Na počest otce Švédského království
Gustav Eriksson Vasa uprchl roku 1520 z dánského zajetí, zamířil do švédského městečka Mora a snažil se místní sedláky přesvědčit k povstání proti Dánům. Jenže marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyžích na západ, směrem do Norska.
Po 90 kilometrech jej v Sälenu dostihli dva poslové a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s porážkou Dánů a v červnu 1523 korunovací Gustava I. Vasy švédským králem. Dnes je Vasa považován za otce Švédského království, jež se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí.
Při příležitosti čtyřstého výročí této události uspořádali Švédové závod ze Sälenu do Mory (nachází se ve středním Švédsku nedaleko Falunu). Premiéry se v roce 1922 zúčastnilo 119 běžců, rok od roku se pak počet startujících zvyšoval, nyní devadesátikilometrovou štreku běhá kolem 15 tisíc lyžařů. V roce 1977 se Vasova běhu zúčastnil i švédský král Carl XVI. Gustav. Devadesátikilometrový úsek je lemován statisíci nadšených a mohutně povzbuzujících diváků.
Navždy slavní
Mezi švédské legendy, které si svůj věhlas, jenž přesahuje lyžařský svět, vydobyly na proslulé trati, patří především Nils Karlsson, který ve 40. a 50. letech vyhrál Vasaloppet devětkrát, z toho v letech 1945 až 1951 sedmkrát za sebou. Závodník známý pod přezdívkou "Mora-Nisse" se proslavil i svým nápadem z roku 1947, kdy spolu s klubovým kolegou a kamarádem Andersem Törnkvistem chtěli sdílet vítězství a doběhnout společně, lyže vedle lyží. Jury však určila vítězem Karlssona. Kdyby v roce 1944 neprohrál o jedinou vteřinu, mohl mít na svém kontě "desítku".
Nezapomenutelný je i vítěz z roku 1981 Sven-Ake Lundbäck. Ten totiž posbíral všechny nejcennější lyžařské vavříny, když před tím získal olympijské zlato v Sapporu (1972) a zlato z MS v Lahti (1978). K tomu ještě přidal 10 zlatých ze švédských mistrovství. Po svém triumfu na Vasově běhu navždy vlyžoval do švédské historie.
Švédové dodnes se slzou v oku vzpomínají na bratry Örjana a Anderse Blomquistovi, kterým se jako prvním podařilo vyhrát závod společně. Před nimi to marně zkoušely tři dvojice (včetně zmiňovaného Karlssona), ovšem rozhodčí vždy určili jednoho vítěze. Až když v roce 1988 dojeli oba bratři naráz s dívkou dekorující vítěze v náručí, měl Vasaloppet poprvé dva šampiony. Na tuto událost se dodnes vzpomíná jako na jeden z nejhezčích okamžiků v celé historii závodu, během něhož se skloubila bratrská láska se sportovním výkonem.
Do historie se zapsal i Peter Göransson, který v roce 1998 doběhl do cíle za neuvěřitelné tři hodiny a 38 minut a drží rekord trati. Jen pro srovnání, letošnímu vítězi Danielu Tynellovi to trvalo skoro o hodinu déle. V roce 1998 však musel Göransson z Asarny i s tímto vynikajícím časem o vavřínový věnec tvrdě bojovat až do cílové čáry se Staffanem Larssonem z pořádající Mory. Ten si spravil chuť triumfem hned v následujícím roce.
Švédové jistě znají i jméno Jana Ottossona, jemuž se v roce 1992 podařilo zatím jako poslednímu obhájit vítězství (tedy vyhrát dvakrát za sebou). Letos se o to marně snažil Oskar Svärd, dvojnásobný vítěz Vasova běhu, když skončil "až" pátý.
