velké zklamání, jednání horší než ve vesnickém klubu. S tímto mají ve Slavii problémy léta. Jedině to fungovalo za působení Karla Jarolíma, jinak má Slavia velkou smůlu na vedení. Proto je tam, kde je. Teď možná nastane posun k lepšímu.
Co říkáte na současnou situaci ve Slavii? Může se vrátit tam, kam dlouhá desetiletí patřila?
V současné době Slavii nehrozí krach, jako když jsem v ní byl já. Mohlo se klidně stát, že Slavia nedohraje sezonu nebo hráči neměli na výplaty a takovéto věci. Dneska asi výplaty dostávají, je všechno splacený a nemají dluhy. Konečně je šance nějakého hráče nakoupit. Nicméně tým se neudělá ze dne na den. Musí se budovat. To, že jsou dneska pátí, je krásný. Na první tři místa tým kvalitou nemá a optimální pro ně je současná pátá příčka. Je potřeba ale neusnout na vavřínech a do příští sezony zase kádr zkvalitnit.
Má Slavia na to, aby tuto sezonu zakončila na pozici zaručující start v evropských pohárech?
Při určité konstelaci hvězd může. Musí si všechno sednout, přece jen je začátek jarní části, ale musím říct, že po několika výkonech, co jsem viděl, mě nepřesvědčili. Musí mít co nejméně zraněných hráčů, nevykartovat se zbytečně, musí se vytvořit dobrá atmosféra v kabině. Snad nikdo neočekává, že to hned bude šlapat. Děkujme Číňanům, že jsou tady. Je potřeba tak dva až tři roky správně budovat tým, aby se dostal tam, kam patří. Podle mého by Slavia měla se Spartou a Plzní bojovat o první tři příčky.
Myslíte, že současný realizační tým Slavie může vybudovat silnou Slavii?
Dušana Uhrina nechci jako trenéra hodnotit. Znám se s ním, pozdravíme se, ale nikdy jsem ho neviděl při práci na tréninku a tak dále. Hodnotit někoho podle toho, co slyším, není můj styl. Po zkušenosti, kterou jsem ve Slavii měl, jsem trošičku přestal Slavii tolik sledovat. To, co se tam stalo, mě trochu znechutilo.
Škoda do Emirátů? Není mu 34
Největší hvězdou současné Slavie je Milan Škoda, kterému se na jaře příliš nedaří. Naopak vylítl Tomáš Souček. Může to někam dotáhnout?
Souček je mladý a svými výkony se dostal do jednadvacítky. Během dvou zápasů dal čtyři góly, ale řekněme si otevřeně, že dva góly byly sražený, takže klika jako hrom. Souček je poctivý fotbalista, který může růst. Přejme mu, ať podává výkony, jaké podává, aby Slavii mohl pomoci.
Co se týče Milana Škody, tak to má strašně těžké. Poslední roky ji táhne svými góly, přičemž vůbec neměl okolo sebe hráče, kteří by mu nějakým způsobem pomohli. Na Lafatu pracuje deset kvalitních hráčů. Slavia kvalitu neměla. Milan s tím bojoval, dával góly a vyloženě Slavii zachraňoval. To, že přišel moment, že se mu chvilkově nedaří, je u střelců úplně normální.
Mohlo Milana Škodu nějak negativně ovlivnit, že mu nevyšel přestup do Emirátů, kde mu nabízeli 60 milionů korun?
Do Emirátů? Co by tam teď dělal? Kdyby mu bylo třeba 34 let, tak to chápu. V prvé řadě by se měl snažit dostat se na Mistrovství Evropy. Na odchod do Emirátů je ještě mladý. Já jsem odcházel do Ameriky až ve 34 letech.
Slavie mu teď vytvořila vynikající podmínky, ale kdyby měl jít pryč, tak ať zkusí nějakou kvalitní evropskou ligu. Jen je otázka, jestli ho někdo bude chtít. Musí se předvést v evropských pohárech nebo v reprezentaci. Myslím si, že Milan to má hlavně vydřený pracovitostí, až takový talent to není. Slavii ještě určitě pomůže.
Sparta má strašně málo kreativních hráčů
Obecně český fotbal sledujete?
