Comaneciová, jež dostala křestní jméno podle hrdinky sovětského filmu, se narodila ve městě Gheorghe Gheorghiu-Dej, které se dříve jmenovalo a nyní opět jmenuje Onesti.
S maminkou úřednicí, tatínkem automechanikem a bratrem Adrianem bydleli v paneláku na sídlišti. V šesti si ji vybrali slavný maďarský trenér Béla Károlyi a jeho žena Marta do gymnastické přípravky.
V roce 1976 získala v Montrealu titul absolutní olympijské vítězky, v letech 1975, 1977 a 1979 si připsala tituly absolutní mistryně Evropy a ve sbírce úspěchů má dalších 11 zlatých medailí z finále na jednotlivých nářadích.
A jako vůbec první gymnastka v historii ohromila ziskem nejvyššího možného počtu bodů - dvěma desítkami za cvičení na bradlech na olympiádě v Montrealu.
Drobná čtrnáctiletá dívenka s ofinou zastřiženou podle pravítka tam získala pět medailí, z toho tři zlaté, a stala se miláčkem sportovního světa. "Když Nadia cvičila, dotkla se vaší duše, místa ve vašem srdci. Čas se na moment zastavil," řekla Kathy Kellyová, šéfka amerických gymnastek.
Novináři na ni dotírali, proč se při závodech nikdy nezasměje. "Nejsem prostě zvyklá usmívat se, když není čemu. A při gymnastických soutěžích většinou nebývá nic k smíchu," řekla lakonicky a vysloužila si přezdívku "mistryně z ledu".
Na moskevské olympiádě 1980 ještě vybojovala dvě zlaté medaile a v létě 1981 získala na světové univerziádě pět zlatých. Na MS v témže roce však už nepřijela, byť jí ještě nebylo dvacet.
Pustila se do studia tělovýchovného institutu, trénovala reprezentaci, působila jako rozhodčí. V Rumunsku ji ukazovali při státních návštěvách jako "cvičené zvíře", syn diktátora Ceaušeska Nico ji údajně donutil, aby mu sloužila coby milenka.
Největší dobrodružství jejího života ale mělo teprve přijít. Americká média ho nazvala útěkem desetiletí. "O útěku z Rumunska jsem moc nepřemýšlela. Bylo to okamžitého rozhodnutí. Ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu," vzpomínala později.
V listopadu 1989 vyrazila z Bukurešti dvě auta se sedmi lidmi. Přešli maďarskou hranici přes močály, po patnáctikilometrové pouti se hlásili u maďarské pohraniční stráže.
Comaneciové pomohl Constantin Panait, v Kalifornii žijící Rumun, kterého znala pouhý týden. Na americkém velvyslanectví ve Vídni získala politický azyl a skrývala se. Její bukurešťský dům mezitím vyplenila rumunská tajná policie Securitate.
Na letišti v New Yorku vystoupila 1. prosince 1989. Panait vozil Nadiu po Americe, kde za peníze dávala rozhovory. "Šla jsem za Panaitem, svou velkou láskou," tvrdila nejprve. Později říkala: "Je jen mým přítelem." A nakonec: "Byla jsem otrokyní Panaita." Údajně ji věznil a terorizoval. "Nakonec mi ukradl 150.000 dolarů," uvedla.
Poté žila u rumunského ragbyového trenéra v Kanadě, předváděla oděvy, vystupovala v reklamě na spodní prádlo, navrhovala svatební šaty.
Tehdy svou bývalou kolegyni oslovil americký gymnasta Bart Connor, olympijský vítěz na bradlech z Los Angeles 1984, který ji pozval do své gymnastické školy v Oklahomě. Znali se už od roku 1976.
Svatba v Bukurešti, kam se gymnastka vrátila v roce 1994, vyvolala v dubnu 1996 hotové pozdvižení. Svatební šaty s 20.000 perel a sedmimetrovou vlečkou nabídl Comaneciové japonský císař, za svědka si vybrala slavného tenistu Ilieho Nastaseho, hostinu organizoval prezident Ion Iliescu, mezi hosty nechyběli Arnold Schwarzenegger či Hillary Clintonová. Syn Dylan Paul se narodil k desátému výročí svatby, v červnu 2006.
Comaneciová, která má od roku 2001 i americké občanství, nyní s manželem vede gymnastickou akademii. Zároveň se věnuje charitě, dotovala třeba výstavbu dětské kliniky v centru Bukurešti.
Vyhrála ale také anketu o sportovkyni století a stala se vůbec prvním sportovcem, který přednášel v OSN. Když cestoval bývalý americký prezident George Bush v roce 2006 na pražský summit Severoatlantické aliance, vybral si ji za poradkyni.
Několikrát ročně navštěvuje rodné Rumunsko, kde podporuje děti, které se nemohou věnovat sportu. A v listopadu 2017 vzpomínala v Praze, jak musela před čtyřiceti lety město bleskově opustit, když politici v průběhu soutěže stáhli celý rumunský tým z mistrovství Evropy. Tehdy byla v Praze mezi oceněnými sportovci při zasedání Asociace národních olympijských výborů.
