Ze všech malérů se však opora Sparty i reprezentace nakonec dokázala vyhrabat. Olympijský vítěz z Moskvy a bronzový z Eura 1980 v Itálii slaví 27. listopadu pětašedesátiny.
Zatímco pro jedny byl Berger bohem, druzí ho považovali za primadonu či dokonce kriminální živel. V rozletu ho brzdily trable s alkoholem, v roce 1982 byl navíc kvůli urážce tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka odsouzen k čtyřletému podmíněnému trestu vězení.
Ve vazbě na Ruzyni si odseděl 35 dnů, poté musel a protialkoholní léčení. Berger je úspěšně absolvoval a po návratu na trávník se stal opět největší osobností Sparty, kterou v letech 1984 a 1985 dovedl k mistrovskému titulu.
"Vedle krásných fotbalových úspěchů jsem měl problémy s alkoholem i režimem. Přišel těžký pád, vracet se zpátky nebylo snadné, ale zvládl jsem to," nezastírá po letech Berger.
V lize prošel postupně Plzní, Duklou, s níž také vyhrál ligu, a Spartou. V reprezentaci nastoupil do 30 zápasů a dal tři góly. V roce 1984 byl vyhlášen čs. fotbalistou roku.
"Nezapomenutelné úspěchy? Určitě titul s Duklou z roku 1979 a řada nádherných zážitků ve Spartě. Především jsou to tituly z let 1984 a 1985, postup přes Real v Poháru UEFA nebo výhry s Juventusem a Watfordem. Vítězství v anketě si cením vůbec nejvíce," přiznává Berger.
Z reprezentačních startů má pro mě největší hodnotu zlato z moskevské olympiády a bronz ze evropského šampionátu," připojuje.
Jeden čas o něj usiloval slavný Real Madrid, který mu za podpis údajně nabízel milion dolarů. Berger však nesplňoval tehdejší podmínky pro přestup do ciziny a emigrovat kvůli strachu z represí proti své rodině odmítl.
"Nikdy jsem si to nevyčítal, i když nabídka to byla úžasná. Měl jsem oprávněné obavy, že by to mé rodině ublížilo. Později se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí," vzpomíná oslavenec.
Odejít mohl až po dovršení třicítky v roce 1986, kdy po něm sáhl FC Curych. Jeho barvy hájil čtyři sezony, poté ještě několik let působil jako hrající trenér v nižších švýcarských soutěžích.
"Vydržel jsem tam třináct let a hrál v pěti různých klubech, což už samo o sobě vypovídá, že jsem byl spokojený. Všude se tam chodí včas, úřady dělají všechno poctivě. Poznal jsem jiný svět, děti získaly jazykové znalosti. Nejstarší syn tam žije dodnes," prozrazuje Berger, který si přivydělával i jako malíř a lakýrník, jimiž se vyučil, nebo správce hřiště.
Do Čech se vrátil až na sklonku 90. let, kdy dostal nabídku na pozici asistenta u rezervního týmu Sparty. Po třech letech z Letné odešel, poté trénoval několik týmů na nižší úrovni včetně pražské Dukly, která tehdy hrála v přeboru. Jeho syn Tomáš hrál za Duklu nebo Bohemians.
Berger dodnes sleduje fotbalové dění včetně působení českých klubů v Evropské lize. "Slavii stačí k postupu remíza, zřejmě se jí to podaří. To Spartu čeká ještě hodně těžká práce. Lille ani AC Milán nemají jistotu, takže nastoupí v nejsilnějších sestavách, kdežto sparťany provází až neskutečné množství zraněných hráčů," lituje legendární záložník.
"Jinak si myslím, že po odchodu řady zahraničních fotbalistů se Sparta s trenérem Kotalem vydala po správné cestě. Otevřela totiž dveře nadějnému českému mládí což by se jí už v blízké budoucnosti mělo vyplatit," pokračuje .
S bývalými spoluhráči se Berger nadále setkává a i v důchodu zůstává aktivní. "Vrátil jsem se k původní profesi malíře pokojů. Už v mládí mě to bavilo a teď si na štaflích vydělám ještě nějakou tu korunu na přilepšenou." směje se.
"Mám radost ze šesti vnoučat a těším se na sedmé. Scházíme se s Petrem Radou, Honzou Fialou, Láďou Vízkem a dalšími fotbalisty starší generace na Dukle. Probíráme současnost i minulost," uzavírá Berger.
