Na Velkém Taxisu skončil život koně Vicodyho. Zbytečná smrt, naštval se Kalousek

Marek Janoš Marek Janoš
Aktualizováno 15. 10. 2018 14:04
Velká pardubická patří ve střední Evropě k nejtěžším dostihům. Nejobávanější Taxis tentokrát ukončil život koně Vicodyho žokeje Josefa Bartoše.
Pád na Velkém Taxisově příkopu.
Pád na Velkém Taxisově příkopu. | Foto: ČTK

Pardubice - Devítiletý valach Vicody se na začátku závodu držel s hlavní skupinou. Na Velkém Taxisově příkopě ovšem dopadl na hranu překážky, která ukončila jeho život.

Letošní Velkou pardubickou dokončilo pouze 11 koní. Na suchém terénu přišla řada pádů. Nejvíce tradičně na Velkém Taxisově příkopu, který znamenal konec závodu pro čtyři koně. Nešťastně dopadl především Vicody, v sedle s Josefem Bartošem, pro kterého zranění na slavné překážce bylo smrtelné.

"Udělal chybu, skočil skok strašně nízko," vracel se ke klíčovému okamžiku žokej. "Taková událost je vždycky nepříjemná," uvedl otřesený Bartoš pro iSport. Sám při pádu utržil zásah do hlavy.

Stejný žokej podobnou situaci zažil na Velké před čtyřmi lety, kdy na Taxisu  skončil život klisny Zulejky. Ihned po dopadu zamířil Bartoš do nemocnice a panovaly obavy i o jeho život.

Smrt Vicodyho přitom rezonuje i u nesportovní veřejnosti. "Když člověk v nějakém extrémním sportu vědomě riskuje vlastní život, je to jeho věc. Ale jak k tomu přijde nevinné zvíře? Proč se provozuje zbytečná překážka, kde hrozí zbytečná smrt?" ptal se například bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru.

Taxisův příkop stál život dlouhou řadu koní. Především v minulém století byl široko daleko známý svou krutostí. Koně jej navíc skáčou jen jednou ročně, právě na Velké pardubické. Původně byl Taxis dva metry hluboký a pět metrů široký, schovaný za metr a půl vysokou překážkou.

V roce 1992 vtrhli demonstranti za práva zvířat během Velké pardubické do závodiště právě kvůli špatné pověsti příkopu. To vyvolalo debatu o jeho zachování, či zrušení na jejímž základě byla překážka pro následující ročník Velké zmírněna.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy