V posledních měsících není výjimečné, že po sportovních zápasech se kromě výsledků řeší také společenské problémy.
Nedávno se o tom přesvědčili čeští fotbalisté, kteří ve Walesu hráli kvalifikaci o příští mistrovství světa. Před úvodním výkopem na rozdíl od domácích nepoklekli a nepodpořili kontroverzní hnutí Black Lives Matter. Místo toho zdůraznili dlouhodobou kampaň "Respect", kterou UEFA bojuje mimo jiné i proti rasismu. Stejný postup zvolili také Poláci na půdě Anglie.
Poklekávání, s nímž před lety přišel hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick, se ve sportu masově rozšířilo ve druhé polovině minulého roku. Příčinou byla květnová smrt černocha George Floyda, kterému bělošský policista dlouhé minuty klečel na krku. Hrůzný incident oživil v USA zakořeněné téma rasismu.
Sportovci, kteří při hymně nebo před úvodním hvizdem pokleknou, chtějí v souladu s hnutím Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) upozornit na rasismus nebo třeba policejní brutalitu.
Veřejnost však tyto snahy vnímá rozpačitě. Už na podzim 2020 se propad popularity profesionálního sportu ve Spojených státech spojoval právě s politickými gesty.
Nyní server Yahoo News vydal společně s firmou YouGov průzkum, podle kterého na protesty sportovců nějak zareagovala téměř polovina Američanů. Jedenáct procent dotazovaných uvedlo, že právě kvůli politickému přesahu sleduje sport víc než v minulosti. Nicméně asi 35 procent lidí tvrdí opak.
Poklekávání nejvíc otrávilo republikány, víc než polovina z nich zapíná v televizi sportovní přenosy méně než dřív. U nezávislých je to zhruba 39 procent. Jedině podporovatelé vládnoucí Demokratické strany vnímají trend vcelku smířlivě. 19 procent z nich kvůli němu sleduje méně sportu, ale skoro 14 naopak víc.
Ještě v prosinci minulého roku byli Američané méně přísní. Alespoň podle společnosti Morning Consult.
Z jejího průzkumu, založeném na jiné metodice, vyplynulo, že víc než čtvrtina populace sleduje sport méně než před pandemií. Do prázdného políčka pak lidé vypisovali důvody. Se 17 procenty vyhrál odpor k protestům. "Nehodlám koukat na těžce přeplacené sportovce, jak zneucťují hymnu a vlajku naší země," uvedl jeden respondent.
Je tak jasné, že pokles sledovanosti hlavních profesionálních soutěží v Severní Americe do určité míry souvisí právě s protestujícími hvězdami.
Dotazník časopisu Forbes před časem potvrdil, že pro většinu Američanů je sledování sportu jakýmsi útěkem od reality. Výjimečně se na tom vcelku shodnou jak republikáni (73 %), tak demokraté (62 %).
S výrokem "když naladím sport, chci slyšet politické názory" souhlasí jen čtvrtina respondentů, zatímco polovina je proti. Politiku a upozorňování na společenské problémy pak vnímá jako dvě odlišné věci jen necelá pětina dotazovaných. Ostatním tyto pojmy alespoň částečně splývají.
Kontroverzní hnutí
Hnutí Black Lives Matter, které Češi odmítli podpořit pokleknutím, budí vášně i v USA, kde před osmi lety vzniklo.
V popularitě vystřelilo nahoru krátce po Floydově úmrtí, kdy mělo v americké populaci 52 procent podporovatelů a jen 29 procent odpůrců. Z 23 kladných bodů podle společnosti Civiqs však postupně spadlo na pouhých pět, a to zejména kvůli rostoucímu počtu oponentů (41 %).
Zcela rozdílný pohled na hnutí mají republikáni (80 záporných bodů) a demokraté (84 kladných bodů). Někde mezi jsou respondenti, kteří netíhnou k žádné straně (1 záporný bod).
Rozdíl je také mezi muži (10 záporných bodů) a ženami (19 kladných) či bělochy (13 záporných bodů) a černochy (80 kladných). Stejně tak hnutí vyvolává odlišné reakce v různých koutech Spojených států. Daří se mu v liberální baště Kalifornii (29 kladných bodů), ale třeba v konzervativním Wyomingu propadá (53 záporných).
