Minulou sezonu vás provázely zdravotní problémy. Jak jste na tom?
Lékaři mi objevili cystu na slezině. Musel jsem podstoupit operaci, kde mi slezinu odebrali. Naštěstí žádná velká omezení z toho pro mě neplynou. Musím trošku víc dbát na imunitu a více se o sebe starat.
Jak probíhala vaše letošní příprava?
Suchou přípravu jsme měli zhruba třikrát týdně, plus v průběhu podzimu proběhla ještě tři vícedenní soustředění v Rakousku na ledovcích.
Jak byste porovnal podmínky pro lyžování u nás s podmínkami velmocí evropského lyžování?
Jelikož nejsme profesionálové a všichni musíme chodit do práce, tak moc času na trénování nezbývá. V porovnání s kluky z jiných zemí, kteří s námi závodí, máme na sněhu naježděnou pětinu toho, co oni. Když se nám povede před sezonou najezdit deset kvalitních tréninků na sněhu, tak je to úspěch, což se poté logicky projevuje na výsledcích.
Je to rozdíl i například proti podmínkám, které mají na Slovensku?
Slovensko se momentálně řadí mezi špičku v para sportech. Výsledkově se velmi zvedlo, nejen ve sjezdovém lyžování handicapovaných, ale také například i v atletice a dalších sportech. Platí trenéry, traséry, i sportovce. Lyžaři dostanou termín soustředění a jedou. My si v práci musíme brát neplacené volno nebo dovolenou, abychom vůbec na nějaké soustředění mohli jet.
Kdo další patří na špici v alpském lyžování?
Mezi špičku dlouhodobě patří Itálie, Rakousko, USA, Rusko, tudíž státy, které se, stejně jako Slovensko, vydaly cestou profesionalizací paralympijských sportů jako celku. Je to úplně jiná liga.
Jaké největší akce vás v letošním roce čekají?
Jelikož tuto zimu není žádné mistrovství světa nebo paralympiáda, tak máme v plánu objíždět zejména evropské a světové poháry, abychom si udrželi tolik bodů, které nám zaručí účast na dalším mistrovství světa. Vrcholem této sezony bude březnový Světový pohár v Norsku, kde se za rok pojede právě mistrovství světa, takže si to tam teď jedeme osahat, abychom věděli, do čeho jdeme.
