"Nebudou se nás bát," je jasné Garethu Southgateovi. Navzdory silné generaci supertalentovaných fotbalistů si anglický trenér dobře uvědomuje, že tenhle zápas nemá favorita.
Němci budou hrozbou vždy, i ve chvíli, kdy dosluhující kouč Joachim Löw látá svůj "Die Mannschaft" zatížený nutnou generační obměnou o poznání složitěji a krkolomněji než jeho protějšek.
Anglie vypadá na první pohled stabilnější, Southgate i přes nepřeberné množství ofenzivních osobností sází na účelný fotbal s pevnou defenzivou. Jeho tým devětkrát za sebou neprohrál a dostal během toho jediný gól.
Skóre 2:0 ze tří zápasů základní skupiny se na ostrovech nesetkalo s nadšením, kouč týmu Three Lions však neochvějně trvá na svém: tohle je způsob, jak vyhrávat velké turnaje.
"Vypadali jsme jako tým, silní v defenzivě. Na turnajích je to důležitý faktor. Neskrýváme to," říká padesátiletý rodák z Watfordu.
Sám byl před pětadvaceti lety hlavní nešťastnou postavou jedné z památných anglicko-německých bitev. V semifinále Eura 1996 právě ve Wembley jako jediný neproměnil penaltu v závěrečném rozstřelu.
Bolestivý moment tehdy anglická fotbalová srdce rozmetal na kusy a Němci si pak po finálové výhře nad Českou republikou došli pro zatím poslední ze tří evropských titulů.
"Nechci to brát jako nějakou pomstu. Co se mi tehdy stalo, nemá žádnou souvislost se současností," odmítá paralely někdejší obránce. "Pro tuhle skupinu hráčů to není ani trochu důležité. Je to jen o tom, jak se připraví a jaký podají výkon."
Své penaltové selhání v sobě ale nikdy plně neuzavřel, to přiznává.
"Nemůžu to uzavřít zejména kvůli spoluhráčům, s nimiž jsem tehdy hrál. Ale mám šanci něco udělat teď. Vždy chci vyhrávat zápasy, dát národu vzrušení a lidem hřejivý pocit, až půjdou druhý den ráno do práce. Tahle příležitost je pro nás dar," říká trenér.
Angličané ve finále MS 1966 ve Wembley porazili Německo 4:2 po prodloužení, ale v následujících čtyřech vyřazovacích soubojích na velkých turnajích s odvěkým rivalem vždy prohráli.
Kromě Eura 1996 vyhrálo Německo na penalty i semifinále světového šampionátu v Itálii šest roků předtím. Traumatem je i osmifinále mundialu v Jižní Africe v roce 2010 se skandálně neuznaným gólem Franka Lamparda a následným debaklem 1:4.
"V Premier League máte spoustu případů, kdy tým nevyhrál proti nějakému soupeři třeba 30 let. Jednou se to ale zlomí. Všechny bariéry jsou tu proto, aby se překonávaly. S takovou mentalitou do toho jdeme," vypráví Southgate a celá Anglie mu visí na rtech.
Lvům nahrává domácí prostředí, mírným favoritem jsou pro většinu fotbalového světa.
Skutečná síla současné německé "Nationalelf" je totiž jednou z prozatímních záhad šampionátu. Nevýrazný výkon proti Francii (0:1), parádní brankostroj proti Portugalsku (4:2) a se štěstím vydřený postup v domácím duelu s Maďarskem (2:2), to je hodně nestabilní koktejl plný otazníků.
"Projít z tak těžké skupiny, to není o získávání nějakých cen za krásu. Je to jen o postupu, o ničem jiném," odmítá kritiku Joachim Löw. Muž, který po Euru ukončí své patnáctileté angažmá v čele reprezentace, burcuje svůj tým.
"Teď je tu zápas o všechno. Jediné, co můžu říct, je, že půjdeme na hřiště vyhrát," tvrdí přesvědčeně a varuje nestranné fanoušky, kteří by snad zatoužili po dalších zběsilých brankových hodech, jaké nabídly pondělní duely Španělska s Chorvatskem a Švýcarska s Francií.
"Nechcete hrát spektakulární zápas a na konci stát na hřišti s prázdnýma rukama. Chceme vyhrát stůj co stůj," zdůrazňuje Löw.
Šlágr mezi Anglií a Německem začíná ve Wembley v 18 hodin a deník Aktuálně.cz jej nabídne v podrobné on-line reportáži.
