Očekávaný šlágr, souboj prvního s druhým, vicemistra s obhájcem titulu, tedy Slavie s Plzní, bych asi oslavou fotbalu nenazýval, ale zajímavý rozhodně byl.
Osobně jsem si myslel, že po prvním poločase, kdy Plzeň vedla a Slavia se marně dobývala před její branku, skončí maximálně remízou, nebo spíš Viktorka dobře rozjetý zápas zvládne.
Slavia ovšem utkání otočila. Vyrovnala po standardce, to se může stát, ale otázkou je, proč tak jasně dominovala, proč hosté nedokázali jejímu tlaku účinně čelit.
Průběh odpovídal spíš souboji uchazeče o titul s týmem z dolní poloviny tabulky, který náhodou vede a pak se jen čeká, kdy podlehne tlaku a skóre se otočí. Přitom hráči Viktorky poznali těžké zápasy, dokázali se na ně připravit.
I po některých jarních ztrátách jsem Plzni věřil, že by mohla titul obhájit, a pořád říkám, že mužstvo kvalitu má. Ale po zápase na Slavii jsem přece jen v tomto názoru opatrnější.
Baníku Ostrava se v posledních duelech moc nedařilo, neměl výsledky. I hra byla špatná, hráči - včetně zkušeného brankáře Jana Laštůvky - dělali fatální chyby.
Proto nechápu, proč ještě silnými vyjádřeními dostávali sami sebe pod tlak. Že jde o utkání, kdy se ukáže, jak se mužstvo umí postavit nebezpečnému soupeři, jak se nebojí adepta na titul, který chytil ohromnou formu.
Spíš by bylo lepší být zticha, pokorný, poctivě zápas odmakat a pak by se vidělo, v jakém je mužstvo stavu.
Jinak to podle mého dopadnout nemohlo. Ze strany Baníku tam nebylo, co se týče obranné činnosti, nic, aby to Spartě nějak znepříjemnil. Nula!
A nejde jen o obránce, bránit musí celé mužstvo. Domácí dělali děsivé chyby, která Sparta okamžitě trestala. Bylo to pro mě velké zklamání.
S nadšením se hovoří o sparťanském útočném trojzubci Čvančara-Haraslín-Kuchta, který je nyní neuhlídatelný.
Hodně se zvedl slovenský legionář Haraslín, který přišel s velkým potenciálem, ale byl loni hodně zaťatý a nenápadný. Zpočátku nějaké náznaky měl, pak upadl do podprůměru. Nyní jede, hodně mu pomáhá Kuchta, který se po příchodu vyrovnával s určitými potížemi, dobře je doplňuje Čvančara.
Ale jestli je sparťanské trio tak výborné a neudržitelné, to Baník vůbec neprověřil. To musí prokázat se silnějšími soupeři.
Podobně jako Ostrava podal naprosto odevzdaný výkon Liberec v Mladé Boleslavi, opět jedno velké zklamání. Nechci snižovat umění domácích: Ladra se krásně trefil z přímého kopu, Jawo má nyní střeleckou formu, parádní gól se povedl Fulnekovi. Ale Liberec nebránil, spíš stínoval. Jaký rozdíl oproti svěžímu výkonu domácích.
Možná to poněkud odporuje výkladu pravidel, ale jako hráč mám zakořeněné, že penalta musí být stoprocentní, jelikož jde o velký zásah do utkání. A zvlášť v nastaveném čase. To ta brněnská v Teplicích nebyla!
Nějaké postrčení či zalehnutí tam sice bylo, ale zřetelné podržení nebo strhnutí ne. Mohl se také pískat už útočný faul těsně před tím, těch sporných náhledů se sešlo víc.
Já si myslím, že původně rozhodčí v duchu hry správně pokutový kop nenařídil, protože nešlo o jasný faul. Verdikt změnil až na zásah VAR, čímž se jen potvrdilo, že situace na posouzení byla složitá a nejednoznačná. A opět se bude přetřásat, jestli u nás videotechnika fotbalu pomáhá, nebo víc škodí.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že k takové situaci nemělo vůbec dojít. Teplický obránce měl balon zakopnout na tribunu, nedopustit střet ve vápně, nekomplikovat si to. Hrálo se o důležité body. Domácím se pod novým trenérem úspěch přál, přestože se vedení klubu nezachovalo k vyhozenému Jirkovi Jarošíkovi zrovna nejlépe.
Ale když se hraje o záchranu, tak to tak chodí. Nedaří se, všechno se spikne proti. Dokladem je i Zlín. Jsem přesvědčen, že klub je zdravý, dobře vedený, má schopného a uznávaného trenéra, kvalitní kádr, který by ho měl posouvat v tabulce o mnoho výš. A přesto se v tom plácá.
Dole je to hodně natěsnané, jsem zvědav, jestli v příštích kolech některý tým nabere víc bodů a z této skupiny vyskočí.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
