V médiích se hodně probíralo vaše nečekaně krátké podzimní působení v Baníku Ostrava. Přišel jste do Zlína si spravit náladu po ne úplně vydařeném angažmá?
Mně se o Baníku moc mluvit nechce. Poznal jsem tam lidi, na které jsem se mohl spolehnout, například Václava Brabce (majitel klubu) nebo Aloise Grussmanna (bývalý sportovní ředitel, kterého krátce před odchodem Vrby nahradil Luděk Mikloško). Rád je zase uvidím, měl jsem rád fanoušky, s Baníkem jako klubem určitě problém nemám. Ale zase jsou tam lidé, které už v životě vidět nechci. Dál to rozebírat nebudu.
O Spartě to platí také?
To určitě ne. Já můžu vykládat, že jsem postoupil do finále poháru, a když mě vyhazovali, byli jsme třetí, tři body od prvního místa. Bylo to ale rozhodnutí majitele, jeho věc. Každopádně trochu jiná situace než později v Ostravě.
Dobře, pojďme ke Zlínu. Smlouvu jste podepsal na konci listopadu - jaké jsou vaše dojmy z nového angažmá?
Poznávám mužstvo, funkcionáře, filozofii klubu. Zlín má teď na jaře za úkol zachránit ligu, to jsou fakta. A myslím, že kroky, které nyní děláme, k tomu směřují. Dneska (v pátek) přišli další dva noví hráči (Libor Kozák a Filip Balaj), kteří nás posílí hlavně v útočné fázi, která nebyla v podzimní části sezony úplně optimální. To vše jasně ukazuje, že to Zlín myslí se záchranou naprosto vážně. Kádr neodpovídá nynějšímu patnáctému místu, určitě patří minimálně do středu tabulky. Smlouvu mám postavenou tak, že v případě záchrany by se měla prodloužit. A já věřím, že tady budeme postupně budovat mužstvo tak, jak se nám to podle mého názoru daří nyní.
Váš příchod do Zlína byl poměrně rychlý, možná až nečekaný. Neměl jste chuť dát si trochu delší odpočinek?
Kolikrát jsou rychlá rozhodnutí lepší než ta, o kterých přemýšlíte dlouho, a potom se třeba nepovedou. Rozhodl jsem se rychleji, než jste asi všichni čekali, možná rychleji, než jsem čekal já sám. Ale svou roli sehrála spousta věcí. Mezi ně patří především to, že Zlín je fungující klub, který má ambice a chce se dostat ze situace, v níž se momentálně nachází. Za druhé už jsem skoro místní, protože stadion mám dvacet kilometrů od domova. Po iks letech si konečně i já užiju svého Přerova. Ve Zlíně se cítím velice příjemně, je tu spíš rodinné prostředí, což je někdy lepší než trénovat v klubu, který se tváří jako velkoklub, ale ve skutečnosti jím není. Připomíná mi Plzeň, když jsem do ní v roce 2008 přicházel - tehdy tam byli akorát Šádek a Mysliveček. Ve Zlíně jsou taky jenom dva funkcionáři a několik dalších lidí, kteří jsou zde zaměstnáni.
Plzeň vám může připomínat i kabina, protože s některými hráči se právě odsud znáte. Například Václav Procházka už popisoval, jak si vzpomněl na slavnou jízdu Viktorie, jakmile vás viděl ve dveřích.
Tak já netuším, na co všechno si vzpomněl Venca Procházka, já bych si taky určitě vzpomněl na Vencu Procházku ve spoustě věcech (úsměv). Ale některé hráče znám, to je pravda - dalším je například Martin Fillo.
To, že pracujete pár kilometrů od domova, vám schválila i vaše manželka, že?
Moje manželka hodnotí všechny moje kroky pozitivně. I to, že jsem si ji vybral. Zatím si tedy nestěžuje. Vlastně ano, ale jen někdy (smích).
Jak se mění role trenéra, který hraje s týmem Ligu mistrů a doma o titul, ve srovnání s tím, když musí bojovat o záchranu?
Když jste ve Spartě, Plzni nebo ve Slavii, ambice jsou úplně jiné, lidé v klubu mají představu, že se budou hrát pravidelně poháry. Ve Zlíně je primárním cílem zachránit ligu. Paradoxně mi to ale připadá klidnější, v top klubech je atmosféra víc napjatá. Jste víc vidět, všichni vás sledují. Tady jsme trochu uzavření a až dneska probíhá nějaká větší tiskovka. Zájem médií je prostě jiný a já doufám, že se na jaře zvedne.
Vy ten klid neberete jako plus? Možná byste pauzu od novinářů i uvítal…
Jak už jsem někde naznačoval, mohl jsem jít do zahraničí, ale přiznám se, že do oblasti, odkud zájem byl, už se mi dneska vůbec nechtělo. Nabídka Zlína mě potěšila a myslím, že ještě dokážu některé věci, o kterých se možná někdo domnívá, že už je nezvládnu.
O té zahraniční nabídce se zatím moc nemluvilo - můžete upřesnit, odkud byla?
Nechci být konkrétní. Bylo to hodně na východ.
Takže Rusko?
To si můžete odvodit sami. Destinací, kam se teď nechodí, zas tolik není.
Jak hodnotíte zmíněné dvě posily, které za vámi v pátek dorazily na Malta Tipsport Cup - Libora Kozáka a Filipa Balaje?
Věřím, že se rychle zapracují. A že Zlín nebudou brát jenom jako nějakou přestupní stanici, ale po půl roce zjistí, že je tady dobře a dá se tu hrát dobrý fotbal.
Libora Kozáka znáte ze společného působení ve Spartě. Byl bývalý reprezentační střelec vaší přestupovou prioritou?
Byl to jeden z těch, o kterých jsme se bavili. Na tento post jsme měli vytipované tři hráče.
Byl mezi nimi i Matěj Pulkrab, kterému Sparta dala signál k odchodu, když jste na Letné trénoval?
Ano, bavili jsme se o Pulkrabovi, stejně tak o Julišovi. I tato jména padala, ale neříkám, že jsme s nimi jednali. Čekali jsme na to, jestli tito fotbalisté v klubech, ve kterých jsou, zůstanou, nebo odejdou.
Zrovna Lukáš Juliš se do sparťanské výpravy, která odjela na soustředění do Marbelly, nevešel. Stejně jako například Michal Sáček.
S Julišem je to trochu složitější vzhledem k tomu, že jsme teď získali dva ofenzivní hráče. Ale Sáček je dle mého názoru velmi kvalitní střední záložník nebo podhrotový útočník, takže pokud by se otevřela šance získat ho, určitě bych to přivítal.
