Týkal se finálová série americké baseballové ligy, která vyvrcholila 9. října 1919 a v níž klub Cincinnati Reds přehrál v boji o titul Chicago White Sox poměrem zápasů pět ku třem.

Chicagský tým, v té době s přehledem nejsilnější baseballový klub Spojených států, byl přitom jasným favoritem a jeho selhání vyvolalo pochyby už bezprostředně po posledním zápase.

Samotné vyšetřovaní začalo ale až v příštím roce a prokázalo, že finále ligy zmanipulovala skupinka hráčů White Sox, která se dala dohromady s lidmi ze sázkových agentur i mafie.

Spousta detailů sice zůstala dodnes nevyjasněna, jisté ale je, že hlavním iniciátorem byl na hráčské straně Chick Gandila, napojený na mafiána Arnolda Rothsteina. "Namočili" se i Lefty Williams, Eddie Cicotte, Swede Risberg, Happy Felsch, Fred McMullin, Buck Weaver a rovněž slavný "Bosonohý" Joe Jackson.

K manipulaci s výsledky dohnalo baseballisty několik důvodů - sílící nátlak bookmakerů i pokušení, že mohou vydělat více peněz, než činil bonus za triumf v lize, a zároveň se prý rozhodli ztrestat lakotu majitele klubu Charlieho Comiskeyho.

Ten na hráčích šetřil, kde se dalo. Vedle malých odměn je například nutil, aby si sami prali. Ostatně pojem "Black Sox", pod kterým je aféra známá a jenž parafrázoval název týmu, se objevil už před neslavně proslulou sázkařskou aférou.

Pro hráče, kterým aféra přinesla na svou dobu slušné peníze, skončil ovšem celý příběh katastrofálně. Porota je sice nakonec neodsoudila za žádný trestný čin, nemilosrdný byl ale verdikt ze strany ligy. Ta jim udělila doživotní zákaz činnosti, a přestože to byly velké hvězdy, byla jim zapovězena i Síň slávy.

Také chicagský klub se z traumatu dlouho vzpamatovával, baseballovou ligu, kterou ovládl v letech 1906 a 1917, dokázal potřetí a zatím naposledy vyhrát teprve po 88 letech v roce 2005.