Praha - Generace fotbalistů se střídají, formáty šampionátů i herní styly se mění, přesto alespoň jedna jistota zůstává. Česká vlaječka už po 20 let bez jediné pauzy a zaváhání pravidelně vlaje mezi účastníky turnaje Euro, přehlídky nejlepších fotbalových týmů starého kontinentu.
Pojedou Češi do Francie vítězit, nebo zúčastnit se? Odpověď na tuhle otázku se začne zhmotňovat 13. června v Toulouse, až Vrbův tým nastoupí k prvnímu utkání ve skupině, proti obhájci trofeje ze Španělska. Jisté je, že mezi papírové favority turnaje Češi rozhodně patřit nebudou, ve skupině, v níž změří síly i s Chorvatskem a Tureckem, zastávají podle bookmakerů roli outsidera.
Přesně to si ovšem před losem přál Pavel Nedvěd. "Pamatuju se na šampionát v roce 1996. Vylosovali nám skupinu smrti, nikdo od nás nic moc nečekal a to nám dokonale vyhovovalo, dostali jsme se pak až do finále ve Wembley," vzpomíná Nedvěd, který tehdy odstartoval velkou kariéru, v níž se blyští i Zlatý míč nejlepšího hráče Evropy za rok 2003.
"Nelehkou skupinu už máme, tak teď je na nás, abychom splnili i tu druhou část Pavlova přání a z té skupiny postoupili," navázal po losu na Nedvědova slova s úsměvem trenér Pavel Vrba.
Zasmušili pyšné Nizozemce
Evropa tentokrát od českého výběru útok na medaile neočekává. Když deník Bild požádal Lothara Matthäuse, aby natipoval všechny výsledky Eura 2016, přiřkla ve své věštbě legenda německého i světového fotbalu české výpravě tři porážky a spěšnou cestu domů.
A to přesto, že zrovna Turky, které teď ve Francii znovu potkají ve skupině, dokázali Češi nechat v kvalifikační skupině za svými zády. A postoupili na závěrečný turnaj spolu s nimi a Islandem, přičemž trauma z totálního propadáku zasmušilo nizozemská srdce, ještě v létě 2014 rozjařená z bronzového úspěchu na MS v Brazílii.
"Dokázali jsme to, čemu mnozí nevěřili," radoval se trenér Pavel Vrba v září, po utkání v Lotyšsku. Jistota postupu na Euro 2016 skočila do kapsy jeho kabátu už dvě kola před koncem bojů v kvalifikační skupině. Vrba pak v říjnu ještě všechno vyšperkoval výhrou v Nizozemsku, takže český tým postupoval ze skupiny slavně z prvního místa. "Tohle byl náš nejlepší výkon pod mým vedením," neměl trenér tehdy, pár minut po adrenalinové jízdě v Amsterdamu, daleko k dojetí.
Robin van Persie, Wesley Sneijder a další velikáni nedávné minulosti světového fotbalu měli po porážce definitivně euro-utrum, zato se na trávníku objímali borci jako Jiří Skalák či Josef Šural, kontinentem právě objevená jména z Mladé Boleslavi nebo Slovanu Liberec.
A předsedovi asociace Miroslavu Peltovi už se v hlavě pomalu rozjížděla kalkulačka. "Postup na takový turnaj, to je pro nás vždycky nejlepší sponzor," netajil spokojenost šíbr z Jablonce.
Postup na Euro, jež v roce 2016 uspořádá Francie, pochopitelně potěšil sponzory národního týmu, již svá loga a služby rádi spojí s úspěchem, takže koncem roku ještě rádi otevřeli peněženky a doplatili flexibilní bonusové položky svých kontraktů, jež byly spojené právě s naplněním postupového cíle.
Ten hlavní zlatý poklad ale leží přímo ve Francii.
Z Portugalska vezli 357 milionů. Co teď?
Až příliš optimistické spekulace, že startovné pro každého ze 24 účastníků bude činit až 12 milionů eur, se nepotvrdily, ovšem i 8 milionů eur je částka pro kasu FAČR velmi významná, činí v přepočtu 216 milionů korun. Pro srovnání: ze státní pokladny proudí prostřednictvím dotací ministerstva školství do fotbalu ročně asi 380 milionů korun.