Symbol mužnosti
Vasaloppet je pro Švédy kouzelným slovem, toto kouzlo je však nerozlučně spjato s pořádnou dřinou, potem, krví a leckdy i slzami. "Vasaloppet můžeme počítat mezi symboly mužnosti, podobně jako gladiátorské zápasy, lovení losů či závody Ironman," tvrdí švédští organizátoři. Ti jsou také hrdí na hladký průběh nejmasovějšího běhu na lyžích, který zajišťuje více než 3000 dobrovolníků.
S pýchou hovoří i o náročnosti závodu: "I světové hvězdy jako Thomas Magnusson nebo Björn Dählie doběhly na pokraji sil. Každý se unaví a vyčerpá. Dříve nebo později." Vyzdvihují i odvahu veteránů, kteří mají za sebou leckdy i více jak třicet startů. Jak ale připomínají, vítězem je prakticky každý, kdo ultramaraton dokončí.
Ve stopách našich předků za vítězstvími zítřka
Každého účastníka, jenž dojede do cíle, vítá slavobrána s mottem závodu "I Fäders Spar för Framtids Segrar" ("Ve stopách našich předků za vítězstvími zítřka"). Jeho autorem je švédský umělec z Leksandu Gustaf Ankarcrona a bylo použito již při druhém ročníku v roce 1923.
Slavobrána se slavným heslem se stala nejznámější značkou Mory. Její obrázek totiž každoročně přinášejí média v nejrůznějších koutech světa. Má svou vlastní historii, pečlivě zaznamenanou kronikáři Vasova běhu. Díl slávy spočívá i na malířích, kteří tento nápis zhotovili či ho po letech "restaurovali".
Kransmas, kranskulla, TjejVasan, HalvVasan, SkejtVasan...
Mezi slavné se zapíšou také ti, kteří v cíli dekorují vítěze vavřínovým věnce. Jsou pečlivě vybíráni, většinou jde o mladé úspěšné lyžaře a pro každého vyvoleného je tato funkce velikou ctí. Mladík zvaný "kransmas", dekoruje vítězky běhu na 30 km ("TjejVasan") a na 45 km ("ženský Vasaloppet"). Dívka zvaná "kranskulla" pak odmění věncem prvního muže samotného Vasaloppetu.
Velkou slavnost lyžování nelze zužovat jen na první březnovou neděli, kdy se koná hlavní závod. Švédové touto událostí žijí již deset dnů předem, kdy v Moře začíná bohatý sportovní a kulturní program. Vasův běh je samozřejmě nejslavnější a nejprestižnější, ale velice populární jsou i doprovodné akce.
Patří mezi ně rodinný KortVasan, třicetikilometrový běh pro každého, komu je přes 13 let, TjejVasan, 30 km pro ženy, Öppet spar, klasických 90 kilometrů ze Sälenu do Mory, ovšem bez nervů a stresu opravdového klání, HalvVasan, poloviční Vasův běh, tedy 45 kilometrů, SkejtVasan, Vasův běh volnou technikou. Tyto akce jsou určeny pro širokou veřejnost.
Vše pak již směřuje k závěrečnému víkendu a dvěma vrcholům - závodům nově počítaným i do Světovéh poháru. Sobota patří ženám a jejich 45 kilometrům z Oxbergu do Mory. Tento tzv. "ženský Vasaloppet" letos vyhrála Norka Marit Björgenová. V neděli pak startuje skutečný Vasův běh na 90 kilometrů, v němž startují muži i ženy.
Češi známým pojmem
Čechy může těšit, že v oblasti běžeckého lyžování patří ve Švédsku k známému a uznávanému národu, především díky pravidelnému a úspěšnému účastníkovi Stanislavu Řezáčovi.
Ten jako jediný Čech dosáhl na stupně vítězů, když roku 2003 doběhl třetí, letos skončil těsně pod stupínky slávy, stejně jako loni Martin Koukal. Neztrácejí se ani české ženy, nejlepší výsledek zaznamenala právě letos Blanka Nedvědická, když ve 44 letech skončila čtrnáctá.
