Praha - V pětašedesáti otevřel český miliardář Jiří Šimáně ještě jednu velkou životní etapu. Svou životní lásku jménem Slavia zachytil nad propastí, těsně předtím, než padla do insolvenčního pekla.

A když už ji tedy zachránil před zkázou, nechce zůstat jen u toho. S pomocí druhého akcionáře, čínské společnosti CEFC, chce ze Slavie opět vybudovat mocný a silný klub, který bude pravidelně startovat v evropských pohárech a doma sbírat mistrovské tituly.

Lidé z jeho okolí se shodnou: Všechno ostatní teď nechal Jiří Šimáně ležet a věnuje se maximálně Slavii. "Dovolenou jsem letos měl jednu. Od pátka do pondělí," podotýká k tomu podílník Unimex Group, který má pod kontrolou například leteckou společnost Travel Service nebo síť obchodů pro kutily Uni Hobby.

"Jdu do toho s obrovskou pokorou. Slavia totiž není žádná hračka. Někdo fotbalový klub jako svou hračku bere, my k tomu tak ale nepřistupujeme," prohodí Jiří Šimáně, novopečený prezident Slavie, aniž by kohokoli jmenoval.

Danielu Křetínskému, majiteli Sparty, přiřknul časopis Forbes majetek 13,2 miliardy korun, Jiřímu Šimáněmu pak 11,3 miliardy. Podle žebříčku zmíněného časopisu jsou ti dva momentálně devátým, resp. jedenáctým nejbohatším Čechem.

Bude zajímavé sledovat, jestli Slavia opravdu začne časem šlapat na paty Spartě a dalším klubům, které oproti ní mají momentálně po sportovní stránce náskok. Šimáně pro to hodlá udělat maximum. Aniž by ovšem nesmyslně rozhazoval peníze na všechny strany.

Na posily si připravil formulář

"Chceme klub řídit jako standardní firmu. Sestavili jsme sportovní radu klubu, její členové dostanou formuláře a v nich u každého hráče vyplní svůj názor na daného fotbalistu i návrh ceny, která by za takovou posilu byla rozumná. A takto zpracované komplexní návrhy pak půjdou na stůl vrcholnému managementu klubu. Nestane se tedy, že bychom si za půl roku nemohli vzpomenout, kdo vlastně toho kterého hráče doporučil," popisuje Šimáně svoje představy.

Do sportovní rady Slavie už byli mimochodem instalováni trenér Dušan Uhrin, sportovní ředitel Josef Jinoch, manažer akademie Jiří Plíšek, hlavní skaut Jakub Dovalil, dále Vladimír Šmicer jako klubová legenda a člen dozorčí rady klubu. Nechybí ani generální ředitel Slavie David Trunda.

Seznam vytipovaných hráčů, z nichž by se mohly rekrutovat zimní posily Slavie, čítá 15 jmen. "Když uděláme dva tři, možná čtyři přestupy, budeme rádi. Každopádně ale platí, že abychom mohli hrát lepší fotbal a kvalifikovat se do evropských pohárů, mužstvo posílit potřebuje," zdůrazňuje Jiří Šimáně.

Co je paradoxní, když organizoval svůj první fotbalový přestup v životě, bylo to do Sparty. Od roku 1976 totiž Jiří Šimáně pracoval v podniku zahraničního obchodu Strojexport, přičemž v letech 1988-91 působil v Zambii. "A byl jsem u toho, když zambijský reprezentant Timothy Mwitwa přišel v roce 1990 na Letnou. Přivedl jsem ho tenkrát trenéru Ježkovi, ale on bohužel zrovna končil, takže si moc dobře pamatuju, jak Mwitwu nechali jezdit po Praze v tričku s krátkým rukávem, i když bylo minus dvacet. On na ty tréninky jezdil autobusem, takže se po cestě pokaždé ztratil v nějaké jiné pražské čtvrti. Tenkrát tady kluby neměly se zahraničními posilami žádnou zkušenost," vybavuje si Šimáně starý příběh.

Mimochodem, Mwitwa se po jedné sezoně ve Spartě vrátil do Zambie. A dva roky nato tragicky zahynul, když se zřítilo letadlo, na jehož palubě cestovala celá zambijská reprezentace.

Lasa sviští do Španělska

Do zahraničí se při hledání posil, tentokrát už pro Slavii, hodlá světoběžník Šimáně dívat i nyní. "Například do Španělska. Nedávno jsem tam byl a pustil si večer na hotelu v televizi zápas druhé španělské ligy. Řeknu vám, viděl jsem tam fotbalisty, kteří by tady v české soutěži patřili určitě mezi nejlepší. Takových hráčů je tam spousta, španělské kluby je tam většinou moc dobře neplatí, protože nemají peníze. A to skýtá možnosti dobrých nákupů, na tom pracujeme," přiznává Šimáně.

Na mládežnické bázi hodlá Slavia spolupracovat s fotbalovou školou v čínské Šanghaji, investovat se možná bude do akademie v bosenském Sarajevu. Ale hlavně do té v Edenu. "Ta potřebuje víc fotbalových hřišť, nebude to jednoduché, ale zařídíme to, mládež je priorita," ví Šimáně, že fotbalový klub, to zdaleka není jen prvoligový A-tým.

Až někdy budete v Manchesteru, zastavte se na stadionu Old Trafford v klubovém muzeu United. Pustí vám tam film, na kterém dokonale zachytili, že Manchester United, to není jen Alex Ferguson nebo Wayne Rooney. To je i metař, který čistí sedačky, kuchařka v klubové kantýně a další desítky lidí, z nichž každý je pro klub důležitý. A přesně tak si novou Slavii představuje i Jiří Šimáně.

"Poprvé mě hodili do šatny, před těch 40 fotbalistů, zrovna když prohráli pohárový zápas v Ústí. Tak asi čekali, že jim budu nadávat. Ale já tam šel proto, abych jim řekl, že jsme všichni jeden kolektiv. Že když budou hrát špatně, tak možná i uklízečka, co jim stírá podlahu v šatně, dostane poloviční plat, protože budeme mít málo partnerů a sponzorů. A naopak, že když ta uklízečka u nich v kabině neodvede dobrou práci a bude tam špína, tak z toho taky nebudou happy. Mým hlavním úkolem je, abych tady z toho vytvořil jeden velký tým. Za to jsem převzal zodpovědnost a je to pro mě obrovský závazek," říká Jiří Šimáně.

Když se řekne Slavia, vybaví si svého tátu, který z Plzně, kde tenkrát bydleli, jezdil poctivě na každý zápas červenobílých. Nebo na nadvakrát zlomené zápěstí, které v brance mládežnického týmu Slavie sám utrpěl v zápase s Duklou. "Neměl jsem zpevněnou ruku, jejich útočník vystřelil a bylo to, no... Se Slavií jsem spojený od dětství, ale celá rodina mě teď zapřísahala, abych do fotbalu nechodil. Já nechtěl, ale musel jsem. Jinak by 15. září Slavia skončila," připomíná datum, kdy zasedal soud, jenž mohl do klubu poslat insolvenčního správce.

Uhrin = hned dva trenéři v jednom

Jiří Šimáně ale ve spolupráci s čínskou stranou uhradili nerozporované závazky Slavie, které činily kolem 40 milionů korun, vyplatili hráčům dva měsíce dlužné výplaty a naplnili konto klubu natolik, aby soud neměl zákonný důvod Slavii skřípnout (více zde).

"Měl jsem jiné plány, pracoval jsem na tom, aby do Slavie vstoupil někdo úplně jiný, ale to by se nestihlo, ten termín 15. září byl pro Slavii likvidační," říká Šimáně. V rámci transakcí, týkajících se Travel Service, jež realizoval s CEFC, rozšířil nakonec toto partnerství i na Slavii (více zde). "A Jaroslav Tvrdík, který čínskou společnost reprezentuje, mě pak přesvědčil, že bych se měl stát i prezidentem klubu," vysvětluje Šimáně, jak postupně měnil své původní plány.

V okolí Slavie se pohyboval léta, jako sponzor či věřitel. "Byl jsem vším," říká k tomu ve zkratce. "Nechci se už k tomu vracet, vystupoval jsem každopádně ve Slavii aktivně i po finanční stránce, ale nikdy jsem za to nic nechtěl. Třeba aby stavěli mé oblíbené hráče."

A do sestavy prý nehodlá mluvit ani Dušanu Uhrinovi. "To je trenér, kterého jsem do Slavie doporučil, když se lámal chleba, to bylo někdy v létě... Já osobně mu věřím, je to dobrý trenér. A v podstatě jsme si jeho příchodem pořídili trenéry dva. Protože jeho otec mu neustále telefonuje a říká mu, co má a nemá dělat," popíchnul Šimáně v lehké nadsázce poblíž sedícího kouče Slavie a syna trenérské legendy v jednom.

S naprostou vážností v hlase pak ale Jiří Šimáně dodává: "Slavia je tu od roku 1892. To je prostě neuvěřitelná značka. S tím si člověk nemůže hrát. Mým cílem bylo udržet Slavii nad vodou. A to se i díky CEFC a Jaroslavu Tvrdíkovi povedlo."

A nejen slávisté teď napjatě čekají, co bude dál. Velký příběh Slavie rozepisuje svoji další velkou kapitolu, nadepsanou novým jménem: Jiří Šimáně.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz