Jste v Sandhausenu spokojený?
Maximálně, prostředí je skvělé. Druhá bundesliga možná nemá v Česku takový zvuk, ale vezměte si, že Sörensen šel na Letnou z Norimberku, který byl v tu chvíli jen o pár míst před námi. Od té doby vlastně neopustil základní sestavu Sparty, která chce hrát o titul.
Asi není třeba se ptát, co vám v novém angažmá chybí. Za celý podzim jste si nepřipsal jediný zásah…
Bohužel se to stává, zažil jsem to například na hostování v Liberci. Tam jsem se trefil hned na začátku, a pak nic až do konce podzimu. Člověk se ale nesmí přestat snažit a tehdy na jaře mě to odměnilo asi devíti góly. Pořád musíte dělat dál to, co je třeba.
Sám o sobě tvrdíte, že jste stresař. Nemůže být problém především v hlavě?
Samozřejmě přemýšlím, že bych chtěl být lepší. Přestalo se mi dařit, vypadl jsem ze sestavy. Často to byla i smůla, nedosáhl jsem na míč, který někdo za mnou uklidil do brány. Přesně takové góly jsem dřív dával já. Naštěstí jsem už zkušený a vypořádám se s tím.
Přípravu na jaro absolvujete na zimním turnaji Tipsport Malta Cup. Shodou okolností je tu i Zlín, jehož trenér Pavel Vrba přiznal, že vás zvažoval jako jednu z posil. Co jste tomu říkal?
Překvapilo mě to. Hned mi taky začali psát kamarádi, co to jako je. (smích)
Nikdo vás tedy nekontaktoval?
Bavili jsme se o tom s agentem Pavlem Paskou. Třeba zájem byl, ale k žádným jednáním nedošlo.
Šel byste do Zlína za trenérem, pod nímž jste ve Spartě dostal signál k odchodu?
Asi bych to nerozváděl. (úsměv) Jsem rád tam, kde jsem. Nechci se teď vracet do české ligy, odkud jsem nedávno odešel.
Nabídku ze Slavie jste ovšem měl. Proč teď nehrajete v Edenu?
Bylo to blízko, na všem podstatném jsme byli domluveni. Záleželo jen na mně. Já se pak rozhodoval, kterou cestu zvolit. A zvolil jsem cestu jít pryč. Po náročném jaru, které jsem ve Spartě měl, je to pro mě vysvobození, mám klid a jsem spokojený.
Ale nehrajete o titul, nehrajete poháry.
Ano, Slavia pro mě byla jistota. S jejím realizačním týmem bude pořád nahoře, o tom jsem přesvědčený. Tak jsem se také vyjádřil, když jsem jim oznamoval, že nabídku nepřijmu. S jejich trenérským umem a přístupem se jim bude dařit, ať už u toho budu já, nebo ne. Poděkoval jsem za nabídku, myslím, že vše proběhlo korektně z obou stran. Doufám. Domluvili jsme se jako velcí kluci…
Jak do toho promlouvala osobnost asistenta Jaroslava Köstla, s nímž se znáte z juniorských kategorií Sparty?
Nemyslím si, že on byl tím, kdo přesvědčoval ostatní ve Slavii o mém příchodu. Ale byl to první člověk, s nímž jsem to řešil. Troufnu si říct, že je to kamarád.
Každopádně by to bylo pikantní, kdyby se dva bývalí sparťané potkali v Edenu.
Takové jsou fotbalové osudy. Máte pravdu, dřív jsme se ve Spartě potkávali. Ale on vlastně celý trenérský štáb v čele s panem Trpišovským měl na Letnou nakročeno už dřív. Někdy v roce 2017 jsme se tam mohli sejít všichni. Kdo ví, jak by to vypadalo, třeba by Sparta teď byla ta úspěšná.
Dovedl jste si představit, že byste jako odchovanec Sparty působil ve Slavii?
Můj největší sen byl hrát za Spartu, dávat za ni góly. Jiná věc je, že to nevyšlo. Několikrát jsem hostoval jinde a zase se vracel. Tak to je. Kdyby byla situace jiná, klidně bych na Letné odkopal celou kariéru a byl bych šťastný. Nedopadlo to, chtěl jsem pravidelně nastupovat, takže jsem se prostě musel posunout dál. Nechtěl jsem být občas nominovaný, občas hrát.
Jak se odehrál poslední rok ve Spartě z vašeho pohledu?
Smlouva mi končila v létě 2022, nové angažmá jsem tedy mohl začít hledat až v předcházející zimě. Na Spartě mi už během podzimu řekli, že mi novou smlouvu zatím nenabídnou, že počkáme. Dokonce to vypadalo, že skončím po podzimu a odejdu. Ale za prosinec jsem dal dost gólů, byl jsem nejlepší střelec týmu. A najednou jsem nemohl odejít.
Takový přístup by potěšil málokterého hráče.
