Nová ostravská hala nemá o zájem sportovců nouzi

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
25. 2. 2016 17:18
Atleti nejen z české republiky mají od začátku nového roku možnost trénovat v nové ostravské aréně, kterou o víkendu čeká první větší akce. V Ostravě se uskuteční halové mistrovství republiky.
Atletická dráha (ilustrační foto).
Atletická dráha (ilustrační foto). | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava - Začátkem letošního roku byla v Ostravě otevřena nová hala, v níž se o tomto víkendu uskuteční halové mistrovství republiky v atletice. O její využití se zajímají nejen atleti, ale i řada dalších sportovních odvětví.

Pohled do nitra tohoto moderního sportovního stánku, který od světové atletické federace obdržel certifikaci I. třídy, umožnil Aktualně.cz rozhovor s místopředsedou Českého atletického svazu Oldřichem Zvolánkem.

A.cz Proč došlo k výstavbě haly a kolik času od nápadu až po její otevření uplynulo?

Vítkovice byly vždy baštou atletiky, ať už v bývalé federální či nynější české republice, o Moravě nemluvě. Od roku 1976 stála v Ostravě přetlaková hala s původní životností šest let, ale díky péči přežila až do roku 1993, kdy pod velkou zátěží mokrého jarního sněhu povolila „ve švech“ a spadla. Opravit už nešla a vlastně od té doby bojovali vítkovičtí atleti o novou halu. Vzniklo několik projektů, ať už na stavbu nové přetlakovky či haly typu „stodola“ bez jakéhokoliv zázemí nebo haly typu velká aréna pro šest tisíc diváků. Nebyla však vůle a hlavně finanční prostředky, teprve v roce 2010 se začalo konkrétně jednat a projektanti vytvořili návrh, který bylo možno realizovat. Díky neustálému tlaku na město byla stavba haly schválena, stánek především pro atletiku se stal realitou.

Kdo výstavbu financoval a s jakou případnou návratností se počítá?

Z celkové částky 368 milionů korun má 70 procent krýt příspěvek z Evropské unie a zbývajících 30 procent město. S návratností investovaných prostředků se nedá počítat, stejně jako u všech sportovních zařízení tohoto typu. Města musejí na provoz přispívat.

Jak je hala velká, jakou má diváckou kapacitu a co všechno lze v ní nalézt a využít?

Hala má takové rozměry, aby v ní mohla být instalována šestidráha dlouhá 200 metrů, s ideálním poloměrem zatáček a jejich klopením. V rovince je osm drah dlouhých 60 metrů na hladký sprint a překážky. Dále jsou v hale rozmístěny sektory na skok daleký a trojskok, doskočiště na výšku, skok o tyči a vrhačský sektor. Dobudovává se prostor pro tréninky disku, oštěpu i kladiva. Divácká kapacita je 1026 sedících diváků, kteří mají zajištěn veškerý komfort.

Je v ní něco výjimečného, co jiným srovnatelným halám chybí?

Určitě je to tunel dlouhý 125 metrů, který má šest drah, doskočiště na dálku i výšku a výborně vybavenou posilovnu. Tím je vlastně vyřešen problém s rozcvičováním atletů před závody. Hala má skvělé parametry a od Světové atletické federace obdržela certifikaci I. třídy.

Odpovídá i její zázemí k pořádání mezinárodních soutěží?

Odpovídá požadavkům na pořádání mezinárodních závodů typu  evropských „permit“ mítinků, což jsou akce na pozvání. Patří mezi ně  například i tradiční Odložilův memoriál. Vybraným atletům se nabídne určitá částka za startovné, zaplatí se jim cestové i ubytování a za umístění do šestého místa obdrží prize money, které se za vítězství pohybují kolem tří set dolarů. Záleží na  výkonnostní úrovni atleta, takže celkové náklady jsou různé. Nejprve však musíme o uspořádání takového mítinku požádat Evropskou asociaci, která nám sdělí, jak velkou výdajovou částku musíme garantovat. S touto evropskou halovou tour nemáme samozřejmě žádné zkušenosti, ale do dvou let chceme takovou akcí uspořádat. Jaké závody se nám podaří do haly dostat ukáže až budoucnost. Určitě to však nebude například mistrovství Evropy, protože hala nesplňuje základní požadavek, kterým je kapacita nejméně tři tisíce diváků.

Jak často bude hala využívána, kým a co všechno by se v ní mělo pořádat?

