Veronika Vítková vstupovala do sezony jako bronzová olympijská medailistka. Měla být jednou z favoritek ročníku. Sama se po přípravě cítila plná síly a chuti opět se poprat o nejvyšší příčky.
Jenže nakonec se stal pravý opak a velká česká naděje zůstala hluboko za očekáváním. A způsob, jakým se tak stalo, prostě zarážel. Zkušená biatlonistka totiž paradoxně excelovala na střelnici.
Během ročníku si udržela úchvatnou úspěšnost střelby ve výši 89 procent. "Myslím, že takovou úspěšnost střelby jsem ještě neměla," potvrdila třicetiletá závodnice.
Vskutku. V předchozích třech sezonách to bylo 84 procent, 81 a zase 84, což znamenalo dvě konečná umístění v elitní desítce Světového poháru. Před dvěma lety byla Vítková celkově pětadvacátá a i to bylo s pouhými jednaosmdesátiprocentní statistikou střelby lepší než letos.
Vítková skončila letos v pořadí seriálu až třicátá, protože obrovský problém se objevil zcela nečekaně v běžecké stopě.
"Je to velká škoda. Tři čtvrtě sezony to bylo po běžecké stránce špatné," uznala v rozhovoru pro oficiální web českého biatlonu Vítková, kterou potěšily alespoň závěrečné týdny. Češka se z nevídané běžecké krize dokázala zvednout a přece jen zdatně konkurovat širší světové špičce.
"Teď ke konci je opravdu vidět, že se to posunulo," potvrdila, že sezonu nakonec neuzavírá s vyloženě negativním pocitem.
Trenér Gjelland byl během kariéry excelentním střelcem a to se na výsledcích Vítkové jednoznačně pozitivně podepsalo.
Problematičtěji se ale jeví významná změna fyzického tréninku. Češky začaly pod norským koučem trénovat prakticky pořád, bez obvyklých dnů volna, zato v nižších intenzitách. "Byla jsem z toho nejdřív trochu nesvá, přišlo mi to zvláštní," vyprávěla už v srpnu Vítková.
Pak ale celý systém pochopila a nemohla si ho vynachválit. "Dřív se mi stávalo, že jsem toho už měla plné zuby. Nohy i ruce jako bych tahala z medu. Teď, když máme opravdu tvrdý trénink, vím, že ho zvládnu, protože jsem na to připravená. Nejdu do něj z únavy. A kdo už nemůže, pro toho trénink jednoduše končí," popisovala reprezentantka nové pořádky.
Nyní po nepovedené sezoně přece jen uznává: "Mohlo to být třeba i tím, že jsem hůř zareagovala na změnu v tréninku. To se teď ale těžko hodnotí. Musíme si s Egilem sednout a pobavit se o tom."
Prezident svazu Jiří Hamza už naznačil, že nastanou drobnější personální změny. A je takřka jisté, že se blíž k trénování vrátí sportovní ředitel Ondřej Rybář. Mělo by dojít k jakémusi kompromisu mezi norským a českým způsobem tréninku.
Na druhou stranu je samozřejmě naprosto správný přístup ten, který před týdnem Hamza deklaroval. Žádná zbrklá odvolání, nová cesta potřebuje více času. A Egil Gjelland jej dostane, přičemž sám potvrzuje velkou chuť v načaté práci pokračovat.
A Vítková? Ta nepropadá skepsi a dívá se s nadějí dopředu.
"Můžu jít s čistší hlavou do další přípravy. Vím, že to jde, že dokážu na trati bojovat. Bude to klidnější," uvedla. Po předminulé sezoně, která se jí též výrazně nepovedla, to takhle pozitivní nebylo. Vážně přemýšlela o konci kariéry. Tentokrát, jak se zdá, podobné krajní řešení nehrozí.
