Češky na tom nejsou fyzicky dobře, mrzí Hlaváčkovou. O mladé zázraky má starost

Aleš Vávra Aleš Vávra
20. 5. 2022 13:04
České tenistky po delší době nebudou na grandslamovém turnaji patřit do širšího okruhu favoritek. S názorem zahraničních odborníků souhlasí před pařížským Roland Garros i bývalá tenistka Andrea Sestini Hlaváčková, podle níž dochází v ženském světovém tenisu k masivní generační obměně.
Barbora Krejčíková a Karolína Plíšková.
Barbora Krejčíková a Karolína Plíšková. | Foto: Reuters

Zdravotními problémy i narušenou fyzickou kondicí sužovaný zástup českých tenistek bude na French Open startovat s výrazně nižšími ambicemi než v minulosti.

"Je škoda, že Češky, zejména Markéta Vondroušová, Bára Krejčíková a Kateřina Siniaková, kterým antuka velmi sedí, mají problémy se zdravím nebo na tom aktuálně nejsou fyzicky dobře," uvedla Sestini Hlaváčková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Barbora Krejčíková by měla obhajovat loňský senzační triumf po dlouhé pauze zaviněné poraněním lokte. Před druhým grandslamem sezony nestihla na antuce odehrát ani jediný zápas, mimo byla od konce února.

Markéta Vondroušová se z Paříže, kde hrála před třemi lety finále, raději odhlásila a podstoupila operaci levého zápěstí. Kateřina Siniaková odehrála pouze dva zápasy a ani ne celé. V Madridu ve druhém kole svůj duel po kanáru od Jeleny Rybakinové skrečovala.

A zkušené reprezentantky Karolína Plíšková s Petrou Kvitovou mají v letošní sezoně ve statistikách více porážek než vítězství.

"Ani Petra s Karolínou na tom nejsou nejlépe fyzicky, navíc celkově antuce až tolik neholdují. Očekávání nejsou tak veliká," potvrdila Sestini Hlaváčková, dvojnásobná fedcupová vítězka, která aktivní kariéru ukončila na podzim roku 2018.

Negativní bilanci mají v sezoně kromě Plíškové s Kvitovou také Tereza Martincová nebo Kateřina Siniaková. Pouhých pět zápasů letos odehrála další "křehká" Češka Karolína Muchová a nejspolehlivější tuzemskou tenistkou je tedy letos Marie Bouzková. Nastřádat už stihla jednadvacet vítězství.

Favoritky druhého grandslamu sezony jsou nicméně jinde. Tou hlavní, až děsivě dominantní bude v pařížském areálu Polka Iga Šwiateková. Aktuální světová jednička vyhrála pět turnajů za sebou a vítěznou šňůru natáhla na neskutečných 28 zápasů v řadě.

"Kvalitu má neuvěřitelnou. Je skvěle fyzicky i psychicky připravená a očekávání jsou obrovská," řekla vítězka pařížské čtyřhry z roku 2011 na konto dvacetileté královny, která Roland Garros ovládla suverénním způsobem už před dvěma lety.

Když má Sestini Hlaváčková zmínit další hráčky, které by na Roland Garros mohly zahrozit, zaznívají z jejích úst jména rozjeté světové šestky Ons Džabúrové z Tuniska a už méně přesvědčivě i světové čtyřky, Řekyně Marie Sakkariové.

V ženské špičce v posledních měsících dochází k zásadní obměně největších favoritek.

"Je velmi zajímavé, že největší jména ženského tenisu najednou nemůžeme řadit mezi největší favoritky," prohlásil v týdnu expert stanice ESPN a bývalý hráč Patrick McEnroe.

Vyzdvihl novou vlnu, kromě Šwiatekové jmenoval Španělku Paulu Badosaovou, Estonku Anett Kontaveitovou, Sakkariovou, Džabúrovou a Krejčíkovou. Tyhle hráčky podle něj zastiňují bývalé grandslamové šampionky a jiné stálice, jakými jsou Kvitová, Plíšková, Angelique Kerberová, Sloane Stephensová, Garbiňe Muguruzaová, Simona Halepová nebo Viktoria Azarenková.

"Ano, také to cítím jako velikou obměnu. Starší holky pořád makají, pořád se snaží držet krok, před Karolínou i Petrou musíme smeknout, ale obměna chtě nechtě přišla a jsou tam jiné favoritky," konstatovala Sestini Hlaváčková.

Tenis jde dle jejího mínění rychle dopředu. "Hráčky od začátku kariér cestují s kondičními trenéry, fyzioterapeuty, jsou daleko více připravené na výkon. Ten tenis je fyzičtější, daleko silovější," uvedla.

I v českém tenise postupně dochází ke generační obměně. Dopředu se začínají drát i hladové teenagerky. Sedmnáctiletá Linda Nosková, loňská vítězka pařížské juniorky, v týdnu prošla kvalifikací a zahraje si poprvé na dospělém grandslamu. Na okruhu už se částečně prosazují i Linda Fruhvirtová nebo Nikola Bartůňková.

"Jasně na nich vidím dopad těch předchozích generací českých hráček, které svými úspěchy tyhle dívky nesmírně motivovaly. Ukázaly jim, že není nemožné dostat se do absolutní špičky a patřit tam," podotkla Sestini Hlaváčková.

Pro mladé "zázraky" měla slova obdivu a chvály, zároveň ale varovala před přetížením v útlém věku.

"Všechny mají obrovskou šanci, jediné, co mě u nich drží dál od nějakých velkých prognóz, je jejich zdravotní připravenost, protože od hrozně mladého věku velmi tvrdě trénují. Není vždycky správnou cestou to takhle přepálit na začátku," řekla někdejší deblová světová trojka.

"Je skvělé, že mají obrovské úspěchy, moc jim to přeju a přála bych si, aby se jich chopili správní trenéři, kteří to budou umět vybalancovat, a také správní manažeři, kteří jim hned nenahodí plné ruce mimotenisových aktivit," uzavřela Sestini Hlaváčková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Vládní dluh meziročně stoupl o 171 miliard korun, míra zadlužení ale klesla

Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Na výsledku hospodaření se výraznou měrou podepsalo zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu a pokles vyplacených dotací," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Hospodaření vládních institucí skončilo v prvních třech měsících roku ve schodku 94,1 miliardy korun, což byl meziročně o 47,7 miliardy korun lepší výsledek. Největší podíl na tom mělo především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 102,5 miliardy, ale meziročně se vylepšilo o 53,3 miliardy Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 5,1 miliardy a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 3,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy