Je Horník fachman, či ďábel? Ve Slavii myslí i na Kozla

Luděk Mádl Luděk Mádl
10. 6. 2015 6:00
Pro a proti možného příchodu Ivana Horníka do fotbalové Slavie. Ta zvažuje i jinou cestu, s manažerem Josefem Jinochem a trenérem Lubošem Kozlem.
Mafioso, nebo fotbalový expert k pohledání? Možná obojí, seznamte se: Ivan Horník
Mafioso, nebo fotbalový expert k pohledání? Možná obojí, seznamte se: Ivan Horník | Foto: Eduard Erben

Glosář -  Aleš Řebíček koupil fotbalovou Slavii před čtyřmi lety ve zuboženém stavu. Nicméně netajil se chutí hrávat s ní pravidelně evropské poháry a sáhnout si časem i na titul.

Realita? Dvanáctá, sedmá, třináctá a jedenáctá příčka v ligové tabulce. Odhaduje se, že bývalý ministr dopravy mohl do Slavie za ty roky nalít přinejmenším půl miliardy korun. Nutno uznat, že za ty peníze mu zatím zahrála hodně málo muziky. 

Řebíček je z toho zjevně nešťastný, chtěl by z bludného kruhu ven, ale pořád tápe. Asi jako teenager, co postupně zkouší léčit uhrovatou pleť puškvorcem, kozím mlékem, zaříkáváním, pobytem na světle, pobytem ve tmě, elektromagnetickým vlněním a nakonec mandragorou ze šibeničního vrchu. Podle toho, co mu zrovna kdo poradí.

Řebíčkovi zatím nezafungovalo nic a teď mu jedna parta z jeho okolí tvrdí, že to jediné, pravé, osvědčené a stoprocentní řešení pro něj je Ivan Horník. Plus jeho favorit na trenéra Jindřich Trpišovský.

Pak je tu ale i druhá parta, co říká: V Jihlavě pracuje Josef Jinoch, odchovanec Slavie, taky šíbr, co se nezakecá, ale zatím bez průšvihu. A ten by snad uměl z Dukly přivábit jako trenéra Luboše Kozla.

No a další křídlo poradců, mezi něž patří patrně i bratr Adam, radí Řebíčkovi: Podrž jako sport-direktora Karla Kisela, třeba se to časem naučí. A buď tu nechejme jako trenéra staroslávistu Miroslava Beránka, nebo to zkusme s Dušanem Uhrinem (mladším, samozřejmě).

Kornějev? Kisel? A co třeba Horník?!

Parta číslo jedna, ta horníkovská, bývá spojována se jménem Jiřího Šimáněho, miliardáře, který teď s Řebíčkem často debatuje. Nicméně v telefonátu s Aktuálně.cz jednoznačně odmítl, že by měl zájem do červenobílého klubu akcionářsky nebo snad formou masivního sponzoringu vstoupit (více zde).

Poznamenal ovšem, že je Slavii kdykoli ochoten přispět radou. A v této větě se patrně skrývá seznam nových lidí, které Šimáně údajně Řebíčkovi doporučil do managementu Slavie. Včetně Ivana Horníka.

Do jisté míry to připomíná situaci z loňského časného jara, kdy už si Řebíček myslel, že dohoda s ruským investorem spojeným s firmou Lukoil je prakticky hotová, a otevřel dveře dokořán jeho managementu. V čele s Igorem Kornějevem, po jehož šíleném vpádu se Slavia sportovně div nezhroutila - a žádný obchod se s ruským medvědem pak stejně neuzavřel.

Aleš Řebíček po přečtení včerejšího textu "Miliardář Šimáně: Do Slavie nevstoupím. Varianta Horník žije" vzkázal do redakce Aktuálně.cz výhradu, že  Šimáněmu ani dalšímu miliardáři Eduardu Kučerovi, zakladateli Avastu, akcie Slavie nikdy nenabízel. Námluvy s Ivanem Horníkem ovšem při této příležitosti nijak nezpochybnil. Ostatně, už tu v minulosti byly vícekrát. A letos, zdá se, postoupily nejdál.

Fotbal ví, že to odnesl za všechny

Představovat detailně Horníkův příběh snad netřeba. Policejní odposlechy v aféře, jež se provalila v roce 2004, odhalily, že jeho pracovní metodou při tehdy záchranářských pracích na Žižkově bylo uplácet rozhodčí zápas co zápas.  Z desetiletého trestu zákazu práce ve fotbale si odstál polovic, zbytek mu prominuli.

Dokud pracoval v Chomutově, krátce na Střížkově a v poslední době na Žižkově, nikomu to moc nevadilo. Ale Slavia, to už je přeci jen jiný "level", na kterém se opět začíná zkoumat, jestli je Horník spíš ten neocenitelný fachman, co má na funkční složení týmu ten správný nos a oko. Anebo spíš sám Lucifer.

Z fotbalového prostředí se nese mnohohlasem: Svoje si odtrpěl, odnesl to za všechny, dejte mu druhou šanci, fotbalu rozumí, Slavii by pomohl.

Četní fanoušci Slavie naproti tomu sepisují proti Horníkovi petice a volají: Nikdy! My jsme klub dr. Edvarda Beneše a Josefa Bicana a u nás nemá takový Belzebub místo.

Věc se má po mém soudu následovně: Lidé, co fungují uvnitř fotbalu, moc dobře vědí, že to, co dělal Horník, prováděl přinejmenším v oné době kdekdo, když ne rovnou všichni. Proto mají vůči němu špatné svědomí, že si to v očích "normálních" spoluobčanů odnesl za celou komunitu i s úroky. Ať už bude do konce života kdekoli brát benzín nebo si kupovat housku ke svačině, všude si na něj budou ukazovat a trousit hlášky z odposlechů, které se naučili ze Čtvrtníčkova "Ivánka".

Jiní výtečníci přitom celou tu apokalypsu přečkali víceméně se zdravou kůží, třeba jen s jedinou provařenou poznámkou o cinklým jaru. A nejenže mají teď vůči Horníkovi špatné svědomí, ale jsou mu i vděční za to, že vydržel celou dobu mlčet a neodvyprávěl o nich policii nebo veřejnosti celou řadu jistě velmi pikantních příběhů, jichž si pod svými kudrlinami za ta léta patrně nastřádal dost a dost.

A aby se mu po celá ta léta mlčelo snáz, tak Horníka po dobu jeho trestu i hmotně podporovali. Teď zezadu také tlačí na to, aby se vrátil do velké hry. Holt, stará parta zase pohromadě, to má své kouzlo, že ano...

Hříšná těla, křídla motýlí?

Jenomže pak je tu také ta neflexibilní veřejnost, co si pojem "český fotbal" zafixovala do dvou linií. V jedné jsou jména jako Nedvěd, Poborský, Čech, Vrba či Rosický. A v té druhé Horník, Pelta či Berbr...

Český fotbal pořád volá: "Co bylo, je dávno pryč, dneska je všechno jinak, čisté, transparentní, průzračné, my jsme se všichni polepšili, přijďte k nám, věřte nám, plaťte nám a radujte se z toho!"

Leč lidem se na tu druhou, temnou linii jaksi stále nedaří zapomenout. Ani mnohým potenciálním sponzorům. Naštěstí pro Peltu a spol. se najdou i tací, kteří mají stejné máslo na hlavě a s fotbalem svou značku rádi spojí. Říkali přitom svého času do telefonu: "Jardo, zdá se mi, že černoprdelník tlačí káru Spartě. Chtělo by to tam skočit za ním dolů a pocentrovat to! Takové to maximum, co dáváme. Jedna a půl. Jedna."

Mnohé jistě napadne: Když mohou autora těch slov Ivo Valentu, šéfa Synotu, zvolit senátorem, proč by Ivan Horník nemohl ve Slavii dělat ředitele?!

Mohl. Proč by ne. Jen se fanouškům a sponzorům bude zase o něco obtížněji sugerovat do hlav mystický příběh o zázraku, který cynické smrtihlavy bez skrupulí proměnil v řece času, pěkně jednoho po druhém a bez výjimky, v okouzlující pestrobarevné motýlky, toužící nyní láskou a dobrotou potěšit svět.

Majitelé klubů, včetně Aleše Řebíčka, hlasitě volají po tom, že chtějí novou, samostatnou ligu, která nebude zašpiněná bahenními nánosy profláklé korupční minulosti.

To je jistě báječná vize. Jen si nejsem zcela jist, zda se při pohledu na Ivana Horníka stojícího u slávistické lavičky budou fanoušci v té krásné, nové, krystalicky čisté lize radovat z půvabu oné pohádky o polepšených motýlcích, nebo zda si spíše položí otázku: "Tak jsou to prachy Jardy, nebo Ivana?"

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 10 minutami

Poslanci naléhali na Metnara, aby nechal ve funkci vojenského historika Stehlíka, ministr to zváží

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zváží budoucnost ředitele odboru válečných veteránů Eduarda Stehlíka, který by měl v armádě do konce roku skončit. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro obranu nevyloučil revizi návrhu. Rozhodnout chce v brzy. Výbor mu doporučil, aby vedení odboru neměnil. Poslanci také nechtějí, aby ředitel odboru byl na rozdíl od současnosti civilista, s čímž zatím ministerstvo počítá.

Stehlíkovi ke konci roku končí vojenský závazek, ministerstvo mu jej nechtělo prodloužit. Na jeho podporu vystoupilo v minulých dnech několik politiků včetně premiéra Andreje Babiše (ANO).

Metnar označil Stehlíka za výborného historika. Motivace ke změně podle něj vycházela ze zkušeností například policie, kde podobnou pozici také zastává civilista.

Zdroj: ČTK
Další zprávy