Evropský halový primát už získal dvaatřicetiletý desetibojař potřetí. Ve své sbírce má však i mnohem cennější trofeje. Roman Šebrle už patří několik let k české medailové "jistotě", přesto nechybělo mnoho a mohl místo treter obouvat kopačky.

Šebrle obhájil evropské zlato
Český vícebojař vybojoval na atletickém mistrovství Evropy třetí zlatou medaili v řadě.

Janků finále nedoskákal, skončil čtvrtý
Český výškař nemohl pro zranění dokončit slibně rozjetý závod, čtvrtá skončila i tyčkařka Rybová.
 

Mohl být fotbalistou

Roman Šebrle byl od dětství talentovaný pro většinu sportů. V mládežnickém věku volil mezi fotbalem a atletikou.

Související

Roman Šebrle obhájil zlato, dálkařka Ščerbová má bronz

7 fotografií

Pro české sportovní fanoušky je jistě dobře, že si vybral právě královskou atletickou disciplínu - desetiboj.

Rodák z Lanškrouna začínal se sportem v roce 1980 jako fotbalista. Tomu se věnoval do roku 1993, od roku 1990 však již začal dělat atletiku v TJ Týniště nad Orlicí (do roku 1993). Zde ho objevil Jiří Čechák a v Pardubicích z něj během tří let udělal téměř hotového desetibojaře.

Svůj první mužský desetiboj absolvoval v roce 1991, tedy ve svých 17 letech, a dosáhl v něm na české desetibojařské scéně podprůměrného výkonu, 5187 bodů. Tento součet byl dán také tím, že se začal atletice naplno věnovat až v pozdějším věku.

Díky tomu je pravděpodobné, že opotřebení organismu se u Šebrleho projeví mnohem později než u ostatních. Na vrcholu tak může figurovat do vyššího věku, než bývá obvyklé.

Do špičky až v dresu Dukly

Na podzim 1995 nastoupil do Dukly Praha a byl jedním z členů tréninkové skupiny Zdeňka Váni, kouče Tomáše Dvořáka.

V české vícebojařské špičce se Šebrle napevno usadil po roce 1996, kdy vyhrál halové i otevřené mistrovství republiky. Právě s Tomášem Dvořákem vytvořili na přelomu tisíciletí nedostižnou dvojici, kterou se zbylý vícebojařský svět snažil vždy porazit. Mockrát se mu to však nepodařilo.

Svoji premiérovou velkou medaili vybojoval Šebrle na halovém MS v Maebaši v roce 1999. Ziskem bronzové medaile navíc vystoupil ze stínu Tomáše Dvořáka, když ho poprvé na velké akci porazil.

Úspěšný desetibojař Roman Šebrle při rozhovoru pro Českou televizi na halovém ME v Birminghamu. | Foto: Pavel Pruša

Na stupních vítězů se oba nejlepší čeští vícebojaři poprvé sešli na HME v belgickém Gentu 2000. Dvořák zvítězil, Šebrle byl druhý. Na OH v Sydney pak nestačil pouze na Estonce Erkiho Noola.

V roce 2001 zdolal Šebrle v Götzisu jako první desetibojař bájnou hranici 9000 bodů a výkonem 9026 drží doposud světový rekord. Na konci roku 2001 vzbudil Šebrle mediální rozruch svým odchodem z tréninkové skupiny, kde byli momentálně dva nejlepší desetibojaři všech dob.

Psalo se o neshodách mezi Šebrlem a trenérem Váňou, který prý stavěl stále na první místo ve skupině svého zetě, Tomáše Dvořáka. Navíc bylo těžké stavět trénink individuálně pro oba dva.

Začátek nové éry

S trenérem Daliborem Kupkou dosáhl v Mnichově na ME v roce 2002 na první zlato pod otevřeným nebem. Od té doby vozí Šebrle jeden cenný kov za druhým.

Z MS 2003 (Paříž) a MS 2005 (Helsinky) dovezl stříbro, v sedmiboji získal primát i na HMS 2004 a je čerstvě trojnásobným halovým mistrem Evropy (2002, 2005 a 2007).

Od roku 2001 dokončil světový rekordman 21 desetibojů a jen v pěti případech neodešel jako vítěz. Svou nadvládu nad vícebojařským světem potvrdil i na olympijských hrách 2004 v Aténách, kde získal vytoužené olympijské zlato.

K dosažení všech velkých titulů mu chybí už jen titul mistra světa. O ten bude bojovat letos v japonské Osace. Pokud se mu ho nepodaří vybojovat v letošním roce, bude se o to pokoušet jistě i o dva roky později ve finském Lahti.

Dalším nejbližším cílem je obhajoba olympijského primátu v čínském Pekingu v roce 2008. Doufejme, že se mu budou nadále vyhýbat zranění.

Sportovní fanoušci mají ještě v čerstvé paměti zranění oštěpem, který se mu zabodl do ramene, zaviněné Šebrleho nepozorností při tvrdém tréninku. Do smrti mu bude jizva na pravém rameni připomínat zvýšenou opatrnost při pohybu na atletickém stadionu.

Šebrle může hovořit o velkém štěstí a v podstatě o tom, že se znovu narodil.

Pokud tedy zdraví dovolí, mohli bychom o Šebrlem ještě slyšet minimálně do roku 2010, kdy mu bude 36 let. Není taky vyloučeno, že se bude se světovým vícebojařským světem loučit až na OH 2012 v Londýně.

Medaile z velkých soutěží - desetiboj
Zlata z OH (desetiboj): 1 (2004 Atény)
Zlata z ME: 2 (2002 Mnichov, 2006 Göteborg)
Stříbra z OH: 1 (2000 Sydney)
Stříbra z MS: 2 (2003 Paříž, 2005 Helsinki)

Sedmiboj hala
Zlata z HMS: 2 (2001 Lisabon, 2004 Budapest)
Zlata z HME: 3 (2002 Vídeň, 2005 Madrid, 2007 Birmingham)
Stříbra z HME: 1 (2000 Gent)
Bronzy z HMS: 3 (1999 Maebashi, 2003 Birmingham, 2006 Moskva)
Osobní rekord v desetiboji: 9026 Götzis 2001 světový rekord
Osobní rekord v sedmiboji: 6438 Budapest 2004 evropský rekord

Osobní rekordy v jednotlivých disciplínách:
100m: 10,64 Götzis 2000
Skok daleký: 8,11 Götzis 2001
Vrh koulí: 16,36 Atény 2004
Skok vysoký: 2,15 Götzis 2000
400m: 47,76 Götzis 1999
110m překážek: 13,68 Thum 2001
Hod diskem: 49,37 Turnov 2003
Skok o tyči: 5,20 Turnov 2003
Hod oštěpem: 71,10 Götzis 2001
1500m: 4:21,98 Götzis 2001
60m: 6,91 Tallinn 1999
60m překážek: 7,84 Praha 2000
1000m: 2:37,86 Lisabon 2001
Počet desetibojů přes 8000 bodů: 36
Počet sedmibojů přes 6000 bodů: 17
Průměr deseti nejlepších desetibojů: 8786,6 bodů