Ostrava - Na slávu české vícebojařské školy možná brzy navážou ženy. Kvalitní sedmibojařky dosud České republice chyběly, nyní se v mládežnických kategoriích skvěle ukazují hned tři.
Od olympiády v Barceloně v roce 1992, kdy získal zlato desetibojař Robert Změlík, zažívá Česká republika v klání nejvšestrannějších atletů medailové hody.
Čeští vícebojaři se střídají ve světové elitě s podobnou pravidelností, s jakou olympijská pochodeň putuje městy světa.
Po Barceloně 1992 nastoupil Změlík, po Atlantě 1996 Tomáš Dvořák, po Sydney 2000 Roman Šebrle.
Jestli a jak bude zatím poslední česká desetibojařská hvězda zvládat nástrahy Pekingu 2008, se teprve uvidí. Atletovi bude přece jen již 34 let. A že by ho někdo na českém vícebojařském trůně vystřídal, se zatím nezdá.
Josef Karas (29) nedosahuje výkonnosti, která by mu umožnila nahlédnout do nejlepší desítky, Jiří Ryba se zasekl na MS 2001 v Edmontonu, kde skončil šestý. Od té doby se potýká se zraněními a vynechává jednu sezonu za druhou. Navíc i u něj léta běží, letos mu bylo 31 let.
Mladší desetibojaři, v čele s Lukášem Paterou (21) nedosahují takových kvalit, aby se dalo předpokládat, že v nejbližších letech převezmou štafetu po Romanu Šebrlovi.
Na dorosteneckém mistrovství světa v Ostravě se jako potenciální hvězda daleké budoucnosti ukázal šestnáctiletý Jaroslav Hedvičák, jenž v osmiboji získal stříbro. Nebýt zaváhání ve výšce, možná mohl být i mistrem světa.
Je tu silné ženské trio
Dorostenecký světový šampionát a následné juniorské mistrovství Evropy v nizozemském Hengelu nicméně ukázaly na pozoruhodný trend - slávu českého víceboje možná budou v příštích letech šířit ženy.
Česká veřejnost nebyla na něco takového zvyklá. Možná zaslechla jméno vécebojařky Michaely Hejnové, možná zaregistrovala, že úspěšná mladá dálkařka Denisa Ščerbová zkouší občas i sedmiboj.
Jenže nyní nastupuje silné trio, které když bude pokračovat ve svých výsledcích z mládežnických kategorií, rozhodně pronikne do všeobecného povědomí.
Sedmnáctiletá Kateřina Cachová se na dorosteneckém MS v Ostravě stala mistryní světa, stejně stará Nikol Ogrodníková a o dva roky starší Eliška Klučinová získaly na juniorském evropském šampionátu bronz, respektive stříbro. Nebýt ostravského zaváhání ve vrhu koulí, kde třikrát přešlápla, mohla i Ogrodníková mít z MS medaili. Tyto výsledky již nelze jen tak přehlédnout.
Kde se najednou vzala hned trojice takto úspěšných závodnic?
"Nevím, snad je to jen shoda náhod, Jako když se v podobnou dobu objevili Změlík, Dvořák a Šeblre," říká Kateřina Cachová.
Zatímco Klučinová je z Kladna, Cachová a Ogrodníková z Ostravy, chodí spolu i na sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových. Tím však jakákoliv podobnost končí.
"Každá trénujeme jinak, máme jiného trenéra, chodili jsme na jinou základní školu," dodává Cachová.
Podobně silné vícebojařské trio měla česká atletika na MS 2001 v Edmontonu. Tehdy se umístili tři Češi v první desítce - Dvořák vyhrál, Ryba skončil šestý, Šebrle devátý.
Roman měl přitom životní formu, krátce před tím vytvořil v Götzisu světový rekord (9026 bodů). Kdyby se v Edmontonu nepotýkal se zraněním, mohli být dva Češi na stupních vítězů.
Co mají společného Cachová a Změlík?
V červnu 2007 si talentu Kateřiny Cachové všiml Český olympijský výbor. Byla vybrána jako další členka do týmu McDonald's Olympic Hopefuls, jež se stará o mladé talentované sportovce, přestože největší úspěch, zlato z MS, měl teprve přijít.
Kromě nároků na finance a vybavení potřebné k závodění. Získala jako patrona Roberta Změlíka. Vícebojařský kruh se uavřel. Změlík přijal tuto roli mimo jiné i proto, že také jeho trénoval Michal Buzek a také on působil v týmu SSK Vítkovice.
"Česká republika udělala ve vícebojích, především mužských, hezkou díru do světa. Byl bych rád, kdyby se sláva českého víceboje rozšířila i do ženské sféry. A Kateřina by toho snad mohla dosáhnout," sdělil tehdy serveru Českého atletického svazu Změlík.
"Nemá moc času, provozuje firmu na výživové doplňky. Ale podporuje nás a je v kontaktu s mým trenérem a některé věci spolu konzultují," říká o olympijském vítězovi Cachová.
Nejvíce výtek má prý její kouč k vrhu koulí, který je asi její nejslabší disciplínou: "Vrhy a hody mi moc nejdou, ale doháním to zase ve skocích. S dálkou a výškou je trenér naopak spokojený."
Klüftová je mým vzorem
Atletka SSK Vítkovice je talent k pohledání. Kromě víceboje zvládla stát se mistryní republiky v dálce, výšce i ve štafetách 4x60m a 3x300m.
"Když jdu dálku nebo výšku, holky specialistky z legrace nadávají, co se jim do toho cpu," směje se.
Navíc stále platí její žákovský národní rekord ve víceboji - 5197 bodů.
Ve světovém víceboji je jejím vzorem dlouholetá švédská vládkyně Carolina Klüftová, hodně však sleduje i veřejnosti neznámou mladou Rusku Taťjánu Černovovou (19). V Ósace závod nakonec nedokončila, nicméně měla reálnou šanci na juniorský světový rekord.
Slavná jako Šebrle?
Z české dvojice Dvořák - Šebrle má raději Tomáše Dvořáka.
"Je mi sympatičtější. Ale může to být i tím, že s námi byl na MEJ v Hengelu, neboť tam závodili i jeho svěřenci. Mohla jsem si s ním popovídat, což se mi u Šebrleho zatím nepodařilo."
Co se týče světových úspěchů, pamatuje si však spíše ty Šebrlovy: "V době, kdy jsem začala více sledovat mezinárodní atletiku, tak už Dvořák spíše nedokončil," usmívá se.
Po sportovní stránce se jí v Hengelu příliš nedařilo. Sedmiboj nedokončila, když zakopla o šestou překážku a způsobila si zranění, s nímž pak byla dva měsíce doma. Teprve minulý týden začala znovu trénovat.
Dnes Kateřinu Cachovou ani sportovní fanoušci neznají, za několik let jí třeba budou aplaudovat jako nyní Romanovi. Dovede si představit, že by plnila stránky novin podobně jako Změlík, Dvořák a Šebrle?
"Kdyby mě byly plné noviny, znamenalo by to, že se mi daří a podávám dobré výkony, a to bych samozřejmě brala," usmívá se.
