Brusel - Chlapík, který se vedle mě v sobotu večer postavil u baru irského pubu v centru Bruselu, vypadal – řekněme docela decentně. Pětapadesát, možná šedesát let, světlý oblek, červený pulovr, brýle, za dvě hodiny dva guinessy. Nic extravagantního.
Chvilku před jedenáctou se ale můj společník dost viditelně změnil: zaťal pěsti a dlouhé minuty cosi nesrozumitelného řval směrem k televiznímu plátnu nad barem. Stejně jako zhruba půlka hospody. Ten večer nebylo těžké poznat, kdo je kdo: Ti, co dávali najevo své nadšení, byli ragbyoví nadšenci z Walesu nebo mu aspoň fandili.
A i anglická enkláva v Bruselu se poznala celkem bezpečně: nevěřícně a úplně potichu koukala na stejnou obrazovku, kde před chvíli skončil první opravdu velký zápas letošního světového šampionátu v ragby. A skončil přesně tak, jak se Anglie připravující se na šampionát dlouhých šest let od chvíle, kdy jí byl přidělen, obávala.
Měla to být velká pomsta Angličanů za odjezd z turnaje hned po prohraném čtvrtfinále, jak se jí to přihodilo před čtyřmi lety. Jenže místo toho teď domácímu týmu úplně vážně hrozí, že na tomhle mistrovství mezi nejlepších osm týmů světa vůbec nepostoupí. Bylo by to asi největší ponížení, které kdy anglické ragby zažilo. A po sobotní porážce s Walesem 25:28 na svém národním ragbyovém stadionu Twickenham je mu hodně blízko.
Co se to stalo!? A proč?
V pátek jsme tu psali, že Anglie hraje s Walesem vždycky hodně vyrovnané zápasy. A ani v sobotu večer to zpočátku nevypadalo jinak. Celý zápas patřil dvěma hráčům s číslem 10 na zádech. Owenu Farrellovi v anglické a Danu Biggarovi ve velšské sestavě.
Obě útokové spojky světové extratřídy byly famózní, během zápasu se nezmýlili ani při jednom ze svých kopů na ragbyovou branku „háčko“. Farrel jich předvedl sedm. Biggar ještě o jeden víc. A to také rozhodlo.
Anglie přitom ještě v poločase mířila za bezpečným vítězstvím. Když se Jonny Mayovi povedlo položit v 27. minutě pětku, vypadalo to už hodně nadějně. V poločase vedli Angličané 16:9, v 10. minutě druhé půle to bylo dokonce 22:12 a v ulicích Londýna se chystala party.
Domácí pomohli soupeři sami
Za to, že se přestěhovala do Cardiffu a vůbec celého pětimilionového Walesu, kde je každé vítězství nad Anglií oslavováno jako národní svátek, si můžou domácí sami. Ještě 11 minut před koncem vedli 25:18. A pak přišla poslední desetiminutovka, na kterou se bude v Anglii i ve Walesu vzpomínat dlouhá léta.
Velšká mlýnová spojka Gareth Davies nejdřív v 71. minutě po fantastické akci celého týmu položil pětku. Nejlepší muž zápasu Biggar jí stvrdil dalšími dvěma body a bylo vyrovnáno.
A uběhly jen tři minuty a po chybě anglického zadáka Mika Browna, mimochodem nejlepšího Angličana v úvodním zápase s Fidži, kdy položil dvě pětky, dostal Biggar šanci ke kopu, který nakonec všechno rozhodl.
Angličané svoji šanci nevyužili
Jenže to tak nemuselo být. Dvě minuty před koncem měli úplně stejnou příležitost i domácí. Jenže George Ford, který nahradil Farrella na místě útokové spojky, překvapil celý stadion a možná i soupeře z Walesu.
Nekopal přímo na branku, což by v případě úspěchu znamenalo tři body a aspoň remízu. Ford namířil míč do autu kousek od brankové čáry hostí. Angličané získali aut a jejich plán byl jasný. Položit z výhodné pozice pětku, tu pak ještě případně stvrdit dalšími dvěma body a zápas definitivně vyhrát.
Bylo to rozhodnutí odvážné, hodně ragbyové – a úplně špatné. Wales se ubránil a Biggar jen pár vteřinek po závěrečné 80. minutě mohl euforicky míč zakopnout na tribuny šokovaného Twickenhamu.
Teď musí porazit Austrálii
Tohle je možná největší vítězství ve velšské ragbyové historii a pro Angličany znamená jediné. Pokud příští týden prohrají s Australany, na turnaji končí už ve skupině.
Takže příští sobotu v devět znovu na Twickenhamu. Jediné, co může Anglii aspoň trochu povzbudit, je statistika. Z posledních pěti zápasů dokázala Austrálii porazit čtyřikrát. A třikrát právě na Twickenhamu, naposledy loni v listopadu 26:17.
Příští sobotu to bude pro Anglii každopádně nejdůležitější zápas od listopadu 2003, kdy v Sydney porazila ve finále mistrovství světa právě Austrálii po prodloužení 20:17 a získala tak svůj zatím jediný titul světových šampionů.
Titul, po kterém teď na domácím turnaji, tolik toužila a který se jí v sobotu večer tolik vzdálil.
Mistrovství světa v ragby v Británii:
Skupina A:
Anglie - Wales 25:28 (16:9)
Skupina B:
JAR - Samoa 46:6.
Skupina D:
Itálie - Kanada 23:18 (13:10).
