Jaké zdravotní problémy jste od loňského roku musel řešit?
Nejprve to byl komplikovaný výron v kotníku, takže dva měsíce jsem se nepostavil na lyže a přišel o zásadní část přípravy. Začátkem letošního roku jsem si zlomil žebro, které mě limitovalo jak při tréninku, tak hlavně na mistrovství světa. A do třetice po předchozím zranění kolena jsem letos na jaře absolvoval operaci menisku. Teď už se cítím fit, i když koleno občas trochu cítím. Snažím se proto zmenšit rizika a nevyhledávám třeba taje v bojovém umění (úsměv).
Lze říci, že s ohledem na několik zdravotních problémů jste mohl být s konečným účtem loňské sezony spokojený?
Ve třech závodech Světového poháru jsem skončil v top 15, ale čekal jsem víc. Hlavně na mistrovství světa, které se mi ve všech třech disciplinách vůbec nepovedlo. Říkalo se, že na mých nevalných výkonech se podepsalo zlomené žebro, ale já si myslím, že to byla spíš hlava a chyběla mně i energie.
Po operaci kolena jste v červnu začal s tréninkem a máte za sebou také měsíční pobyt na Novém Zélandu. Jaká to byla příprava?
Velice užitečná. Vydal jsem se tam sice bez svého nemocného italského trenéra pouze se servismanem a všechno jsem si musel vyřizovat sám, ale vlastním pobytem jsem byl doslova nadšený. Sešel jsem se tam s řadou výborných lyžařů, velkým přínosem byly pro mě tréninky, obohatily mě informace a debaty kolem vývoje lyží a spokojený jsem byl i z výsledku několika závodů. Dokonce se mi podařilo zvítězit v Australsko-novozélandském poháru, v němž se sešla dost velká konkurence. V porovnání s loňským podzimem se cítím lépe, jsem o krok napřed.
Mohl jste také porovnat celkové podmínky lyžařů u nás a třeba v sousedním Rakousku?
Nestěžuji si, zatím jsem si mohl dopřát vše, co jsem chtěl. Když však srovnám celkové podmínky nejlepších lyžařů s našimi reprezentanty, tak je to ohromný rozdíl. Především oni se nemusejí o nic starat a mohou se soustředit pouze na lyžování. Já bych například bez obchodních partnerů tuto přípravu nemohl absolvovat.
V 31 letech jste po odchodu Ondřeje Banka nejstarším českým alpským lyžařem. Jak tuto novou pozici prožíváte?
Blížím se svému vrcholu, a proto bych měl už v letošní olympijské sezoně zužitkovat své dosavadní zkušenosti. Snad se vše dobré sejde, vrátím se po loňském útlumu ve startovních číslech do vyšších pater a budu schopen závodit i s těmi nejlepšími. Potřebuji nutně FIS body hlavně v obřím slalomu.
Kdy a kde je chcete sbírat?
Za dva dny se ještě vydám na trénink do Itálie a poslední říjnový víkend už mě čeká první závod Světového poháru v Söldenu. Jsem zvědavý, jak bude připravená trať. Moc od sebe nečekám, chci se hlavně rozzávodit, ale zároveň předvést svoje současné maximum. Potom mě čeká dlouhá šňůra těchto závodů v Evropě přerušená měsíčními starty v Jižní Americe a ani v lednu jich nebude málo. Chci každý závod absolvovat s maximálním úsilím, k čemuž potřebuji dobrý zdravotní stav. V průběhu sezony snad budu chytřejší a budu moci uvažovat, s jakými šancemi se na olympiádu do Koreje vydám.
Dnes to ještě nevíte?
Nevím, kdo se mnou bude ve slalomu, nebo obřím slalomu či kombinaci na stupních vítězů (smích). Ale teď vážně: Věřím, že se mi podaří aspoň v jedné disciplíně bojovat o přední příčky. Na předchozích třech olympiádách se mi moc nedařilo, takže teď nastala situace, kdy si z těchto her musím vzít ponaučení a využít nasbíraných zkušeností. Už dnes tuším do čeho půjdu, ale když se mi sezona vydaří podle představ, tak věřím v úspěšné vystoupení i na olympiádě.