Já chtěl pryč. Říkal jsem si, že i kdyby mi nabídli prodloužení smlouvy, tak už tam nebudu.
A v zimě přišla nabídka Slavie?
Ne, to ještě ne. Bylo to na jaře, myslím v březnu. Hned na to se ozvala Sparta. Rozhodoval jsem se a čekal. Nechtěl jsem nic podepisovat před koncem sezony, taková byla domluva, že se rozhodnu až po ní. Tak jsem to i udělal. Do té doby se na mě nakydala spousta špíny, ale nějak jsem to přežil. Žádné prohlášení jsem nevydával a ani to dělat nehodlám.
Sportovní ředitel Tomáš Rosický loni v létě mluvil o tom, že chtěl mužstvo budovat na střední generaci se sparťanskou krví. Že si vás sice váží, ale že jste jeho představou lehce otřásl. Nepřišlo vám to nespravedlivé, když vám Sparta jako první oznámila, že s vámi nepočítá?
Určitě to vnímám podobně. Mně bylo před tím, než mi to tam začalo padat, oznámeno, že mě klub pustí. Pak jsem dal několik gólů a najednou to bylo obráceně. Říkám ok, mám smlouvu podepsanou do léta. Nebudu tady vytvářet nějakou kauzu, budu tu rád a v létě půjdu pryč. Když se ozvala Slavia, já i agent Pavel Paska jsme to hned oznámili vedení Sparty. Že nabídka existuje, že jsem ji ze stolu nesmetl, ale nic jsem nepodepsal a ani jsme si neplácli. Sparta hned reagovala nabídkou a krátce na to vydala prohlášení, že na ni nedostala žádnou reakci.
V tu chvíli byl zájem Slavie to nejlepší, co jsem měl. Říkal jsem Tomáši Rosickému, že bych taky šel rád do Arsenalu nebo do Dortmundu, ale že tak dobrý nejsem a musím si vybírat z toho, co je na stole. A abych šel nebo nešel hrát někam jen proto, abych nezklamal vedení Sparty… Nebyl jsem jejich vězeň, necítil jsem se tak, smlouva mi končila. Taky jsem byl občas zklamaný jejich jednáním, ale nikde jsem to neventiloval.
Hledal jste si možnosti.
Ano. Asi jsem měl skončit kariéru, aby byli všichni spokojení. (pokrčí rameny) Kdybych na Letné byl osm let klíčovým hráčem, kdybych tam zažil tituly a najednou bych šel za nějakou obrovskou finanční nabídku k rivalovi, tak chápu, že můžou být třeba naštvaní, protože by s tím třeba nepočítali. Ale já jsem tam za těch kolik let téměř nic neodehrál a nikdy jsem necítil důvěru: teď jsi tady, teď to bude stát na tobě. Vždycky jsem byl ta přinejlepším druhá, spíš třetí varianta. Hledal jsem možnosti a Slavia mi nabídku a vizi dala, takže jsem o tom přemýšlel, ale stejně nakonec dohoda nedopadla. Vedení Sparty akorát zbytečně vydalo svoje prohlášení, čímž se shodili spíš oni sami, než že by shodili mě. Že mi dávali zdravotní péči, když jsem byl zraněný? No tak děkuju, no. Taky mě mohli nechat vyléčit se doma a mohl jsem přijít potom. Ale jak říkám: nemám potřebu to upřesňovat, protože každý si na to udělá názor sám.
Tomáš Rosický byl odmala váš vzor, první knížka, kterou jste četl, byla právě o něm. Později jste s ním dokonce hrál. Štve vás to o to víc, že jste spory musel řešit s ním?
Z jeho pozice to chápu. Celou dobu mě to mrzelo, že to musím řešit zrovna s ním. Ale já jsem mu v životě neřekl žádnou lež, v životě jsem mu nic nezatajil, jednal jsem s ním úplně na rovinu. Nakonec to byl osvobozující pocit, že jsem nemusel chodit po špičkách a bát se, co kde vyplave. Všichni moje kroky znali, řekl jsem je i klukům v kabině. To pro mě bylo nejpříjemnější, protože mě brali, chtěli, abych s nimi chodil na zápasy, když už jsem s nimi nemohl trénovat. Pořád jsme spolu kamarádili, nemusel jsem chodit někde stranou a převlékat se bokem. Stanovisko od nich bylo takové, že by chápali, kdybych do Slavie šel poté, co se ve Spartě stalo. A že by mi přáli, aby se mi tam dařilo. Co může být víc? To si klidně můžete rozhádat celé vedení, ale když od kluků, se kterými jste v kontaktu, máte takovou zpětnou vazbu, tak víte, že jste se zachoval dobře.
Na Spartu jste tedy nezanevřel?
Určitě ne, mně tam nikdo neudělal nic špatného. Šlo pouze o reakci na to, že by jejich odchovanec odešel do Slavie. Jinak já tam do té doby žádný problém neměl. Na nikoho špínu házet nebudu, i s Tomášem Rosickým jsem byl celou dobu v kontaktu. A jestli ho něco zklamalo, pak je to nějaký jeho pohled, já se v tom necítím nijak vinný. Spartu ale budu určitě sledovat dál, už jen proto, že tam mám kamarády.
Případný návrat tedy vyloučen není?
Z mé strany určitě ne, ale nějak to nevidím, že bych tam ještě končil kariéru. (smích) Rozhodně nejsem taková hvězda, a jestli se někdy vrátí Adam Hložek nebo Patrik Schick, bude to trochu jiná situace. Ale jak říkám: já ve Spartě nemám nikomu nic za zlé, nabídku od Slavie jsem bral jako čistě pracovní a nakonec jsem se rozhodl stejně jinak. Celá kauza mi přijde úplně zbytečná, celou tu vřavu okolo jsem doteď nepochopil. Spíš mě mrzí, že to takhle dopadlo a i Tomáš z toho měl problémy, musel to řešit. Ale já jsem jednal podle svého nejlepšího svědomí, nikomu jsem nic nezatajoval. Určitě se každému můžu podívat do očí.
Jaké jsou vaše nynější představy?
Začít se prosazovat v Německu. Musel jsem si zvyknout na odlišné prostředí, není jednoduché přijít do cizí země a zařizovat všechno kolem. Chci teď hrát s čistou hlavou, prorazit tu a moje filozofie se nemění. Už jsem to říkal Pavlu Vrbovi ve Spartě, že do fotbalu půjdu na maximum a uvidíme, na co to bude stačit. Myslím, že jsem si nezvolil lehkou soutěž, ale kdyby se mi tu dařilo, mohlo by to být krásné. Tady si ten fotbal může člověk užít a mně je pořád pětadvacet let. I když mi občas přijde, že jsem toho zažil dost, kouknu na hráče, kteří v tomhle věku odcházeli do zahraničí a teprve se začali prosazovat. Mám ještě dost času udělat si tu kariéru hezkou.
Prvními kroky ale bude vystřílet si místo v základní sestavě a zachránit druhou bundesligu. Po podzimu jste sice poslední, ale s minimální ztrátou na deváté místo. Jak se tohle v kabině probírá?
Je vidět, že i kluci jsou si toho vědomi. Na podzim se nám to stalo, že jsme byli předposlední, jednou jsme vyhráli a najednou jsme vyletěli na jedenácté místo. A pak jsme prohráli a byli čtrnáctí, patnáctí. Takové změny jsou tam docela časté. Víme, že je třeba udělat nějakou sérii a neztrácet body, jako se nám to několikrát stalo v posledních minutách.
Prohlášení Sparty (duben 2022)
- Matěj Pulkrab se v létě 2021 vrací z hostování v Bohemians Praha 1905 s tím, že do konce jeho hráčské smlouvy zbývá jeden rok. Sportovní ředitel Tomáš Rosický vysvětluje hráči jeho pozici v hierarchii týmu a otevřeně s ním komunikuje o vizi pro následující sezonu.
- Hráč v zimě zvažuje možnost zahraničního angažmá. Sparta však na stole nemá jedinou konkrétní nabídku na přestup, dotaz na možný transfer neformálně pokládá přes prostředníka jeden polský klub, nicméně představy druhé strany o přestupní částce jsou pro ACS naprosto neakceptovatelné (2,5 milionu korun). A to i v souvislosti s důvěrou v hráče. Ten má pomoci týmu v boji o titul, stejně jako v závěru podzimní části soutěže.
- Vedení klubu v průběhu zimního transferového období komunikuje směrem k hráči, jaká je z pohledu Sparty jeho situace, zároveň dochází k dohodě, že v průběhu jarní části sezony budou probíhat jednání o jeho budoucnosti. Hráč uvádí, že má zájem vyzkoušet zahraniční angažmá, což je jeho dlouhodobý sen. Právě tato možnost se mu pak nejlépe naskytne v případě, že se bude na transferovém trhu pohybovat jako volný hráč. Klub je s touto variantou srozuměný, a to i s ohledem na hráčovu dlouhodobou sparťanskou historii.
- Matěj Pulkrab je v důležité fázi jarní části sezony dlouhodobě zraněný. Klub i přesto zahajuje jednání o možném pokračování spolupráce, a to bez ohledu na jakékoli další souvislosti. Přesně dle dohody ze zimního přestupního období. Sparta ve výsledku hráči nabízí významně lepší podmínky, než jaké mu garantovala stávající smlouva. Aby mohl zůstat v klubu, se kterým spojil posledních 14 let svého života.
- Matěj Pulkrab na konci dubna 2022 oznamuje vedení ACS, že nemá zájem o pokračování spolupráce.
Klub a jeho sportovní vedení v čele s Tomášem Rosickým otevřeně a transparentně jednalo s hráčem a poskytovalo mu podporu například při řešení opakujících se zdravotních problémů v minulých letech, ale právě i v posledních jedenácti měsících.
