Na plavecké mistrovství Evropy v krátkém bazénu, které se koná ve dnech 4.- 8. prosince ve skotském Glasgowě, odletí 16 českých reprezentantů. Do hvězdného tria, které si už zajistilo účast na olympijských hrách v Tokiu, patří vedle Barbory Seemanová a Simony Kubové také Jan Micka. "Na šampionátu chci podat výkon, se kterým budu spokojen. Na jaké umístění bude stačit, rozhodnou moji soupeři," říká v rozhovoru pro Aktuálně cz špičkový český plavec.
Kterých letošních výsledků si nejvíc ceníte?
Třetího místa na trati 400 metrů volný způsob v říjnovém závodu Světového poháru v Budapešti a potom nedávných dvou medailových umístění v katarském Dauhá, na které jsem dosáhl v období plného tréninku. Velice spokojený jsem byl po bronzu i s časem na čtyřstovce. Po závodě na 1500 metrů jsem byl rád, že se mi podařilo skončit druhý a navíc s časem pod 15 minut, čímž jsem potvrdil olympijský limit pro Tokio.
Byl jste spokojen i s celkovými podmínkami v Dauhá?
Organizace byla výborná, počasí s teplotami pod 30 stupňů příjemné a ubytování na arabské poměry dobré. V jídelníčku bylo nejčastěji kuřecí maso, takže jsem se těšil domů na vepřové, které tam nemají. (smích)
Jaká byla divácká atmosféra?
Předtím v Budapešti byla mnohem lepší. V Dauhá se navíc plavalo až na konci města, což mělo na návštěvnost asi také vliv. Věřím, že teď v Glasgowě, navíc po vybudování větší tribuny, přijde dost diváků. Znám to tam a už se těším nejen na šampionát, ale i na hezké prostředí kolem tohoto města.
Co vám naopak v sezoně způsobilo zklamání?
Takové situace byly dvě na začátku září a obě v Praze. Nejprve jsem dostal žihadlo od vosy do horního patra a s oteklým krkem skončil přes noc v nemocnici na jednotce intenzivní péče. A dva dny nato při tréninku jsem si zranil nárt i kotník a dva týdny chodil o berlích. Dodnes mě kotník trochu pobolívá.
Vaše výkony to však negativně neovlivňuje. Která trať vám nejvíc vyhovuje a jaký je pro vás rozdíl mezi bazény na 25 a 50 metrů?
Pocitově mám raději už tradičních 1500 metrů, ale na čtyřstovce mě letos víc uspokojují časy. Pokud jde o bazény, tak přednost dávám padesátimetrovému, protože je v něm méně obrátek, na kterých ztrácím. Pracuju na nich, ale zlepšení je jen pozvolné, chce to čas. Nicméně na krátký bazén se vždy těším, protože v něm plavu málokdy.
Už tušíte, jaká by měla být na šampionátu konkurence?
Nevím, kdo přijede, ale myslím si, že se na něm sejde téměř kompletní evropská elita. Účast na tomto mistrovství nelze srovnávat třeba se Světovým pohárem v Dauhá, kde špičkových plavců byla přibližně jen polovina. O motivaci před soubojem s těmi nejlepšími Evropany mám tedy postaráno.
A s jakými záměry se do Skotska vydáte?
Na tréninku se mi podle představ moc nedaří, jsem v jakési nejistotě, co můžu od šampionátu očekávat. Za týden ale může být všechno jinak. Určitě mě potěší, když si na obou tratích vytvořím osobní rekordy, přestože budou stačit třeba jen na deváté místo. Nemám rád slovo MUSÍŠ, protože i bez tohoto příkazu budu odhodlaný podat výkon na hranici svých možností.
