


Ragbyová Anglie se probírá ze šoku. Na domácím šampionátu je krok od vyřazení
Chlapík, který se vedle mě v sobotu večer postavil u baru irského pubu v centru Bruselu, vypadal – řekněme docela decentně. Pětapadesát, možná šedesát let, světlý oblek, červený pulovr, brýle, za dvě hodiny dva guinessy. Nic extravagantního. Chvilku před jedenáctou se ale můj společník dost viditelně změnil: zaťal pěsti a dlouhé minuty cosi nesrozumitelného řval směrem k televiznímu plátnu nad barem. Stejně jako zhruba půlka hospody. Ten večer nebylo těžké poznat, kdo je kdo: Ti, co dávali najevo své nadšení, byli z Walesu nebo mu aspoň fandili.































