Takových momentů, jaký se odehrál v utkání Karviné se Zlínem za stavu 0:2, ve fotbale všeobecně moc nenajdeme a měli bychom si každého vážit. Bojím se jen toho, jak si to obhájí v kabině.
Zažil jsem to jednou sám, už po návratu ze zahraničí jsem přiznal roh, soupeř dostal výhodu. Trenér Petr Rada mě v šatně zpucoval před celým mančaftem. Chtěl všem jasně zdůraznit, že tohleto se nedělá, žádná gesta fair play. Přitom jsem měl toho dost za sebou, reprezentační starty, angažmá v Hamburku, Mönchengladbachu, mladí však museli vědět, že takhle ne. A Papadopulos dokonce odvolal kontaktní gól!
Nevím, jak dopadl u Juraje Jarábka, u Rady by mu to rozhodně neprošlo. Proto ještě jednou opakuji - velký respekt k jeho gestu.
Za velmi nešťastné považuju, když se před utkáním provalí, že trenér hraje o angažmá. Když se nevyhraje, jde pryč. Takové choulostivé věci by se měly řešit interně, aniž by to vylezlo ven. Trenér není přece u mužstva týden, něco před tím i dokázal, i když se utkání podaří, tak taková situace může za nějaký týden nastat znovu. Ale už se ví, že trenér nemá ve vedení zastání. Navíc dávat někomu ultimáta, když hrajete venku a pak doma hostíte Spartu, která je vždycky silná, mi připadá hodně kruté.
Příbram nakonec vyhrála a Pavel Horváth to ustál, Stanislav Hejkal v Teplicích ne. Trochu přípustnější pro mě je, že jeho ohrožení neoznámilo vedení klubu, to by bylo úplně hrozné, ale v nějakých emocích to prořekl sám trenér po porážce na Bohemce. Byla to ovšem obrovská chyba.
Je to velice složité i pro hráče. Když se něco takového dozvíte, tak to v hlavě máte, to se nevytěsní. Někdo třeba pár procent přidá, vyšťaví se na maximum, ale na hřiště může také vyběhnout někdo, kdo má s trenérem neustále problémy, moc nehraje, nemá silnou pozici. A ten si řekne: Proč já bych se snažil, můžu se mu na to vykašlat. Ale i další, kteří nastupovali stabilně, si v hlavě přemílají - aha, tak teď přijde kdo, budu hrát, nebo ne? Není to šťastné a v zahraničí jsem to nikdy nezažil.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Fotbal není individuální sport, kdy se dá na jednotlivce zatlačit podle toho, jak je psychicky silný a co na něj platí. Mužstvo je kolektiv, kde to každý přijímá jinak, jedno jednoduché a účinné řešení pro všechny neexistuje.
Plzeň neporazila České Budějovice, Slavia doma remizovala s Brnem. Oba týmy vyhrát měly, ale jsou to hodně těžké zápasy, i když se to nezdá. Především pro Slavii. Fantastický výkon předvedla v Evropské lize v Nice, vrátíte se, po několika dnech musíte přepnout na jinou soutěž a udolat zdánlivě slabšího protivníka. To je daleko těžší a musíte se ještě víc soustředit, aby se vám utkání vydařilo. Jakmile to hned nejde, dostane se vám to do hlavy a do těla. Teď jede Slavia na Spartu, náskok má už jen dvoubodový, kdyby Sparta vyhrála, tak ji předskočí.
Čeká nás tedy derby a moc mě mrzí, že se hraje bez diváků. Zápas Teplice-Sparta by měl určitě výbornou kulisu, určitě by po výhře v Nice přišli slávističtí fanoušci. Pro hráče je to příšerné. Snad už to brzy skončí.