Já se teď snažím něco dělat pro reprezentační sedmnáctku, u které jsem patronem. Ti mladí kluci jsou nezkažení, je to sranda. Co se týče dospělého fotbalu, ztratil jsem ten drajv pro něj něco udělat, o což jsme se s Ivanem Haškem snažili, ale nevyšlo to. Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že se tu něco zásadního změnilo. Průšvihy, co byly dřív, už nejsou tak okaté, ale počkejme si…Jaro začíná teď, hraje se o velké peníze. Třeba Váchova ruka v Olomouci, nic se kolem toho neděje…
Jak byste se v podobné situaci, jako byl Vácha, zachoval vy?
Já bych asi řekl, že sám nevím. Rozhodčí to měl, nebo neměl písknout. Hotovo. Tam jde o to, že rukavice jsou za jeho rukou, dojde k plácnutí Bičíka do jeho ruky, přijde nějaký náraz a sám Vašon v té rychlosti opravdu nemusí vědět, jestli se míče dotkl, nebo ne. Je to i těžké pro rozhodčího. Ale nepochopil jsem reakci hráčů Olomouce, že nijak neprotestovali.
Spartu teď čeká v Evropské lize Villareal. Má proti nim šanci?
Když nastupovali proti Italům, tak jsem je nezatracoval. Říkal jsem, že šance jsou 50 na 50 i přesto, že odehráli špatný zápas doma, protože Italy znám a vím, že na ně umíme. Proti Villarealu už to bude horší.
Plzeň s nimi odehrála vyrovnané zápasy. Venku prohra 0:1 a doma remíza 3:3. Může to být pro Spartu vodítko?
Určitě to naznačuje, že Sparta není bez šance. Osobně si ale myslím, že to je tak 60 na 40 pro Villareal. To samé by platilo i pro ostatní španělské týmy.
Může Sparta Evropskou ligu celou vyhrát?
To bychom asi museli být z jiné planety. Až takhle daleko dojít? Sparta? Jako můžeme se bavit o tom, že existuje šance, že by mohli Villareal udělat, ale vyhrát Evropskou ligu? To už je moc. Sparta by musela chytnout velkou fazonu, ale když jsem je viděl třeba s Olomoucí nebo se Zlínem, tak nehráli dobře. Sparta se oproti podzimu zlepšila. Ten tým je soudržnější. Daleko více jim vyhovuje, když poctivě brání a chodí do nebezpečných protiútoků. Naopak mají problémy, když chodí do plných. Podle mého názoru mají strašně málo kreativních hráčů. Kluci to odmakají, ale myšlenku tomu dá kdo? Něco vymyslí Krejčí s Dočkalem, Matějovský je na lavici a co dál?
Jsou naše týmy v Evropě konkurenceschopnější než dříve?
Já myslím, že ano. Určitý posun je vidět. Pomohla tomu samozřejmě Plzeň svými výkony. Sparta se lepší, Liberec je v pohárech výborný. Škoda Jablonce, ale měli dost těžké soupeře. Čekal jsem více od Boleslavi. Tyhle kluby plus Slavia můžou být v Evropě konkurenceschopní. Nebude to sice stačit, aby hráli každý rok osmifinále nebo čtvrtfinále evropských pohárů, ale pro takovou malou zemi je třeba Sparta ve čtvrtfinále velký úspěch.
Fotbal je v USA až na sedmém místě
Nějakou dobu jste působil v MLS jako hráč a fotbal v zámoří dosud sledujete. Jak se liší od toho českého?
V době, kdy já jsem tam hrál, byla MLS na začátku a neměla takové finanční možnosti. Byli strašně opatrní, aby nezbankrotovali. Pomalu se to vyvíjelo. Za mého působení, tam těch klubů bylo deset nebo dvanáct, dneska už jich je jedenadvacet. Fotbal jde pořád dopředu, ale prostě nejde během pár roků dohnat Evropu tradicí nebo kvalitou. Na úroveň naší ligy už asi dosáhli, ale do pěti nejlepších lig v Evropě je čeká ještě dlouhá cesta.