A když to ve Francii dobře půjde, mohou fotbalisté přičíst k základnímu startovnému i další zajímavé sumy. Každá výhra ve skupině přihraje milion eur (27 milionů korun), remíza polovic. Z každé ze šesti skupin postoupí nejlepší dva a k nim se ještě připojí čtyři nejlepší ze třetích míst. Kdo proskočí do osmifinále, připisuje si dalších 1,5 milionu eur, za čtvrtfinále 2,5 milionu, za semifinále až 4 miliony eur. Poražený finalista připočte dalších 5, šampion 8 milionů eur (= 216 milionů korun). Tým, který by celým turnajem prošel bez jediné porážky, by tak v součtu mohl cestou nasbírat až 27 milionů eur (719 milionů korun).
Připomeňme, že nejúspěšnější výprava posledních let, která se v roce 2004 zastavila v Portugalsku v semifinále prohraném s Řeky, přivezla tehdy domů 357 milionů korun.
Dodejme, že už léta platí pro rozdělování výnosů z velkých šampionátů zhruba tento klíč: třetinu obvykle spolknou náklady, třetinu si rozdělí mužstvo a realizační tým, třetina patří fotbalové asociaci.
Na Euro pojedou Češi pošesté v řadě. Pavel Vrba dokázal navázat na nepřetržitou linii českých účastí na turnaji, přestože stejně jako jeho předchůdce Michal Bílek nemohl skládat sestavu z takových osobností jako třeba ve zmíněném Portugalsku v roce 2004 současný Vrbův poradce Karel Brückner.
Pryč jsou časy, kdy hráli Češi první housle na soupiskách Liverpoolu, Juventusu, AC Milán či Atlétika Madrid. Na úrovni Ligy mistrů zůstali jen dva z nich, v Arsenalu nyní působí brankář Petr Čech a spolu s ním kapitán mužstva Tomáš Rosický, bohužel nezřídka sužovaný zdravotními problémy.
Tým sestavený z ligy. Uhrin mu věří
Současnost nabízí jiný obrázek než pár let staré stránky fotbalových kronik, kdy české celky běžně dodávaly posily klubům bundesligy, ale i anglické Premier League či Serie A. Něco už naznačovala mezifáze, kdy se o české talenty začali zajímat už jen v Rusku či v Turecku, posléze přišel ještě větší úhor.
A když už nyní nadějný český hráč vyrazí do bundesligy, zpravidla narazí. Stalo se to dokonce i Pavlu Kadeřábkovi, nejprůzračnějšímu talentu, jaký v posledních letech domácí soutěž vyprodukovala. Z hlediska českých měřítek měl přitom všechno: techniku, kondici, morálku i vitalitu. Přesto se v Hoffenheimu na dlouhé týdny ocitl mimo sestavu i nominace k zápasům. A mnozí jiní, kupříkladu střelec Václav Kadlec ve Frankfurtu, dopadli v konfrontaci s konkurencí uvnitř německých klubů ještě hůř.
Jádro českého reprezentačního týmu tedy dodá domácí soutěž, Synot liga. I v tom vidí mnozí paralelu s rokem 1996. "Kluci z české ligy budou mít obrovskou motivaci ukázat se, stejně jako tenkrát," přitakává myšlence Dušan Uhrin, který jako trenér dovedl před 20 lety Nedvěda, Poborského, Šmicera, Kuku, Bejbla a spol. až do finále ve Wembley.
To Pavel Paska, tehdy manažer stříbrného reprezentačního týmu, je skeptičtější. "Nejlepší české kluby nyní umí svým nejlepším hráčům vytvořit takové podmínky, že už se začínají blížit těm slabším klubům ze Západu. Takže ten 'fotbalový hlad', snaha prosadit se někde jinde za každou cenu, už se z českého prostředí vytrácí," míní Paska.
"A pak je tu ještě druhý faktor. Nechci se nikoho dotknout, opravdu nechci být nijak adresný, ale tomu, co po fotbalové stránce uměli dvacetiletí čeští kluci v době kolem roku 1996, se ta současná generace prostě ani nepřibližuje," dodává agent, který se bezprostředně po stříbrném Euru podílel kupříkladu na transferech slávistů Karla Poborského přímo do Manchesteru United či Radka Bejbla do tehdy mistrovského Atlétika Madrid. Zájem byl o celou sestavu, Patrik Berger tehdy zamířil z Dortmundu do Liverpoolu, sparťana Pavla Nedvěda si vyhlédlo římské Lazio...
Kdyby se hráčům Sparty, Plzně, Liberce či Mladé Boleslavi, co v létě zamíří na Euro 2016 do Francie, podařilo proniknout po turnaji na stejně zvučné adresy, bylo by to velké překvapení.
Nicméně fotbal je svět, který občas přeje i zázrakům. Přijdou?
