Praha – Cesty českého fotbalu a organizovaného zločinu se protly už mnohokrát. Dodnes například policie nerozpletla, kdo stál v roce 1995 za únosem Františka Chvalovského, tehdy předsedy Českomoravského fotbalového svazu.
V pondělí 5. září to bylo přesně 21 let ode dne, kdy k únosu došlo.
Sám Chvalovský dnes říká, že rozkaz k této akci vydal podle něj František Mrázek, kmotr českého podsvětí, který v roce 2006 sám zemřel kulkou dosud neznámého vraha. "S největší pravděpodobností mě nechal unést Mrázek, chtěl mě vystrašit, abych odstoupil z vedení fotbalového svazu. Podle stanov by mě pak vystřídal první místopředseda, kterým byl Mrázkův kamarád Jan Gottvald. A Mrázek by se tak díky tomu dostal blíž k Sazce," řekl nyní Chvalovský reportérovi Aktuálně.cz.
A to v rámci setkání, na němž vznikl obsáhlý rozhovor s Františkem Chvalovským o fotbalových tématech, který budeme publikovat již zítra.
Jak popsal ve své knize Kmotr Mrázek novinář Jaroslav Kmenta, strkal František Mrázek, tedy muž, který měl vliv jak ve světě organizovaného zločinu, tak i velkého byznysu a vysoké politiky, své dlouhé prsty všude možně, třeba do privatizace obří stavební firmy IPS. Takže Chvalovského teze, že se přes jeho židli Mrázek mohl pokoušet dostat i blíž Sazce, nemusí být vůbec scestná.
Připoutali ho k vodovodní trubce
Každému mezistátnímu utkání předchází slavnostní oběd. Šéfové norského fotbalu ale na Františka Chvalovského čekali marně. Nikdo netušil, kam se poděl, vlastně ani on sám ne.
Pátého září 1995 si šel jako už tolikrát zaběhat do pražské obory Hvězda. Tentokrát ale bylo vše jinak. Oslovili ho muži, kteří se představili jako policisté, a díky této lsti ho dostali do auta. Následně ho přinutili vypít tekutinu se sedativy, spoutali ho a hodili mu na hlavu černou kuklu. Pak ho vozili po Praze, dlouhé hodiny ho věznili na statku jednoho z pachatelů na Rakovnicku připoutaného k vodovodní trubce a nakonec ho na druhý den propustili u hostivického rybníka.
Když Tomáš Skuhravý proměnil v šesté minutě utkání s Norskem pokutový kop a s dresem přetaženým přes hlavu pak běhal po hřišti jako bezhlavý rytíř, seděl už František Chvalovský, kterého jeho věznitelé jen krátce předtím propustili, na tribuně letenského stadionu. A ukazoval všem rýhu na krku, kterou mu pachatelé způsobili ocelovým lankem, jímž ho škrtili.
Kdo je František Chvalovský
Život
Narodil se 17. dubna 1954 v Žatci, vystudoval VŠE, obor zahraniční obchod, kariéru odstartoval v PZO Koospol. Následně sám obchodoval zejména s masem a chmelem. Má syna Aleše a dceru Radku.
Fotbal
Sám chytal za Blšany, jako funkcionář je vytáhl až do ligy. Chvalovský řídil za federace fotbal v Čechách, po jejím rozpadu stanul v čele Českomoravského fotbalového svazu a vedl ho až do roku 2001. Od roku 1996 byl členem exekutivy UEFA. V jeho éře získala reprezentace 2. místo na Euru 1996 a 3. místo na Poháru FIFA 1997.
Kauza
Od roku 2001 byl terčem trestního stíhání, v roce 2011 pak byl obžalován z úvěrového podvodu. Od Městského soudu v Praze odešel s trestem 10 let odnětí svobody, ale odvolací soud tento rozsudek zrušil a vrátil kauzu k novému projednání. Po prezidentské amnestii soud další trestní stíhání Františka Chvalovského zastavil.
Český tým 6. září 1996 vyhrál 2:0 a učinil velký krok k postupu na Euro 1996, kde získal stříbro, když se probojoval až do finále turnaje. A Chvalovský byl v jeho průběhu zvolen do výkonného výboru UEFA.
Kdo ho unesl, o tom se ale jen spekulovalo. Nejčastěji bylo v té souvislosti skloňováno jméno Petra Macha, majitele fotbalové Sparty, který byl na asociaci rozezlen, že nezařídila, aby se letenský klub dostal hned po rozdělení federace do Ligy mistrů. Zcela lichá je podle Chvalovského i úvaha, že jeho tehdejší nápad založit fotbalovou loterii proti němu mohl kvůli konkurenčnímu boji postavit Aleše Hušáka, tehdy generálního ředitele Sazky.
"Není to na sto procent, ale s největší pravděpodobností to s tím únosem bylo tak, že ho zorganizoval pan Mrázek, informace, které se ke mně dostaly, to potvrzují," říká dnes Chvalovský.
Proč? "Chtěl mě vystrašit, abych odstoupil z vedení fotbalového svazu. Stanovy tehdy určovaly další postup tak, že by do funkce předsedy nastoupil první místopředseda, což byl Mrázkův kamarád Jan Gottvald. A celé by to nemělo jiný důvod, než aby se Mrázek prostřednictvím fotbalu dostal blíž k Sazce. To je mé osobní zjištění, ke kterému jsem za ta léta dospěl. Ono to do sebe i časově zapadá. Gottvald byl zvolen prvním místopředsedou fotbalového svazu v březnu 1995 a mě unesli 5. září téhož roku."
Gottvalda z podílu na únosu Chvalovský neobviňuje
Pro vysvětlení: Majitelem loterijního gigantu jménem Sazka byly sportovní organizace včetně Českého svazu tělesné výchovy. Ten byl držitelem 68 procent akcií. A v ČSTV zase díky vysokému počtu svých členů vždycky hrála důležitou roli fotbalová asociace. A pozice jejího šéfa byla tedy pro ovládání Sazky velmi významná.
Sazku později poslala do kolen výstavba vysočanské arény, kvůli níž se zadlužila, skončila v konkurzu a sportovní organizace jejího vlastnictví pozbyly. Nicméně v roce 1995 byla ještě Sazka v plné síle a poskytovala výnosy v řádu miliard korun.
Že šéf drnovického fotbalu Jan Gottvald udržoval úzké kontakty na Františka Mrázka, je všeobecně známo. Do detailu vše popisuje už zmíněný třídílný Kmentův opus Kmotr Mrázek.
Jan Gottvald, napojený na Mrázka či Tomáše Pitra, později čelil obžalobě, že se měl jako šéf ústeckého podniku Setuza dopouštět podvodů se škodami v řádu stamilionů korun. Dlouho se vyhýbal vazbě, skrývat se měl mimo jiné i u Mrázka. Poté, co se sám dobrovolně přihlásil, ho "vysvobodila" dvacetimilionová kauce. A od soudu ve finále odešel s pokutou tři miliony korun. To vše se ale stalo až v roce 2004, dávno potom, co byl Chvalovský unesen.
Ostatně Chvalovský nepředpokládá, že by byl Jan Gottvald jakkoli obeznámen s tím, že má dojít k únosu, který měl podle něj organizovat Mrázek. "Já si nemyslím, že by byl Gottvald jedním z organizátorů té akce, takhle bych to vůbec nestavěl. Byl pouze pod vlivem Mrázka. Další otázkou je, jak by se k věci postavil, kdybych z funkce skutečně odstoupil. Ale z toho, že by měl on sám, tedy Gottvald, podíl na mém únosu, ho opravdu neviním."
Pikantní je, že podle Kmentovy knihy měl Chvalovského po jeho únosu právě František Mrázek kontaktovat a nabízet mu informace o únoscích, případně ochranu před dalšími podobnými akcemi. Podle publikace proběhla schůzka Chvalovského, Mrázka a jeho kamaráda Martina Hejla, tehdy vysoce postaveného úředníka BIS, který měl na ní Chvalovskému říct, že si únos objednal Petr Mach, majitel Sparty. "Přičemž kdo stojí ještě za ním, je nebezpečné vědět," měl Hejl sdělit Chvalovskému podle knihy Kmotr Mrázek.