Do MLS chodí svou kariéru dohrát velké hvězdy. Za vás to byl třeba Lothar Matthäus nebo Christo Stoičkov, v současné době tam hráli Frank Lampard, Thierry Henry, David Beckham a tak dále. Přistupují k zápasům pořád naplno, nebo spíše rekreačně?
Tihle hráči jsou velké hvězdy. I když to pro ně je konec kariéry, tak si přece nebudou kazit jméno tím, že by něco odflákli. To znamená, že v zápase odevzdali své maximum. Co bychom za to dali my, kdyby hráli u nás. V Americe dokážou najít finanční toky, aby to pro ně bylo zajímavé. Sponzorům se to bohatě vrátí, protože hvězdy přitáhnou lidi na stadion, kteří je berou jako ikony. Většinou jsou to přistěhovalci, kteří fotbal mají rádi, spousta Jihoameričanů, Mexičanů nebo míšenců z Evropy. Stadiony pro dvacet nebo třicet tisíc diváků jsou plné.
Stoupá tedy popularita fotbalu ve Spojených státech nahoru?
Stoupá, ale nic zásadního se nezmění, ani se to nedá změnit. Jestliže je někde tradice baseballu a amerického fotbalu přes sto let, tak se nějak snadno změnit nemůže, a to i přes to, že celosvětově je fotbal sportem číslo jedna. Pořád je ale v USA před fotbalem baseball, basketbal, americký fotbal, hokej, tenis a golf. Teprve potom se můžeme bavit o fotbale.
Klinsmann je velký komediant
Po ukončení vaší bohaté profesionální kariéry jste si vyzkoušel pozici trenéra, působil jste v polské Wroclawi a anglickém Torquay United a nakonec se dostal až na pozici asistenta trenéra národního týmu USA pro MS v Jihoafrické republice. Jak jste se k této prestižní práci dostal?
To bylo v době, kdy áčko vedl Bob Bradley a Piotr Nowak dělal hlavního trenéra u olympijského týmu v Pekingu. Když jsem hrál v Chicagu, tak právě Bradley byl můj trenér a Nowak spoluhráč. Piotr mi tedy nabídl, jestli bych mu nechtěl dělat asistenta. Já měl na starosti spíše obrannou část, zatímco on útočnou. Málem se nám podařilo postoupit ze skupiny. Spoustu kluků bylo talentovaných a přešlo do reprezentačního áčka, kde jsem se s nimi pak setkal znovu.
Po půlroční pauze mě Bob Bradley povolal do reprezentačního áčka pro mistrovství světa v Jihoafrické republice. Potřeboval, abych mu mapoval hráče, co hrají v Evropě. Dále jsem sledoval týmy, co jsme měli ve skupině, to znamená Slovince, Angličany a Alžířany. Tuhle práci jsem dělal asi tři roky, než přišel Klinsmann a všechny nás vyštípal. Poté jsem ještě chvíli dělal skauta pro Montreal Impact, kam šli i moji kamarádi dělat trenéry. Byl jsem tam ale jen chvíli.
Splnili jste postupem ze skupiny svůj cíl, nebo jste mířili výše?
Jasný cíl byl postup ze skupiny. Přece jen favoritem šampionátu Američané nebyli, ale díky jejich možná až nepřiměřenému sebevědomí si prostě nepřipouští, že by ze skupiny nepostoupili. Přitom to nebylo vůbec jednoduché. Měli jsme ve skupině Angličany, Slovince a Alžířany, takže po dvou remízách jsme porazili Alžírsko a postoupili. Pak jsme měli Ghanu, kde spoustu fotbalistů hraje v dobrých evropských týmech.
Nehratelný soupeř to nebyl. Američané s tím svým sebevědomím si myslí, že můžou dosáhnout daleko víc, ale oni na to nemají. Byli jsme pak sice trochu kritizovaní, že jsme nevyhráli Gold Cup, kde jsme ve finále prohráli 2:4, ale měli jsme tři zraněné hráče a už to prostě nešlo. Pak sice přišel Klinsmann, ale žádný posun tam vidět není, jenom s tím rozdílem, že mají dvojnásobný rozpočet, než jsme měli my. Klinsmann je velký komediant, rád hezky optimisticky povídá, ale když se podíváme na výsledky, tak to nikam neposunul.
