Jak probíhalo vaše rozhodování? Co v něm hrálo roli?
Roli hrálo hlavně to, že od svých sedmnácti jsem v plném zatížení, z mistrovství do mistrovství, spoustu zápasů národního týmu. Působím ve dvou nejlepších týmech v Anglii. Počet zápasů se tak každý rok blíží k obrovskému číslu a já mám rád věci, které můžu dělat na sto procent, a cítím, že může přijít čas, kdy budu potřebovat trochu odpočinku, abych si prodloužil kariéru. Ten čas není úplně teď, ale kvalifikace je na dva roky a nechci trenérovi oznámit v půlce, že se cítím unavený. Pro tým by to nebylo správné. Do kvalifikace k dispozici nebudu. Uzavře se jedna krásná kapitola. Pro nového trenéra to bude výhoda, že bude vědět, s kým má počítat do svých plánů.
Je to vaše rozhodnutí definitivní? Někteří brankáři restartují kariéru.
Je to naprosto definitivní. Musela by se stát úplně extrémní výjimečná situace, kdy by bylo nutné, abych se vrátil, ale předpokládám, že nic takového se nestane.
Kdy jste se rozhodl?
Rozhodoval jsem se už v době, kdy jsem naznačil, že možná ukončím kariéru. Od té chvíle jsem o tom přemýšlel. Turnaj ve Francii neměl na mé rozhodnutí vliv. Byl jsem rozhodnutý i před turnajem.
Nebylo vzhledem k neúspěchu ve Francii vaše rozhodnutí trochu snazší?
Svoji reprezentační kariéru jsem chtěl samozřejmě zakončit lepším výsledkem, tím by byla výhra nad Tureckem a pak se pokusit o nějaký zázrak ve vyřazovacích bojích. Jako to předvedl třeba Wales nebo Island. Bohužel turnaj sám o sobě nenaplnil své očekávání a tým měl mnohem větší kvalitu, než během turnaje ukázal.
Snažili se vás přemlouvat, abyste v reprezentaci zůstal? Třeba někdo z rodiny nebo pan Pelta?
Bylo spousta lidí, kteří si přáli, abych v reprezentaci pokračoval, ale jak jsem říkal, to rozhodnutí je čistě mé a jsem přesvědčený, že je správné.
"Mým snem bylo hrát alespoň jednou za reprezentaci. To se mi splnilo několikanásobně"
Jak byste zpětně zhodnotil své reprezentační působení? Bylo úspěšné?
Začalo tím nejlepším možným způsobem, kdy jsme odehráli vynikající turnaj v Portugalsku, a myslím, že jsme země, která se nemůže měřit v počtu fotbalistů s těmi největšími giganty v Evropě, a přesto jsme dokázali každou kvalifikaci na mistrovství Evropy uhrát a na turnaj postoupit. Ty nejlepší vzpomínky jsou na zápasy, které vyhrajete a kvalifikujete se na ten turnaj. Samozřejmě budu i rád vzpomínat na každé mistrovství, které mělo pokaždé skvělou atmosféru. Je to vrchol mezinárodního dění. Barážové zápasy byly také pokaždé obrovské nervy a hodně jsme pracovali na tom, abychom to dokázali zvládnout. Jak už jsem několikrát říkal, mým snem bylo si alespoň jednou zahrát za národní tým. Povedlo se mi to několikanásobně, a za to jsem vděčný.
Jaký zápas v reprezentaci je pro vás nejpamátnější?
Jeden z takových nejzábavnějších a nejlepších byl zápas s Holandskem v Portugalsku, kdy to byla jízda nahoru dolů, padlo pět gólů, bylo spousta šancí. Nakonec jsme ten zápas i vyhráli. Jak jsem říkal, rád vzpomínám i na ty barážové zápasy. Dále také úvodní zápas EURA ve Švýcarsku, kdy jsme hráli s domácími otevírací zápas, měl samozřejmě skvělou atmosféru. Jsem rád, že jsem mohl být součástí národního týmu takovou dlouhou dobu a že mé působení bylo úspěšné.
Máte představu, jak by mělo vypadat rozloučení s fanoušky? Plánujete nějaký poslední přátelský zápas, ve kterém nastoupíte?
Přiznám se, že nad tímto jsem nepřemýšlel. Jestli někdo s takovou nabídkou přijde, budeme to řešit s vedením FAČR. Nic takového se zatím nepřipravuje.
"Tomáš Vaclík je můj ideální nástupce. Má už mnoho zkušeností"
Koho vidíte jako svého ideálního nástupce?
V kvalifikaci a průběhu mistrovství byli mými náhradníky Tomáš Vaclík a Tomáš Koubek. Oba to jsou výborní gólmani, kteří si prošli mládežnickými reprezentacemi a mají dost zkušeností. Tomáši Vaclíkovi se daří v Basileji a má odehráno dost zápasů v evropských pohárech, to je určitě pravý nástupce. Tomáš Koubek teď přestoupil do Sparty, předtím odehrál skvělou sezonu v Liberci. Je jen na nich, jak se o svou šanci poperou.
Na jakého reprezentačního trenéra budete nejraději vzpomínat?
Největší část mojí reprezentační kariéry mě vedl pan Bruckner. To je obrovská osobnost a trenér s velkými kvalitami. Stejně jak jsem říkal, že se nemůžeme měřit gigantům v počtu hráčů, tak dokážeme vychovat i kvalitní trenéry. Všichni, kteří mě u národního týmu vedli, tam byli proto, že si to zasloužili a měli tu kvalitu a výsledky ve svých klubech. Je štěstí pro náš fotbal, že máme na výběr z kvalitních trenérů.
"Sestava má jedenáct hráčů, Zlatých míčů mám jen deset. Snad nebyl poslední"
Právě jste obdržel na základě rozhodnutí Klubu sportovních novinářů jubilejní desátý Zlatý míč, který z nich byl pro vás nejtěžší?
Tak nejtěžší je tenhle desátý, protože je největší. Já mezi nimi nedělám rozdíl, protože ocenění za každou tu sezonu je pro mě stejné. Všech míčů si vážím stejně. Já doufám, že to není poslední Zlatý míč, protože fotbalová sestava má jedenáct členů a já jich mám zatím jen deset.
Jak hodnotíte uplynulou sezonu?
Měli jsme velmi dobrou sezonu v klubu. V reprezentaci jsme se dokázali probojovat na mistrovství Evropy, což byl skvělý úspěch. Sezona skončila před několika dny neúspěšným vystoupením ve Francii, což je samozřejmě škoda. Měli jsme na to, abychom Turky porazili a postoupili do osmifinále, ale bohužel jsme prohráli a jeden bod byl málo. To mě mrzí. Ale celkově byla moje sezona velice dobrá.
Pokud byste Zlatý míč nevyhrál vy, jakému českému hráči byste ho přál?
Láďa Darida měl vynikající sezonu v Německu. Dařilo se i Theovi Gebre Selassiemu a Pavlovi Kadeřábkovi. Sparťanům se dařilo v pohárech. Já osobně jsem říkal, že Tomáš Sivok podává výborné výkony v reprezentaci i v klubu, i když tam ho zabrzdilo zranění. David Lafata byl nejlepším střelcem. Takže těch adeptů by bylo několik.
