Seemanová trhá další české rekordy, na kraulařské stovce se zlepšila o půl sekundy

ČTK ČTK
28. 11. 2021 20:44
Barbora Seemanová zaplavala v posledním semifinále mezinárodní soutěže ISL český rekord v krátkém bazénu na 100 metrů volný způsob. Vlastní maximum ze začátku listopadu zlepšila v Eindhovenu o 52 setin na 51,71 sekundy.
Česká plavkyně Barbora Seemanová ve finále kraulařské dvoustovky na OH 2020
Česká plavkyně Barbora Seemanová ve finále kraulařské dvoustovky na OH 2020 | Foto: ČTK

Česká hvězda v závodě dohmátla druhá o pouhou setinu za Američankou Erikou Brownovou. Poté ještě vyhrála za 1:54,17 dvoustovku, na níž v minulém týdnu vytvořila český rekord 1:53,23 a na začátku listopadu v Kazani se stala vicemistryní Evropy. V sobotu navíc byla druhá na čtyřstovce za 4:03,76 (český rekord 4:02,09 ze září).

Na stovce Seemanová dosud vedla historické české tabulky časem 52,23, se kterým 5. listopadu v Kazani skončila na ME v Kazani čtvrtá.

V závěrečném semifinále Inernational Swimming League už neměl její tým Iron šanci na postup mezi čtveřici účastníků finálového klání. V něm se 3. a 4. prosince naopak představí Simona Kubová jako členka sestavy Energy Standard.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy