Komentář - Jednatřicetiletá bojovnice opanovala královskou disciplínu svého sportu popáté v kariéře. V Kanadě si pověsila na krk zlatou medaili z víceboje a po třech týdnech navázala na zlatý double z MS jednotlivých tratí v Inzellu. Celkově má teď dvacet medailí ze světových šampionátů.
Taková sbírka je úchvatná, senzační, neuvěřitelná, a především unikátní. Po zlatém představení v kombinaci distancí na 500, 3000, 1500 a 5000 metrů se Sáblíková osamostatnila na čele historických tabulek MS.
Ireen Wüstovou a Gundu Niemannovou-Stirnemannovou už nechala za sebou, nizozemská souputnice a německá hvězda 90. let mají na kontě devatenáct nejcennějších kovů. Největší legendou v tomto ohledu je teď závodnice ze země bez jediné rychlobruslařské haly.
Ale co činí tento skvělý úspěch ještě větším a posouvá jeho hodnotu do netušené výšky? Dva světové rekordy v rozmezí 24 hodin. Pokořit limit lidských možností na nesmírně vyčerpávajících vytrvalostních tratích hned dvakrát za jeden víkend, to je něco, v co nedoufali možná ani největší snílci.
A zprvu nesnila nejspíš ani tradičně pokorná Sáblíková. Po návratu na světový trůn v Inzellu neměla příliš času na oslavu nebo odpočinek, ale brzy letěla za oceán připravovat se na druhý vrchol sezony.
Světové rekordy zvládla v kombinaci s dalšími jízdami
O útoku na rekord mluvil trenér Petr Novák, Martina skloňovala zejména problematickou pětistovku na úvod víceboje. Tu ovšem zvládla v sobotu odpoledne (kanadského času) velmi solidně a po krátké přestávce vyjela na vysoko položené a rychlé dráze na tříkilometrovou pouť.
Hlavně v závěru závodu se Sáblíková vyždímala ze všech sil a nemohla v cílí uvěřit času 3:53,31. Na trojce překonala světový rekord vůbec poprvé v kariéře, po třinácti letech ho uzmula Kanaďance Cindy Klassenové.
Na pár hodin si Češka užila slastných pocitů, ale v neděli už se myšlením vrátila zase k nadějně rozjetému víceboji. Po patnáctistovce, na které se rodačka z Nového Města na Moravě přiblížila osobnímu rekordu, byla šance na celkové vítězství pořád velmi reálná.
Ztráta na vedoucí Japonku Miho Takagiovou činila před startem poslední distance 5000 metrů necelých patnáct sekund, ale nejdelší závod je zase slabinou čtyřiadvacetileté Asiatky.
Sáblíková rozběhla oblíbenou, ale vždy bolavou pětku velmi rychle a pak stabilně udržovala tempo. Až na pár výjimek zajížděla kola pod 32 vteřin a v závěru už trenér Novák křičel spolu s hlášením času, že světový rekord je znovu blízko. Burácel tak, že na ledě snad nechal hlasivky.
Jeho svěřenkyně ukázala opět fantastický finiš a tentokrát překonala svůj vlastní světový rekord ze Salt Lake City 2011. V posledním kole nadělila sama sobě před osmi lety virtuálně více než jednu sekundu a posunula maximum o 65 setin. Na trojce to v sobotu bylo o tři setiny.
Nový rekord na pětce zní 6:42,01. Už před třemi týdny v Německu přitom Sáblíková předvedla výkon 6:44,85 a naznačila možnosti pro zámoří. V Kanadě gradující výkonnost potvrdila.
Nejen Nizozemky zíraly: Jak jen to dělá?
Podruhé mohla propuknout obrovská radost, do očí trenéra se zase draly slzy. Pokolikáté už? Takagiová v poslední jízdě ztratila na Češku více než dvacet sekund a oslavy Sáblíkové dostaly zlatý nádech.
Objímala se s reprezentační parťačkou Nikolou Zdráhalovou, masérkou Eliškou Dřímalovou a koučem Novákem. Ti dva si navzájem děkovali a prožívali vítězné chvilky s českou vlajkou.
Upřímná gratulace přišla také od soupeřek. Antoinette de Jongová nastavila dlaň a plácla si s českou šampionkou, Carlijn Achtereekteová se při krátkém objetí Martiny ptala: "Jak to děláš?" Nejspíš si tu samou otázku nepoložila jen mladá olympijská vítězka z Pchjongčchangu.
Způsob, jakým Sáblíková posunula limity, je skutečně ohromující. Nejen kvůli časovému rozmezí, ale také díky tomu, že navíc závodila na tratích 500 a 1500 metrů. Zajela dva rekordy v rámci náročného víceboje, nikoli v samostatném závodě na dlouhou trať.
Věříte na zázraky? Pokud ne, po prvním březnovém víkendu byste měli začít. Už teď musí být Sáblíková za to, co dokázala, v České republice navždy velebena. Ale ona rozhodně nekončí.
Dvěma světovými rekordy potvrdila, že se v letošní sezoně dostala do životní formy. V 31 letech, po zraněních kolena, zad a kyčle.
Příští týden čeká na Sáblíkovou finále Světového poháru v Salt Lake City, kde bude v jediném závodě na tři kilometry hájit celkové vedení. Třetí vrchol sezony bude pro Češku bojem o dvanácté prvenství v SP.
A protože se stadion v Utahu nachází ještě o 300 metrů výše než v Calgary a ovál by tam měl být teoreticky o fous rychlejší, možná se bude čerstvý světový rekord otřásat znovu.
