Praha - Fotbalový svaz povede Ivan Hašek, shodují se před sobotní valnou hromadou ČMFS hlasy v zákulisí i z řad fotbalové veřejnosti. V českém fotbalovém prostředí však nelze nic dopředu předvídat.
O tom ví své sám Hašek, jenž absolvoval i volební martyrium před čtyřmi roky, které vyneslo do čela fotbalu tandem Pavel Mokrý - Vlastimil Košťál.
Jak se funkcionářský handl před čtyřmi roky urodil a co českému fotbalu přinesl?
Pro někoho symbolizuje tato éra stagnaci úrovně českého fotbalu, dovršení jeho morálního rozkladu, dobudování mimořádně špatného renomé nejpopulárnější sportu v zemi u veřejnosti a vyklizení pozic ve vrcholných orgánech FIFA a UEFA.
Čtěte také:
Blamáž na svazu aneb jak Straka dostal asistenty
Jak se zvolil trenér? Strakova vize nikoho nezajímala
Pro jiné představoval model s mocným Košťálem v zákulisí a nastrčenou loutkou Mokrým v čele přijatelný kompromis, který umožnil shodu znesvářené české a moravské strany.
A také pokračování úspěšné reprezentační spolupráce trenéra Karla Brücknera s manažerem Košťálem, který působil u národního týmu od roku 2001.
Před čtyřmi roky se český fotbal ještě vezl na vlně euforie z bronzového Eura 2004. Jenže za výkladní skříní jménem česká reprezentace bujela na domácí bafuňářské scéně rozsáhlá korupce, která se na veřejnost dostala prostřednictvím zveřejněných telefonních odposlechů.
Fanoušci volali po změně. Vedle dvojice Košťál - Mokrý kandidoval tehdy na post svazového předsedy právě Ivan Hašek.
Jenže bývalý reprezentant a fotbalový trenér skončil hned v prvním kole dubnové první volby. Favoritem české komory ČMFS se stal sparťanský boss Košťál, zatímco na Moravě získal podporu Mokrý. Předsedu se však zvolit nepodařilo.
Hašek neuspěl ani ve druhé volbě v červnu, kdy za ním pro změnu stála Morava. V Čechách nadále vládl Košťál, a svazového šéfa se tak znovu nepodařilo zvolit.
To se povedlo až v říjnu, kdy se Košťál vzdal kandidatury na předsedu a svoji podporu nabídl soupeři Mokrému výměnou za pozici prvního místopředsedy. A tak se také stalo.
Začali historickým úspěchem
Nově zvolené vedení se záhy radovalo z prvního úspěchu. Už v listopadu si po dvou výhrách v baráži nad Norskem pojistili čeští reprezentanti s navrátilcem Pavlem Nedvědem historicky první postup na mistrovství světa pro samostatnou Českou republiku.
Jenže neúspěch na MS přinesl první ostřejší kritiku fotbalové reprezentace a jejího vedení včetně do té doby nedotknutelného trenéra Brücknera.
Začala se napadat práce lékařského týmu a zaostalost v oblasti moderních tréninkových metod. A také práce manažera Košťála, který prodloužil trenérovi smlouvu na další dva roky, aniž by měl k dispozici odbornější analýzu příčin neúspěchu na MS.
Opravdový hněv veřejnosti směrem k seniorské reprezentaci a svazovému vedení ale propukl až po známém skandálu z hotelu Praha, při němž fotbalisté podle fotek z bulvárních médií po porážce od Německa "pařili" s alkoholem a prostitutkami, přestože za tři dny je čekal další kvalifikační duel s Kyprem. Manažer reprezentace Košťál tehdy neuznal za vhodné předstoupit před média, kam raději nastrčil Petra Čecha.
Od té doby se definitivně i kolem české reprezentace vytvořila negativní atmosféra, kterou jen občas "narušil" dílčí úspěch, jako třeba nečekaná výhra v Německu 3:0.
Od ostudy k ostudě
Sílící marasmus v českém fotbale na chvíli přerušila slavná cesta reprezentantů do 20 let, kteří vybojovali stříbro na MS v Kanadě.
Amatérismus na svazu se pak opět připomněl při přípravném duelu s Litvou, kdy došlo k záměně státní hymny se sousedním Lotyšskem. A naplno propukl po neúspěchu na Euru 2008 a následném hledání nového reprezentačního trenéra.
Čtěte více: Ostuda! Litevští fotbalisté slyšeli lotyšskou hymnu
Opět vše skončilo mezinárodní ostudou, když svazový šéf Mokrý oznámil světu jména kandidátů na post kouče jako například Gerarda Houlliera a Carlose Alberta Pareiru, a přitom záhy se ukázalo, že šlo o podvržený email a ve druhém případě záměnu jmen.
Oba trapasy však proběhly všemi významnými světovými médii.
Překvapivá volba Petra Rady coby Brücknerova nástupce znamenala rovněž faktický konec vlivu Vlastimila Košťála (na konci roku rezignoval na všechny funkce) v českém fotbale (prosazoval na reprezentační lavičku Jozefa Chovance).
Radova anabáze brzy skončila
Neutěšený stav domácího vrcholového fotbalu dokumentovaly také katastrofální výsledky českých klubů v evropských pohárech.
Za dob trenérování Petra Rady u národního týmu s konečnou platností zmizela zástěrka neutěšeného stavu v českém fotbale, kterou do té doby tvořily úspěchy národního mužstva.
Čtěte dále: Loď se potápí. Čert vem, koho vlastně? Radu, či svaz?
Její hluboká krize vyvrcholila domácí porážkou se Slovenskem a následným večírkem fotbalistů. Odneslo jej šest z nich vyhazovem z národního týmu, jenž dostal i trenér Rada s celým realizačním týmem.
Vše se však rozhodlo nedůstojně jen na základě fotek v bulváru. Celou aféru ještě umocnil zvláštní konec kapitána Tomáše Ujfalušiho.
Jestli bylo jmenování trenéra Rady v létě 2008 šokem, podobně nečekané zvolení jeho nástupce Františka Straky už vzbudilo vesměs spíše hořké úsměvy a rezignované kroucení hlavou.
Rozklad a nejednotnost na svazu pod vedením Pavla Mokrého dosáhly svého vrcholu. Politikaření a osobní půtky zcela nepokrytě převážily nad sportovní stránkou a názory expertů.