Soud určil dva viníky únosu, kteří za to byli deset let po vykonání zločinu také potrestáni. Ale kdo jim dal zadání akci provést, neprozradili. Šlo o Alexandra Šnytra, někdejšího příslušníka policejního Útvaru rychlého nasazení, a Karla Kučeru, přezdívaného v podsvětí jako Hrobař či Šílenej Max.
Mrázka srazila kulka, Chvalovský čelil trestnímu stíhání
"Ze strany státu jsem nikdy necítil zájem vyšetřit tu věc úplně. Když se to dostalo od těch poctivých policistů, kteří zjistili, kdo akci provedl, do fáze, v níž hráli hlavní roli vyšetřovatelé a státní zástupci, zájem odhalit vše do důsledků vyprchával," rekapituluje Chvalovský.
Svůj obrázek o tom, že zadavatelem celé akce byl František Mrázek, si prý udělal kolem roku 2005, kdy právě probíhala soudní jednání s únosci-vykonavateli.
Kdo to byl František Mrázek? Původně vekslák, který po změně společenských poměrů získal ve zmanipulovaných privatizacích i díky svým kontaktům na politickou scénu majetek v řádu miliard korun.
A přestože tohoto českobrodského kmotra léta monitorovalo hned několik policejních týmů, díky svému politickému krytí, jež prostřednictvím Miroslava Šloufa, šéfa poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana, sahalo až do Strakovy akademie, důsledkům svých činů za svého života čelit nemusel, nepočítáme-li jeho krátký pobyt ve vězení ještě před Listopadem.
Odpověď na otázku, kdo Františka Mrázka 25. ledna 2006 odstřelovačskou puškou zastřelil ani kdo si tu smrtící ránu objednal, dodnes neznáme.
František Chvalovský sice únos přežil bez větší úhony, o několik let později se ale jeho podnikatelské impérium, mezi jehož hlavní aktivity patřil obchod s masem a chmelem, začalo hroutit. Jeho firmy postupně ztrácely schopnost splácet vysoké úvěry a bývalý magnát musel následně čelit i obžalobě z úvěrového podvodu. Tato kauza se pak řešila a projednávala víc než deset let.
V červnu 2011 seznal pražský městský soud Františka Chvalovského vinným a vyměřil mu trest deset let vězení. Spolu s dalšími osobami byl tehdy soudcem nepravomocně potrestán za to, že si jeho firmy napůjčovaly od Komerční banky peníze a podle žaloby přitom záměrně neuvedly skutečný účel půjčky.
Vrchní soud v Praze ovšem původní rozsudek zrušil a vrátil věc znovu k první instanci. Amnestie prezidenta Václava Klause pak zastavila dlouhodobě řešené případy včetně tohoto a následně soud na konci roku 2014 rozhodl o zastavení trestního stíhání Chvalovského. Více o této kauze čtěte zde.
Českomoravský fotbalový svaz zažíval pod vedením Chvalovského úspěšné časy. Reprezentační A-tým přivezl stříbro z Eura 1996, posléze bronz z poháru FIFA a úspěšné byly i mládežnické výběry. Chvalovský se dokonce prosadil do exekutivy UEFA. Jenže v souvislosti s trestním stíháním, jež se týkalo jeho podnikatelských aktivit, posléze o své fotbalové funkce přišel.
Dnes žije v ústraní a podle svých slov se věnuje rodině. Fotbal však i nadále velmi pozorně sleduje a zevrubně o svých názorech na pokles úrovně českého fotbalu či na to, kdo by se mohl současnému předsedovi FAČR Miroslavu Peltovi postavit jako soupeř v příštích fotbalových volbách, pohovořil s reportérem deníku Aktuálně.cz v obsáhlém rozhovoru, který přineseme už zítra.