Hala je využívána denně. Už v ní trénovali například čtvrtkař Maslák, tyčkař Balner či sprinterka Svačinová. Přijelo i několik předních slovenských atletů s odůvodněním, že ostravská hala je lepší, než jejich bratislavská. Chtějí si ji vyzkoušet i další špičkoví atleti, a to nejen na tréninky, ale i na soustředění. Cestu k ní už našli i hokejisté z vedlejší Ostravar Arény, profesionální i dobrovolní hasiči, fotbaloví rozhodčí, ale také subjekty, které potřebují, aby jejich zaměstnanci získali potřebnou fyzičku pro své povolání.

Co už má hala za sebou a jaký, aspoň nejbližší, program má před sebou?

Každý víkend se v ní konají atletické závody různého typu od oddílových přeborů až po městské či krajské. Uskutečnila se zde i mezinárodně obsazená Ostravská laťka a dokonce i přebory Katovické oblasti za účasti pět set polských atletů. Po víkendovém halovém mistrovství republiky se v březnu uskuteční ještě různé žákovské soutěže, včetně meziměstského utkání Praha – Bratislava – Brno – Ostrava. O využití haly se zajímají nejen atleti, ale také tenisté, stolní tenisté, badmintonisté a florbalisté. Příští rok se v ní uskuteční mistrovství Evropy v krasobruslení.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Vyčerpaného Čecha na ferratě v Rakousku zachraňoval vrtulník

Protože v té době na vrchol stoupalo vícero lidí, takže by pěší pomoc byla obtížná, vyzvedl 34letého Čecha vrtulník, napsal portál nachrichten.at.

Čecha postihlo vyčerpání v dolní čtvrtině trasy, která je považována za jednu z nejhezčích v Rakousku a kterou ročně projde na 10 tisíc lidí. Portál rakouské oblasti Solná komora, kde se neštěstí událo, uvádí, že ferrata neboli zajištěná cesta není příliš obtížná, přesto však vyžaduje dobrou kondici. Pro výstup je vyžadována kompletní horolezecká výbava včetně helmy.

Na stejné zajištěné cestě se již v pátek dostala do problémů 31letá Slovenka, která těsně před koncem dostala do rukou i nohou křeče, takže nemohla zdolat závěrečnou stěnu. Kvůli soumraku k ženě nemohl vyletět vrtulník, proto záchranáři museli na vrchol vystoupit normální cestou a poté Slovenku pomocí kladky přes stěnu vytáhnout. Turistce následně pomohli do údolí, kde v noci na sobotu záchrannou operaci ukončili.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Tenistka Hibinová získala v Hirošimě obě trofeje

Japonská tenistka Nao Hibinová ovládla domácí turnaj WTA v Hirošimě. Krajanku Misaki Doiovou porazila 6:3 a 6:2, společně pak vyhrály čtyřhru. Finálový zápas dvouhry mezi dvěma Japonkami se na okruhu WTA dnes uskutečnil po 22 letech.

 

Obě finalistky byly nenasazené a figurují ve druhé stovce světového žebříčku. Čtyřiadvacetiletá Hibinová, 146. tenistka žebříčku, v Hirošimě získala druhou singlovou trofej v kariéře. První vybojovala v říjnu 2015 v Taškentu.

 

S Doiovou, 107. hráčkou světa, v deblovém finále přehrály americko-ruskou dvojici Christina McHaleová, Valeria Savinychová 3:6, 6:4 a 10:4.

 

Tenisový turnaj žen v Hirošimě (tvrdý povrch, dotace 250.000 dolarů):

Dvouhra - finále:

Hibinová - Doiová (obě Jap.) 6:3, 6:2.

Čtyřhra finále:

Hibinová, Doiová - McHaleová, Savinychová (USA/Rus.) 3:6, 6:4, 10:4.

před 1 hodinou

Ve středním Mexiku se ve studni našly zabalené ostatky čtyřicítky lidí

Lidské ostatky našla policie ve studni za Guadalajarou ve 119 černých plastových pytlích. Na místo hrůzného nálezu se vydala na počátku září poté, co si místní lidé stěžovali na nesnesitelný zápach.

Zpočátku nebylo jasné, kolika lidem ostatky v pytlích patří. Těla totiž byla rozřezána na části. Nyní patologové určili, že se jedná nejméně o 44 osob. Kompletní těla přitom našli jen v případě devíti jedinců. Část ostatků se stále identifikovat nepodařilo.

V mexickém státě Jalisco, jehož je Guadalajara hlavním městem, působí řada drogových gangů. Za první polovinu letošního roku bylo v Mexiku, které má 125 milionů obyvatel, zavražděno přes 17 tisíc lidí. To je v průměru více než sto vražd denně. Vysoká kriminalita sužuje Mexiko už řadu let, je důsledkem zejména boje drogových gangů. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy