Glosář - Svět fotbalu má tisíce podob. Cesta k úspěchu může být velkolepá a grandiózní. Ale i šedá, upocená a tak trochu ušmudlaná.
Tým Michala Bílka kráčí tou druhou cestou. Ale v relaci k tomu, co umí (nebo spíš neumí), v důležitých momentech úspěchy sbírá. To mu nelze upřít.
A proto se také český fotbal podle všeho hned tak Bílkova trenérského "polo-umětelství" jen tak nezbaví.
Drncají po okresce, ale body kupí
Bílkem vedený český tým se dostal na Euro 2012 - a na něm pak dokonce postoupil ze skupiny. V nové kvalifikaci přivezl zlatý bod za bezbrankovou plichtu z Dánska. V pátek porazil 3:1 Maltu.
Když teď ještě v úterý, v dalším mači kvalifikace o MS 2014, porazí Bulhary, co by kdo po Bílkovi mohl chtít víc? Plán plní na sto procent.
Na čtyři zápasy bez vstřeleného gólu se rychle zapomene, tři míče v síti brankáře Malty tuhle impotentní sérii uťaly.
Jenže i zmíněný zápas s Maltou ukázal, že na té jeho cestě to s týmem jaksi kodrcá: tým nefrčí po dálnici moderního fotbalu, ale šine si to podél ní na jakési omlácené okresce.
Ano, i po ní se dá na MS do Brazílie teoreticky dojet. Ale ten, kdo jednou reprezentaci po Bílkovi převezme, bude muset velkou ztrátu, kterou český fotbal na té Bílkově okresce nabral, setsakramentsky dohánět.
Fotbal jako přec 30 lety? Ještě starší
Možná si to vybavíte: Viktoria Plzeň, unavená po evropském poháru v Madridu, prohrála před týdnem v Příbrami 0:1.
Trenér Pavel Vrba po utkání své svěřence sepsul zejména za výkon, který předváděli v prvním poločase. "To byl fotbal, jaký se hrával před třiceti lety," durdil se tehdy Vrba.
Jenže pořád to byla fotbalová ultramoderna ve srovnání s tím, co pod Bílkem předvádí česká reprezentace. Pokud nemá Rosického.
Přechodová fáze, to je zaklínadlo současného fotbalu. Získám míč = okamžitě dávám balon kolmo dopředu jednomu z nabíhajících spoluhráčů. Ztratím balon = okamžitě se ho snažím získat zpět.
Ten, kdo má tohle přepínání rychlejší a účinnější, vyhrává. Tedy mezi těmi nejlepšími, kteří proti sobě hrají v pozici rovného s rovným.
Lepší přechodovou fázi měla chvílemi i Malta
Lepší přechodovou fázi než současná česká fotbalová reprezentace ovšem nemají jen Real či Barcelona, ale i Plzeň, Sparta, či Olomouc.
A co víc: Lepší přechodovou fázi než Češi měla v pátek v mnoha momentech dokonce i Malta, 153. tým žebříčku FIFA.
Přechodová fáze české reprezentace bez Rosického rovná se totiž NULA.
Získám míč? Rozhlédnu se, nikdo mi nenabíhá, tak se na balonu třikrát otočím jak holub na báni, pak to šoupnu dozadu na stopera, soupeř se mezitím vrátí před svoji šestnáctku, ale moji spoluhráči už se také pomalu nadechli k dalšímu pokusu o zteč, takže to rozehrajeme doleva přes Limberského a uvidíme, jestli centrem najde Pekharta.
Jistě, dá se hrát i takhle, tím nejpomalejším postupným útokem, jak za krále klacka. Šance na úspěch je pak ale menší. A navíc se na to nedá moc dívat. Naopak pro hru týmů s kvalitní přechodovou fází platí, že je nejen efektivní, ale i oku lahodná.
Bez "Rosy" a Pilaře model z baráže nefunguje
V závěru kvalifikace o Euro 2012 našel Bílek funkční model. Vzpomeňte si na baráž s Černou Horou: na konstruktivní defenzivní dvojici Jiráček-Plašil, na Rosického chytrou kolmou rozehrávku a úderná křídla: Rezka a zejména Pilaře.
Tehdy fungovala jak fáze přechodová, tak i ty další dvě, z nichž se rodí brankové příležitosti: tedy fáze předfinální a finální. V nich potřebujete kvalitu, a tu do hry vnášel Rosický a v laufu rozjetí Plzeňáci.
Jenže teď tým nemá ani Rosického, ani Pilaře - a to, co fungovalo, už v náhradním složení nefunguje.
Situaci, kdy Češi soupeře krásně překombinovali, přinesl páteční zápas v podstatě jedinou, padnul z ní hezký třetí gól. Nicméně na zápas se soupeřem typu Malty mi to pořád přijde trochu málo.
Pekharta konečně našli centrem, to mu sedí
Ve skutečnosti přehráli Češi outsidera hlavně silou, fyzičkou. Malta dala do první půle spoustu energie. A její hráči trénující na amatérské nebo poloprofesionální bázi pak už prostě síly poztrácet museli.
Přesto: Kdyby Čech nechytil penaltu, mohli si z Plzně vézt pro ně poměrně sympatický výsledek 2:3.
Zápas s Maltou neodhalil žádná tajemství: ukázal, že aby mohly padat góly, je potřeba dostat do hry útok. Je celkem jedno, že Pekhart měl tentokrát na hrotu i parťáka Rezka. Podstatné bylo, že zbytek týmu od nich nebyl vzdálen třicet metrů jako třeba v Dánsku.
A také to, že na hlavičkáře Pekharta pršely centry. Spíš od krajních obránců, jmenovitě Limberského, nežli z křídel.
Pekhartovi tento způsob hry vyhovuje, lze tedy očekávat, že proti Bulharsku se Bílek vrátí k tradičnímu modelu s jedním hrotem a ostrými křídly, jež by ho měla centry zásobovat.
Bílek přežije. Leda by Vrba měnil "lokál"
Bulharsko také není žádná fotbalová extra-klasa. Ale body potřebuje jako sůl.
Když Bílek Bulhary porazí, bude po výsledkové stránce king. Když s nimi bude remizovat, ztratí výhodu bodu ubráněného v Dánsku. Když prohraje, nejspíš u týmu stejně zůstane.
Musela by totiž být za něj připravená náhrada, což asi není. Leda by se v Plzni uskutečnilo nějaké zemětřesení, třeba kvůli jedné černé tašce, a trenér Pavel Vrba chtěl narychlo změnit "lokál".
Ale to je hodně spekulativnmí vize. Jakákoli jiná varianta (Lavička, Straka, Hřebík, Csaplár...) by byla diskutabilní a problematická.
Výhra nad Maltou rozhodla o tom, že Bílkova éra bude velmi pravděpodobně pokračovat i v roce 2013. Tam už se snad opět prolne s návratem Tomáše Rosického.
Postupová naděje spočívá právě v Rosického herní kvalitě, jiný recept Bílek nenašel. Ale body přesto sbírá, to zase všechna čest.
Facebookový profil autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
