Slavia první pozici udržela, když porazila nebezpečné Slovácko. Oba góly vstřelil nigerijský legionář Peter Olayinka, o němž se ví, že v létě v Edenu končí.
Když taková situace v českých klubech nastala, vedení to odcházejícímu hráči, který neprodloužil smlouvu, nechalo vykousat. Přeřadilo ho do béčka, či dokonce úplně vyřadilo z kádru a nechalo trénovat individuálně.
Ke cti Slavie slouží, že se něčeho takového nedopustila. Olayinka je pořád její hráč, má smlouvu, tak ho využívá do posledního dne. A on se také snaží podávat co nejlepší výkony, což bylo proti Slovácku patrné.
V Bundeslize jsem nikdy nezažil, že by hráč, jemuž končí kontrakt, byl odstavený. Vzpomínám si, že se brazilský útočník Giovane Élber nedohodl s Bayernem Mnichov, ale byl součástí mistrovského kádru do posledního kola.
Nebo když z Hamburku odcházel bosenský Sergej Barbarez do Leverkusenu. Také hrál až do konce.
Sparta málem přišla o tříbrankový náskok ve Zlíně a je jen její chyba, že dopustila, aby se už skoro poražený soupeř mohl zvednout. Mohl vyrovnat. I v deseti, když se tak nesmyslně nechal vyloučit zkušený Martin Fillo.
Určitě plán domácích hodně narušil brzký gól, který dostali po standardce, přišly pak další trefy, ale Zlínští ukázali, že mají v sobě hodně morálních sil a utkání nezabalili.
I tak klesli na poslední místo, ale moc tomu nerozumím. V klubu je všechno v pořádku, od vedení přes trenéra - Pavla Vrbu si všichni přáli - až k týmu, který má hodně zkušených hráčů. Ale nyní je poslední. Do konce základní části však zbývá ještě mnoho zápasů, pak přijde nadstavba, i když čas se krátí.
Vůbec mi však hlava nebere, co se děje v Baníku Ostrava. Nemůže to být trenérem. Před vytouženým Pavlem Hapalem vedl mužstvo rovněž vysněný Pavel Vrba, před nimi Ondřej Smetana. A cíle se pořád nenaplňovaly. Přitom klub peníze má, solidního majitele, fanoušci za ním také stojí. Je to skutečně podivné a nemám vysvětlení.
Hradec určitě nehrál špatně, ale to, co zahodil Tijani, je prostě neodpustitelné. Když udělá brankář chybu, Baník srazil při prvním gólu kapitán Jan Laštůvka, nebo obránce, druhý šel za stoperem Davidem Lischkou, probírá se to hodně dlouho. Ale neproměnit takovou šanci je stejně velká chyba, která na mužstvo tragicky dolehne.
Pro korunu krále střelců pozvolna kráčí brněnský Jakub Řezníček. Bylo od něj sympatické, že gól na Bohemce, kdy překonal nevlastního bratra, neslavil. Je vidět, že mezi nimi je všechno po lidské stránce v pořádku.
Já si ovšem občas říkám, proč neměl při nepopíratelných schopnostech zvonivější kariéru. Mihl se ve Spartě, v Plzni, zažil i krátké zahraniční angažmá, ale prosazoval se především v klubech, které se nepohybovaly nejvýš. Pro Brno je poklad, bez něj - tedy bez jeho gólů - by mělo velké starosti.
V Jablonci bylo hřiště na hraně regulérnosti. Ale tak to tam v zimním období chodí, znám to velice dobře. Sněhové vánice nejsou ničím neobvyklým. Domácí jsou na tyhle podmínky zvyklí, jsou na ně připraveni. Udolali Teplice, které se snažily kombinovat, což moc nešlo.
Jablonec urval tři důležité body, ale má rozbité hřiště, které ti, kteří se starají o trávník, dají těžko do konce jarní sezony dohromady. Hráči to poznají v dalších zápasech, kdy budou muset překonávat obranu protivníka i kombinační hrou, ale to moc nepůjde. Takže budou zase odsouzeni hlavně bojovat a rvát to především silou.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
