Nádherné je vyhrát třeba i v Prší
Střešovičtí jdou v dalších a dalších ročnících znovu nadšeně za absolutním vrcholem, cokoli jiného než prvenství by bylo zklamáním. O motivaci prý nikdy není nouze.
"Jde o pocit vítězství. Zná ho každý, stačí například vyhrát v Člověče, nezlob se nebo v Prší. Všichni si to někdy vyzkoušeli, na chvilku se prostě člověk cítí být nade všemi jako král. O co těžší, delší a náročnější je úsilí nechat za sebou o mnoho víc soupeřů, o to jsou pak ty vítězné pocity mistrů silnější a emotivnější," popisuje chuť znovu a znovu vítězit zkušený útočník Juraj Šádek (31), pevně spjatý s úspěchy Tatranu Techtex Střešovice, jenž vlastní všech dosavadních deset titulů.
Ani letos v dubnu se florbalový scénář neměnil. Ve finále se počtvrté za sebou utkali hráči pražského Tatranu se soupeři z ostravského FBC. A střešovický klub pošesté za sebou a podesáté celkově zvítězil. Česká florbalová liga se hraje od roku 1994 a má doposud pouze dva vítěze. První dva tituly získal Tatran, druhé dva Vítkovice, další dva opět Tatran. Do nadvlády Střešovic pak dokázaly v roce 2000 opět vstoupit pouze Vítkovice. Od té doby nepřetržitě vládne pražský klub.
Infobox
Dosavadní finálové série play off:
1997: Vítkovice-Tatran
4-1, 2-4 a 2-0
1998: Tatran-Vítkovice
1-5, 3-1 a 2-1
1999: Tatran-FBC Ostrava
4-1, 3-5 a 4-1
2000: Vítkovice-Tatran
2-3, 4-3 a 2-1
2001: Tatran-Sparta
1-0, 4-0 a 4-2
2002: Tatran-Havířov
8-3, 2-3p, 6-2 a 3-0
2003: Tatran-FBC Ostrava
1-4, 6-3, 3-5, 4-1 a 5:4p
2004: Tatran-FBC Ostrava
1-5, 2-3t, 4-3, 5-4 a 6:4
2005: Tatran-FBC Ostrava
4-7, 7-2, 5-4 a 4-3p
2006: Tatran-FBC Ostrava
7-5, 3-4t, 7-5 a 5-3
Vysvětlivky: t- po trestných stříleních, p- po prodloužení
ZDROJ: www.tatran.cz
Toto dlouhodobé kralování má přece jen obdoby. V nejvyšší ženské soutěži, kde letos již pošesté za sebou vybojovaly titul ženy z FBC Liberec.
"Monotónní" scénář mohla narušit svou spanilou jízdou Mladá Boleslav, která v základní části skončila překvapivě druhá, vklíněná mezi oba dva velké finálové rivaly. Tým FBC Ostrava si však s překvapením soutěže poradil v semifinále 3:0 na zápasy a počtvrté za sebou postoupil do finále. Nikdy však ještě nedokázal udělat poslední krok a sáhnout si na mistrovskou trofej.
Ostravští smolaři
A přitom k tomu měl pokaždé nesmírně blízko. V prvním vzájemném finále (hraném na tři vítězné zápasy) v roce 2003 vybojoval Tatran titul až v rozhodujícím pátém zápase Očkayovou brankou v prodloužení, roku 2004 vedli Ostravané již 2:0 na zápasy, Pražané však dokázali sérii obrátit šňůrou tří vítězných utkání. Loni Tatran dosáhl na titul opět až v pátém zápase, Freundovým gólem v prodloužení.
Letos vypadala série jednoznačněji, ovšem Ostravě se podařilo sebrat Tatranu vítězství v domácím zápase a stačilo jí tento úspěch potvrdit dvěma výhrami před tisícovkou lidí ve své hale. Jenže FBC Ostrava oba duely prohrála a po výhře 3:1 na zápasy se opět radoval Tatran.
Zdálo by se, že ostravské "Pepino" již musí jen při vyslovení jména svého tradičního soupeře vidět rudě a že další a další klání ještě přiostřují vzájemnou rivalitu. Juraj Šádek má však jiný názor: "Každým rokem je rivalita Tatranu a Pepina mírnější. Fanoušci to určitě cítí opačně, ale týmy se více znají, více respektují i díky tomu, že vědí, jak těžké je dostat se opět až do finále. Loni už bylo dokonce některým našim hráčům Pepina i líto."
Jak se kuchtí tituly?
Jeden z důvodů dlouholeté úspěšnosti pražského klubu je samotný vývoj českého florbalu. Nepočítáme-li spartánské pokusy před revolucí, začala se tato hra provozovat právě ve Střešovicích, když v roce 1991 přivezli bratři Vaculíkové ze Švédska florbalové hokejky. Martin Vaculík je dodnes prezidentem střešovického florbalového oddílu. A když později přivezli i opravdové florbalové mantinely z Maďarska, mohly se začít hrát soutěže a poté i kvalifikace na první ligu, jež se rozeběhla roku 1994.
Mezi další důvody patří i dokonale zvládnutá výstavba týmu, neboli "team building". Jádro stále ještě tvoří jeho prapůvodní hráči: brankář Tomáš Kafka, útočníci Juraj Šádek a Vladimír Fuchs či obránce Petr Ďarmek.
Tento základ se postupně doplňuje mladými odchovanci z juniorů a dorostu i "hotovými hráči", které Tatran oslovuje. "Stále je ale nutné o složení týmu přemýšlet, a to nejen s výhledem na jednu sezonu. Zatím se to dařilo, kádr je proto stále silný i přesto, že v posledních letech odešlo hodně kvalitních hráčů do zahraničí, nebo ukončilo aktivní kariéru," vysvětluje Šádek.
Ten také nechal nahlédnout do "kuchyně" mužstva: "K cca 25 hráčům přidáme pár trenérů a přiměřeně letní přípravy, k tomu 2-3 přípravné turnaje a pravidelně 3-4krát týdně trénink. To celé za občasného míchání necháme 10 měsíců kvasit, a když se to povede, získáme titul. Ten lze následně dochutit i pikantními oslavami. A když se to nepovede, bylo asi něčeho moc. Nebo málo?"
Kdy se výrobní linka zasekne?
Co se stane, až se tatranská výrobní linka na tituly zasekne? "Zklamání by to bylo hlavně pro samotné hráče a trenéry, pocit prohry už ale také většinou znají, ať už z minulosti, z juniorů nebo z jiných klubů, a proto si ho často při motivacích před zápasem připomínají," říká pevný článek mistrovské "výrobní linky" Juraj Šádek.
V týmu se prý hráči hecují slovy: "Prohraješ jeden zápas, jednu třetinu, nebo i jeden souboj, který rozhodne, a pak už budeš poražený celou další sezonu i navždy v historii."
