Praha - Od vyřazení českých reprezentantů z evropského šampionátu už uplynuly téměř tři dny a po slovech zklamání a rozčarování je čas na bilancování a hodnocení.
Jak se kdo na ME z českého týmu prezentoval? Kdo a jak naplnil či nenaplnil očekávání?
Dopředu je třeba říct, že o žádném z fotbalistů z Brücknerova výběru nelze tvrdit, že by vyloženě propadl. Ale zároveň tým postrádal fotbalisty, kterým by turnaj vyloženě sedl.
Čtěte také:
Příčiny českého výbuchu? Chybující Čech a děravá obrana
Smolař Čech: Moje vina. Ta chyba nás poslala domů
Zazářili
Libor Sionko: Dravec na pravé straně, který působil v roli vysunutého záložníka či zataženého útočníka se na Euru potkal s parádní formou. Tu už ostatně naznačil v přípravě proti Skotsku.
V úvodním zápase proti Švýcarsku prakticky jako jediný dokázal prohnat obranu domácího týmu. Prosazoval se v soubojích jeden na jednoho a pro obránce Stuttgartu Magnina znamenal těžkého soupeře. Proti Portugalsku svůj parádní výkon ještě vylepšil gólem hlavou, přestože rozhodně nepatřil na trávníku mezi nejvyšší. Výborně dokázal zaskočit i směrem dozadu. Proti Turecku zase připravil přesným centrem druhý gól pro Plašila.
Václav Svěrkoš: Přišel, viděl, zvítězil. Od trenéra dostal důvěru jen na necelý poločas proti Švýcarům a odvděčil se tím nejlepším možným způsobem - vítězným gólem. Možná jen škoda, že kouč nevyužíval služeb nejlepšího střelce Gambrinus ligy častěji. Že umí formu z Baníku prodat i v reprezentaci, ukázal například i v přípravě proti Litvě.
Máte jiný názor? Zvolte nejlepšího a nejhoršího hráče českého týmu! Článek pokračuje pod anketou
Čtěte také:
Brückner nechápal: Kolaps! Jinak to neumím vysvětlit
Fotbalová tragédie. Nihat dvěma góly poslal Čechy domů
Odvedli vysoký standard
Zdeněk Grygera: Z obranné čtveřice si přivezl do Rakouska a Švýcarska asi největší pohodu. V obraně působil jistě, dokázal si poradit i s Ronaldem a nebál se zaútočit. Proti Švýcarům se blýskl efektní patičkou na Sionka.
Jan Polák: Proti Švýcarsku nebyl moc výrazný a navíc vyrobil jednu obří hrubku. Ale v duelech s Portugalci a Turky patřil k tahounům. V soubojích si počínal důrazně, úspěšně a většinou čistě. Byť jeho ostrý skluz v první půli proti Portugalcům ve středu hřiště možná mnohým připomněl nejnešťastnější moment jeho kariéry, když po podobném zákroku byl vyloučen na MS v Itálii.
Tomáš Ujfaluši: Role kapitána se při absenci Tomáše Rosického zhostil na úrovni. Jestliže jeho výkony na MS v Německu či v kvalifikaci na ME kolísaly, tak na Euru tomu bylo přesně obráceně. V hlavičkových soubojích byl takřka stoprocentní, působil jistě, byť ani on se nevyvaroval menších či větších chyb. Proti Švýcarům nezabránil v souboji jeden na jednoho velké šanci Freie, proti Portugalsku měl svůj podíl na úvodní brance.
Střídali lepší momenty s horšími
Jaroslav Plašil: Po přestupu do Osasuny si svými výkony říkal o stálou důvěru na levé straně zálohy v reprezentačním mužstvu. Za svým kolegou Sionkem na pravé straně středové řady však zaostával. Proti Švýcarsku byl takřka neviditelný. S Portugalci naopak hýřil pohybem a invencí. Turecku sice dal gól a byl aktivní, ale přes jeho stranu se naopak řítila většina útoků Turecka. Poslední zápas směrem dozadu nezvládl a mistrovství opouštěl v slzách.
Milan Baroš: Trenér jej překvapivě nasadil na zápas s Portugalskem coby jediného útočníka. Obhájce koruny pro nejlepšího střelce z posledního Eura se s portugalskou obranou statečně bil, dlouhým sólem s několika kličkami dokonce dal vzpomenout na staré časy, ale i vzhledem k hernímu systému, jaký kouč na Portugalsko naordinoval, neměl moc šancí Ricardovu branku ohrozit.
Po příchodu druhého útočníka Kollera měl v ofenzivě větší podporu, ale prostě mu scházel zabijácký instinkt, který z něho dělal před čtyřmi roky kanonýra evropského formátu. Tu mu chybělo deset centimetrů ke střele, pak netrefil ideálně hlavičku atd. Svoji cenu na hráčském trhu na Euru rozhodně nezvýšil.
Tomáš Galásek: V jeho pětatřiceti letech už od něj těžko někdo mohl čekat sprinterské výkony. Ale poziční hru zvládal na vysoké úrovni. Dokázal předvídat myšlenky soupeře. Dlouho se mu dařilo pacifikovat i zřejmě nejlepšího hráče světa Cristiana Ronalda. Směrem dozadu byl celkem jistý, ale ofenzivu příliš nepodporoval. Sice nahrál Svěrkošovi na gól proti Švýcarsku, ve stejném zápase ale dokázal vyrobit fatální minelu, po níž namazal do smrtícího kontru Barnettovi.
Nepropadli, ale čekalo se víc
Petr Čech: To, že český tým nakonec nepostoupí do čtvrtfinále defakto kvůli jeho chybám, se čekalo ze všeho nejméně. Brankář Chelsea český tým v utkání se Švýcary famózně podržel, ale to už se v jeho případě bralo téměř jako samozřejmost. Jenže proti Turkům neměl úplně čisté svědomí ani při brance Ardy k bližší tyči na 1:2 a vyrovnávací branka na 2:2, kdy mu vypadl míč z rukavic, lze z velké části připsat jen na jeho vrub.
Jan Koller: Dva góly v přípravě proti Litvě naznačovaly, že by se nejlepší kanonýr v historii české a československé reprezentace mohl loučit s národním týmem ve velkém stylu. Své pověsti ale dostál jen v posledním zápase s Tureckem. Proti Švýcarům se takřka vůbec neprosadil, na Portugalce nastoupil až v závěru a velkým přínosem nebyl. Spíše se rozčiloval a fauloval. Až proti Turecku byl velkou oporou. Zařídil vedoucí gól a po sólovém úniku od půlky hřiště měl na noze druhý, jenže mířil vedle.
Čtěte více: Hrdina? Kdepak, Koller uzavřel kariéru smutnou porážkou
Marek Matějovský: Záložník Readingu byl pasován do role tvůrce hry. Z ní ho v přípravě vytlačil David Jarolím. Matějovský se vrátil do sestavy proti Portugalcům. Byl kreativní, vymýšlel akce, ale nedokázal svůj standard udržet celý zápas. Proti Turkům se pokoušel o střelbu ze střední vzdálenosti, k níž nabádal trenér Brückner, ale nešťastný duel pro něj skončil už před koncem první půle, kdy si poranil vazy v kotníku. Fanoušci i odborníci od něho zřejmě čekali více. Jakoby se na něm podepsal pád Readingu do druhé ligy.
David Rozehnal: Z obranné čtveřice byl zřejmě nejslabším článkem. Neoplýval takovou jistotou jako jeho kolega ve stoperské dvojici Ujfaluši. Hrál většinou čistě, ale když se soupeř prosadil do šance, nezřídka to bylo právě přes jeho prostor. Po duelu s Portugalci sám přiznal, že jeho výkon nebyl úplně stoprocentní.
Marek Jankulovski: Fotbalista roku České republiky patřil v kvalifikaci ke stabilním oporám a nejlepším hráčům Brücknerova výběru. Jenže vleklé zranění kolena mu zřejmě zabránilo, aby se dostal do své top formy a kondice. Už to, jak se jej snadno zbavil Švýcar Behrami v prvním duelu, naznačovalo, že levá strana obrany nebude tou obvyklou oporou. Problémy na levé straně hřiště připustil i trenér Brückner. Sám hráč po turnaji přiznal, že se necítil natolik v kondici, aby podporoval útok v takové míře, jak bývalo zvykem.
Zklamali
David Jarolím: V Hamburku podává stabilně hodně nadprůměrné výkony. Vybojoval si důvěru trenéra Brücknera, ale v národním týmu mu zřejmě není souzeno. Nastoupil v základní sestavě proti Švýcarsku, nijak však neoslnil. Podržel míč, nekazil přihrávky, jenže žádnou nadstavbu nepředvedl.
Totéž lze v podstatě říci o duelu s Turky, v němž před koncem první půle střídal zraněného Matějovského. Navíc se opět neopomněl prezentovat teatrálními pády. Snad jeho lepší chvíle přijdou s novým reprezentačním koučem. Potenciál na to určitě má.
Propadli
Nikdo
Ostatní hráči nebyli hodnoceni.
